NP č.501 > Téma číslaZabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFOLibor Hruška

Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce.

Skutečný, velký román o Jižním Městě zatím neexistuje. Před pěti lety jste utrousil, že pokud by největší české sídliště mělo zůstat bez něj, možná román nakonec napíšete vy sám. Už jste začal?

Ne, to byl vtip, s tím já nemám zkušenosti, píšu jenom non fiction knížky. I když je pravda, že v jednom článku jsem lehce rozvinul svou vizi budoucnosti Jižního Města v roce 2061. To by pro román šlo použít.

 

Byl by to katastrofický příběh, nebo utopie?
Rozvedl jsem tři zcela odlišné scénáře. Podle jednoho optimističtějšího by se třeba na sídliště přesunul veškerý skutečný městský život z centra zdevastovaného turistickým ruchem. Já vám z toho zacituju: „Jižním Městem by pravidelně procházely různé průvody gayů, přívrženců kultů UFO či náboženství Jedi, jejich posvátnými místy by bylo sousoší kosmonautů a díky legendě i Chodovská tvrz. Skutečně kultovním místem by se ale staly střechy dnešního hotelu Kupa. Z můstku spojujícího obě věže by v budoucnosti nadšenci provozovali bungee jumping a z obou vyhlídkových teras by návštěvníci mohli obdivovat krásy Jižního Města."

 

Legenda o Chodovské tvrzi?
Ano, Miroslav Pavlík ve svém Snu o Chodovské tvrzi přináší mýtus o původu této kruhové stavby. Roku 1283 se nejprve objevil „namodrale zářící diskový objekt a bezhlučně se snesl k zemi, zelení tvorové s dvěma tykadly nad čelem rychle opustili dohasínající objekt, ten po několika desetiletích objevili Jeruzalémští rytíři a obestavěli jej kamenem".

Postavit město na zelené louce je skoro mýtotvorný akt, je v tom cosi násilného a duchovního zároveň.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
celý archiv