NP č.510 > Téma číslaZa vlnkou dolevaLibor Hruška

Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.

Spolužák z gymnázia Honza se do Prahy přestěhoval v první polovině osmdesátých let. V necelých šesti, z maloměsta na východním Slovensku rovnou na Jižní Město. Hlavně ze začátku mu na sídlišti pomáhal přežít unikátní orientační systém, který vznikl v oblasti Jižního Města II odříznutého od zbytku Jižáku dálnicí D1. „Koukej se po žlutém komínu. Pak hledej domy s hnědou barvou štítů a na nejvyššímz nich uvidíš žlutý symbol slunce. Tam už se nějak doptáš." I tak se dá dodnes popsat cesta návštěvám.

Na sídliště Jižní Město II se nastěhovalo 25 tisíc lidí. Jak usnadnit orientaci nových obyvatel?

Bojovka pro 25 tisíc lidí
Tradiční města organicky bobtnala stovky let, vyznat se v nich je tak většinou relativně snadné. Támhle je kostelní věž, támhle most přes řeku, každý dům nebo blok domů je jinak vysoký, jinak starý, má jinou fasádu, jinou hmotu. „Velké plochy sídlišť pro tisíce lidí byly naopak zabydlovány během tří čtyř let. Fádní jednotná typová panelová zástavba neměla žádné orientační body, a tak bylo nutno najít způsob, jak obyvatelům usnadnit rozpoznání jejich domova v nové lokalitě," říká architektka Vítězslava Rothbauerová, která v sedmdesátých letech spolu s kolegy pracovala na územním plánu mladšího sourozence Jižního Města pojmenovaného Jižní Město II. Architekti sáhli po barvách a středověkých symbolech.

 

Jižní Město II vyrostlo mezi lety 1980 a 1981, podrobný územní plán byl vypracován v roce 1976. „Věděli jsme, že sídliště Jižní Město II bude mít kolem 7500 bytů pro zhruba 25 000 obyvatel. Bytová zástavba byla dodatečně začleněna do území, kde bylo původně počítáno jen s průmyslovými stavbami, výzkumnými ústavy, středními a vysokými školami, studentskými kolejemi a administrativními nebo správními budovami. Plochy pro tyto objekty jsme soustředili podél dálnice, aby tvořily zvukovou clonu pro bydlení," vzpomíná Rothbauerová.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv