NP č.510 > Téma číslaZa vlnkou dolevaLibor Hruška

Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.

Spolužák z gymnázia Honza se do Prahy přestěhoval v první polovině osmdesátých let. V necelých šesti, z maloměsta na východním Slovensku rovnou na Jižní Město. Hlavně ze začátku mu na sídlišti pomáhal přežít unikátní orientační systém, který vznikl v oblasti Jižního Města II odříznutého od zbytku Jižáku dálnicí D1. „Koukej se po žlutém komínu. Pak hledej domy s hnědou barvou štítů a na nejvyššímz nich uvidíš žlutý symbol slunce. Tam už se nějak doptáš." I tak se dá dodnes popsat cesta návštěvám.

Na sídliště Jižní Město II se nastěhovalo 25 tisíc lidí. Jak usnadnit orientaci nových obyvatel?

Bojovka pro 25 tisíc lidí
Tradiční města organicky bobtnala stovky let, vyznat se v nich je tak většinou relativně snadné. Támhle je kostelní věž, támhle most přes řeku, každý dům nebo blok domů je jinak vysoký, jinak starý, má jinou fasádu, jinou hmotu. „Velké plochy sídlišť pro tisíce lidí byly naopak zabydlovány během tří čtyř let. Fádní jednotná typová panelová zástavba neměla žádné orientační body, a tak bylo nutno najít způsob, jak obyvatelům usnadnit rozpoznání jejich domova v nové lokalitě," říká architektka Vítězslava Rothbauerová, která v sedmdesátých letech spolu s kolegy pracovala na územním plánu mladšího sourozence Jižního Města pojmenovaného Jižní Město II. Architekti sáhli po barvách a středověkých symbolech.

 

Jižní Město II vyrostlo mezi lety 1980 a 1981, podrobný územní plán byl vypracován v roce 1976. „Věděli jsme, že sídliště Jižní Město II bude mít kolem 7500 bytů pro zhruba 25 000 obyvatel. Bytová zástavba byla dodatečně začleněna do území, kde bylo původně počítáno jen s průmyslovými stavbami, výzkumnými ústavy, středními a vysokými školami, studentskými kolejemi a administrativními nebo správními budovami. Plochy pro tyto objekty jsme soustředili podél dálnice, aby tvořily zvukovou clonu pro bydlení," vzpomíná Rothbauerová.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále Němé tváře / Michaela Rozšafná > NP č.510 > Téma čísla Jak se dorozumívají zvířata mezi sebou? A jak s námi? Existují i neslyšící zvířecí druhy? A proč je někdy pořádně smradlavý vzkaz výmluvnější než tisíce slov? číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále

Nejčtenější články autora

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále
celý archiv