NP č.492 > Život prodejceJak se kde prodáváLibor Hruška

Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat?

„Já se pak za vámi stavím cestou z nákupu, mává na pana Josefa už zdálky jeho stálá zákaznice. Za pár minut se vrací a chvíli s ním klábosí jako se starým kamarádem. V sídlištní samoobsluze na Spořilově sice není takový provoz jako třeba ve stanicích metra, každé prodejní místo má ale své výhody a nevýhody. „Když je někdo na Ípáku, tak tam samozřejmě chodí víc lidí, tady zase všechny znám. Třeba támhleta paní s děckem je kunsthistorička," ukazuje Josef na maminku s kočárem. Stejný scénář: nejdřív do obchodu a cestou zpátky ještě pro časopis.

 

Mapa prodejních míst

Dnes v Praze funguje zhruba 120 prodejních míst Nového Prostoru, dalších 70 lidé najdou v menších městech – v Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, ale i v patnáctitisícovém Nymburku. Tam se prodej daří, ale třeba v podobně velkém Benešově prodejní místo zaniklo. Prodávat lze teoreticky kdekoliv, v některých městech ale existuje vyhláška zakazující kamelotáž na veřejných prostranstvích a podomní prodej. V takovém případě se musí žádat o výjimku na radnici.

 

Metro je základ

Zpátky do Prahy. Když časopis před necelými dvěma desítkami let začínal, byl k dostání především u stanic metra a v centru hlavního města. Tehdy to bylo nějakých padesát šedesát míst. Pak se postupně přidávala další a další, samoobsluhy nebo obchodní centra.

Prohlédněte si on-line mapu prodejních míst ve svém městě

Je ale jen na jejich personálu, jestli alespoň v zimě nechá prodejce v teple pod střechou, někde je spolupráce bezproblémová, jinde to skřípe. Když se například v letňanském Tesku změnil manažer, prodejní místo zrušil úplně. To sedmdesátník Josef, který na Spořilov dojíždí z druhého břehu Vltavy, z Hlubočep, si na spolupráci s lidmi z tamního Albertu nemůže stěžovat.„Krám byl předtím docela špatně vedenej, chodilo sem i celkem málo lidí, ale teď vyměnili vedoucího a ten novej je hodně schopnej. Obchod se začíná zvedat, ale chvíli to potrvá. Já jsem z oboru, takže vím, že kšeft zničíte za týden, ale dohromady ho dáváte rok."

 

Mapa prodejních míst také reaguje na změny v městské dopravě. Na Dejvické dřív člověk narazil na prodejce hned na dvou různých místech, po prodloužení metra do Motola, se tu už uživí jen jeden. Třeba na nejvytíženější stanici pražského metra, I. P. Pavlova, prodávají dva – Petr ve vestibulu a Jitka nahoře na tramvajové zastávce. „Lidí je tu plno, to ale automaticky neznamená, že bych prodal stovky časopisů. Lidi spěchají, někdy prodám málo, jindy je to lepší, není v tom žádná logika," přemýšlí Petr. Ne každému to na rušných místech vyhovuje, při prodeji tam musí víc zapojit hlasivky. „Musejí tam vyvolávat a víc na sebe upozorňovat než na komornějších prodejních místech, jako je třeba Strašnická," říká zakladatelka NP Dagmar Kocmánková.

 

Dobře se prodává na náplavce na trzích

Petr a Josef si ze svých prodejních míst také pravidelně odskakují na farmářské trhy, Petr z I. P. Pavlova dolů na náplavku, Josef do parku na Roztylském náměstí. „Na náplavce, když jsou v sobotu trhy, střídám dvě místa. Nejprve jsem na Výtoni u železničního mostu, pak se přesunu k Palackého náměstí," popisuje prodejce Petr. Krom trhů se Nový Prostor prodává i na festivalech a dalších akcích. Tahle práce se zpravidla svěřuje těm zkušenějším.

 

Jak prodejce přijde ke svému místu?

Pro nováčka se vybírá volná lokalita ze seznamu těch neobsazených. Dostane na výběr, nebo si může prodejní místo vymyslet sám. Ideální je, když není na soukromém pozemku, v opačném případě se musí žádat o povolení majitele. Dobré prodejní místo není ale samospasitelné, podle Kocmánkové je mnohem důležitější lidský faktor. „Záleží na vystupování prodejce, zkušeného můžete postavit k ceduli Praha a stejně tam prodá. Pokud je někdo ostýchavější a prodejní místo nevyužívá, tak mu ani frekventované místo v centru města nebude vyhovovat." Když se nedaří, může prodejce zkusit štěstí jinde, klidně i na druhém konci města. Existují zakletá místa, kde se dlouhodobě nedaří nikomu, třeba stanice metra Prosek a Radlická nebo smíchovské Arbesovo náměstí. Po povodních v roce 2002 se hodně zhoršila taky Palmovka. Jaké jsou příčiny? Těžko říct, pouštěli bychom se na stejně tenký led jako spisovatel František Langer ve své Nenapsané povídce O melancholii hospody U zlatého soudku. V některých hospodách je prostě mrtvo, v jiných hlava na hlavě, na některých prodejních místech se daří, na jiných ne. Ve světě existují i jiné modely prodeje streetpaperů, někde prodejci nejsou vázáni na konkrétní místa. „Prodávají, kde chtějí. To je ovšem připravuje o elementární jistotu prodejního místa, které je jenom jejich," upozorňuje Kocmánková.

 

k tématu čtěte: Jak funguje systém prodejních míst v amsterdamu?


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
celý archiv