NP č.492 > Život prodejceJak se kde prodáváLibor Hruška

Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat?

„Já se pak za vámi stavím cestou z nákupu, mává na pana Josefa už zdálky jeho stálá zákaznice. Za pár minut se vrací a chvíli s ním klábosí jako se starým kamarádem. V sídlištní samoobsluze na Spořilově sice není takový provoz jako třeba ve stanicích metra, každé prodejní místo má ale své výhody a nevýhody. „Když je někdo na Ípáku, tak tam samozřejmě chodí víc lidí, tady zase všechny znám. Třeba támhleta paní s děckem je kunsthistorička," ukazuje Josef na maminku s kočárem. Stejný scénář: nejdřív do obchodu a cestou zpátky ještě pro časopis.

 

Mapa prodejních míst

Dnes v Praze funguje zhruba 120 prodejních míst Nového Prostoru, dalších 70 lidé najdou v menších městech – v Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, ale i v patnáctitisícovém Nymburku. Tam se prodej daří, ale třeba v podobně velkém Benešově prodejní místo zaniklo. Prodávat lze teoreticky kdekoliv, v některých městech ale existuje vyhláška zakazující kamelotáž na veřejných prostranstvích a podomní prodej. V takovém případě se musí žádat o výjimku na radnici.

 

Metro je základ

Zpátky do Prahy. Když časopis před necelými dvěma desítkami let začínal, byl k dostání především u stanic metra a v centru hlavního města. Tehdy to bylo nějakých padesát šedesát míst. Pak se postupně přidávala další a další, samoobsluhy nebo obchodní centra.

Prohlédněte si on-line mapu prodejních míst ve svém městě

Je ale jen na jejich personálu, jestli alespoň v zimě nechá prodejce v teple pod střechou, někde je spolupráce bezproblémová, jinde to skřípe. Když se například v letňanském Tesku změnil manažer, prodejní místo zrušil úplně. To sedmdesátník Josef, který na Spořilov dojíždí z druhého břehu Vltavy, z Hlubočep, si na spolupráci s lidmi z tamního Albertu nemůže stěžovat.„Krám byl předtím docela špatně vedenej, chodilo sem i celkem málo lidí, ale teď vyměnili vedoucího a ten novej je hodně schopnej. Obchod se začíná zvedat, ale chvíli to potrvá. Já jsem z oboru, takže vím, že kšeft zničíte za týden, ale dohromady ho dáváte rok."

 

Mapa prodejních míst také reaguje na změny v městské dopravě. Na Dejvické dřív člověk narazil na prodejce hned na dvou různých místech, po prodloužení metra do Motola, se tu už uživí jen jeden. Třeba na nejvytíženější stanici pražského metra, I. P. Pavlova, prodávají dva – Petr ve vestibulu a Jitka nahoře na tramvajové zastávce. „Lidí je tu plno, to ale automaticky neznamená, že bych prodal stovky časopisů. Lidi spěchají, někdy prodám málo, jindy je to lepší, není v tom žádná logika," přemýšlí Petr. Ne každému to na rušných místech vyhovuje, při prodeji tam musí víc zapojit hlasivky. „Musejí tam vyvolávat a víc na sebe upozorňovat než na komornějších prodejních místech, jako je třeba Strašnická," říká zakladatelka NP Dagmar Kocmánková.

 

Dobře se prodává na náplavce na trzích

Petr a Josef si ze svých prodejních míst také pravidelně odskakují na farmářské trhy, Petr z I. P. Pavlova dolů na náplavku, Josef do parku na Roztylském náměstí. „Na náplavce, když jsou v sobotu trhy, střídám dvě místa. Nejprve jsem na Výtoni u železničního mostu, pak se přesunu k Palackého náměstí," popisuje prodejce Petr. Krom trhů se Nový Prostor prodává i na festivalech a dalších akcích. Tahle práce se zpravidla svěřuje těm zkušenějším.

 

Jak prodejce přijde ke svému místu?

Pro nováčka se vybírá volná lokalita ze seznamu těch neobsazených. Dostane na výběr, nebo si může prodejní místo vymyslet sám. Ideální je, když není na soukromém pozemku, v opačném případě se musí žádat o povolení majitele. Dobré prodejní místo není ale samospasitelné, podle Kocmánkové je mnohem důležitější lidský faktor. „Záleží na vystupování prodejce, zkušeného můžete postavit k ceduli Praha a stejně tam prodá. Pokud je někdo ostýchavější a prodejní místo nevyužívá, tak mu ani frekventované místo v centru města nebude vyhovovat." Když se nedaří, může prodejce zkusit štěstí jinde, klidně i na druhém konci města. Existují zakletá místa, kde se dlouhodobě nedaří nikomu, třeba stanice metra Prosek a Radlická nebo smíchovské Arbesovo náměstí. Po povodních v roce 2002 se hodně zhoršila taky Palmovka. Jaké jsou příčiny? Těžko říct, pouštěli bychom se na stejně tenký led jako spisovatel František Langer ve své Nenapsané povídce O melancholii hospody U zlatého soudku. V některých hospodách je prostě mrtvo, v jiných hlava na hlavě, na některých prodejních místech se daří, na jiných ne. Ve světě existují i jiné modely prodeje streetpaperů, někde prodejci nejsou vázáni na konkrétní místa. „Prodávají, kde chtějí. To je ovšem připravuje o elementární jistotu prodejního místa, které je jenom jejich," upozorňuje Kocmánková.

 

k tématu čtěte: Jak funguje systém prodejních míst v amsterdamu?


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Dědictví versus exekuce. Co s tím? / Jan Kalous > NP č.492 > Poradna první pomoci Co se stanete, když je váš plat zatížen exekucí a vy do toho dědíte? co dělat v případě, kdy dědíte podíl rodinného majetku? jak zabránit tomu, aby vaše exekuce nedolehla i na majetek zbytku rodiny? číst dále Zašívárna / Darek Šmíd > NP č.492 > Startér Začalo to jako tvůrčí koníček dvou kamarádek. Dnes je z toho sympatický obchodní projekt, který v Česku nemá obdoby a zaměstnává velmi specifickou pracovní sílu „vyšívacích babiček“. číst dále Prodejce Tomáš: Kde je Hradec, tam žijí králové / Jan Štěpánek > NP č.492 > Moje město Tomáš Máša je už z dálky nepřeslechnutelný. Usazen na židličce na rohu třídy Karla IV. a Baťkova náměstí čte nahlas vybrané pasáže z aktuálního vydání NP. Je jedním z pár prodejců NP v Hradci, městě, které se stalo jeho druhým domovem a na které nedá dopustit. V Praze je blaze, ale taky draze, říká původem Libeňák. „Tady mám přátele a známé, kteří mě drží nad vodou nejen teď, ale hlavně v době, když jsem utrpěl úraz, který mi otočil celý život vzhůru nohama.“ číst dále Háčkaři / Jan Stern > NP č.492 > Fejeton Češi dali světu spoustu důležitých, užitečných, ba revolučních věcí. Nohejbal, Ďáblovu bibli napsanou za jednu noc, remosku, lehký tank vzor 38, počítačovou hru Mafia, spodně kvašené pivo, semtex, Švejka, becherovku, velmi elegantní tramvaj Tatra T3 s oblými bruselskými tvary, pražského krysaříka, kostkový cukr, reformaci, pomlčkovou válku, nejdražší halu na světě, nejdražší tunel na světě, českou uličku a všechny Kaplického nepostavené stavby. číst dále

Nejčtenější články autora

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Komín vždycky přežije / Libor Hruška > NP č.520 > Téma čísla Se stavebním inženýrem a historikem Martinem Vonkou jsme se sešli u paty přes sto třicet let starého čtyřiapadesátimetrového komínu bývalého cukrovaru v pražských Modřanech. číst dále Zabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFO / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce. číst dále
celý archiv