NP č.510 > Téma číslaZa vlnkou dolevaLibor Hruška

Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou.

Spolužák z gymnázia Honza se do Prahy přestěhoval v první polovině osmdesátých let. V necelých šesti, z maloměsta na východním Slovensku rovnou na Jižní Město. Hlavně ze začátku mu na sídlišti pomáhal přežít unikátní orientační systém, který vznikl v oblasti Jižního Města II odříznutého od zbytku Jižáku dálnicí D1. „Koukej se po žlutém komínu. Pak hledej domy s hnědou barvou štítů a na nejvyššímz nich uvidíš žlutý symbol slunce. Tam už se nějak doptáš." I tak se dá dodnes popsat cesta návštěvám.

Na sídliště Jižní Město II se nastěhovalo 25 tisíc lidí. Jak usnadnit orientaci nových obyvatel?

Bojovka pro 25 tisíc lidí
Tradiční města organicky bobtnala stovky let, vyznat se v nich je tak většinou relativně snadné. Támhle je kostelní věž, támhle most přes řeku, každý dům nebo blok domů je jinak vysoký, jinak starý, má jinou fasádu, jinou hmotu. „Velké plochy sídlišť pro tisíce lidí byly naopak zabydlovány během tří čtyř let. Fádní jednotná typová panelová zástavba neměla žádné orientační body, a tak bylo nutno najít způsob, jak obyvatelům usnadnit rozpoznání jejich domova v nové lokalitě," říká architektka Vítězslava Rothbauerová, která v sedmdesátých letech spolu s kolegy pracovala na územním plánu mladšího sourozence Jižního Města pojmenovaného Jižní Město II. Architekti sáhli po barvách a středověkých symbolech.

 

Jižní Město II vyrostlo mezi lety 1980 a 1981, podrobný územní plán byl vypracován v roce 1976. „Věděli jsme, že sídliště Jižní Město II bude mít kolem 7500 bytů pro zhruba 25 000 obyvatel. Bytová zástavba byla dodatečně začleněna do území, kde bylo původně počítáno jen s průmyslovými stavbami, výzkumnými ústavy, středními a vysokými školami, studentskými kolejemi a administrativními nebo správními budovami. Plochy pro tyto objekty jsme soustředili podél dálnice, aby tvořily zvukovou clonu pro bydlení," vzpomíná Rothbauerová.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů