NP č.510 > Téma číslaZa vlnkou dolevaLibor Hruška

Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.

Spolužák z gymnázia Honza se do Prahy přestěhoval v první polovině osmdesátých let. V necelých šesti, z maloměsta na východním Slovensku rovnou na Jižní Město. Hlavně ze začátku mu na sídlišti pomáhal přežít unikátní orientační systém, který vznikl v oblasti Jižního Města II odříznutého od zbytku Jižáku dálnicí D1. „Koukej se po žlutém komínu. Pak hledej domy s hnědou barvou štítů a na nejvyššímz nich uvidíš žlutý symbol slunce. Tam už se nějak doptáš." I tak se dá dodnes popsat cesta návštěvám.

Na sídliště Jižní Město II se nastěhovalo 25 tisíc lidí. Jak usnadnit orientaci nových obyvatel?

Bojovka pro 25 tisíc lidí
Tradiční města organicky bobtnala stovky let, vyznat se v nich je tak většinou relativně snadné. Támhle je kostelní věž, támhle most přes řeku, každý dům nebo blok domů je jinak vysoký, jinak starý, má jinou fasádu, jinou hmotu. „Velké plochy sídlišť pro tisíce lidí byly naopak zabydlovány během tří čtyř let. Fádní jednotná typová panelová zástavba neměla žádné orientační body, a tak bylo nutno najít způsob, jak obyvatelům usnadnit rozpoznání jejich domova v nové lokalitě," říká architektka Vítězslava Rothbauerová, která v sedmdesátých letech spolu s kolegy pracovala na územním plánu mladšího sourozence Jižního Města pojmenovaného Jižní Město II. Architekti sáhli po barvách a středověkých symbolech.

 

Jižní Město II vyrostlo mezi lety 1980 a 1981, podrobný územní plán byl vypracován v roce 1976. „Věděli jsme, že sídliště Jižní Město II bude mít kolem 7500 bytů pro zhruba 25 000 obyvatel. Bytová zástavba byla dodatečně začleněna do území, kde bylo původně počítáno jen s průmyslovými stavbami, výzkumnými ústavy, středními a vysokými školami, studentskými kolejemi a administrativními nebo správními budovami. Plochy pro tyto objekty jsme soustředili podél dálnice, aby tvořily zvukovou clonu pro bydlení," vzpomíná Rothbauerová.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále Němé tváře / Michaela Rozšafná > NP č.510 > Téma čísla Jak se dorozumívají zvířata mezi sebou? A jak s námi? Existují i neslyšící zvířecí druhy? A proč je někdy pořádně smradlavý vzkaz výmluvnější než tisíce slov? číst dále Nechci v důchodu čučet z okna, prodejce Daniel versus Jan Bružeňák / prodejce Daniel > NP č.510 > VIP Rozhovor Prodejce Daniel z brněnského Šilingrova náměstí si výtvarníka Jana Bružeňáka vyhlédl a k rozhovoru oslovil sám. Oba mají kořeny na Slovensku, oba žijí v Brně a oba si rádi povídají. A protože oba milují hory, domluvili se, že spolu vyrazí do Tater na lyže. číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále

Nejčtenější články autora

Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška > NP č.489 > Moje město Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák, byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec nechtěla. Říkala, že si s cikánem – on měl totiž strašně černý vlasy – nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka. To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu, přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka. Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer. Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda: ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem, bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde se seznámila se svým manželem. číst dále Na ovoce / Libor Hruška > NP č.495 > Startér Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále „Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů