NP č.501 > Téma číslaZabijácké výtahy, archy Noemovy a chodovské UFOLibor Hruška

Jižák, Jižák je město snů. Největší české sídliště neinspirovalo jenom PSH, ale za čtyřicet let, co stojí, i desítky spisovatelů a filmařů. Jak se v literatuře a filmu pohled na Jižní Město proměňoval, na to jsme se zeptali jihoměstského patriota, kulturologa Jana Lukavce.

Skutečný, velký román o Jižním Městě zatím neexistuje. Před pěti lety jste utrousil, že pokud by největší české sídliště mělo zůstat bez něj, možná román nakonec napíšete vy sám. Už jste začal?

Ne, to byl vtip, s tím já nemám zkušenosti, píšu jenom non fiction knížky. I když je pravda, že v jednom článku jsem lehce rozvinul svou vizi budoucnosti Jižního Města v roce 2061. To by pro román šlo použít.

 

Byl by to katastrofický příběh, nebo utopie?
Rozvedl jsem tři zcela odlišné scénáře. Podle jednoho optimističtějšího by se třeba na sídliště přesunul veškerý skutečný městský život z centra zdevastovaného turistickým ruchem. Já vám z toho zacituju: „Jižním Městem by pravidelně procházely různé průvody gayů, přívrženců kultů UFO či náboženství Jedi, jejich posvátnými místy by bylo sousoší kosmonautů a díky legendě i Chodovská tvrz. Skutečně kultovním místem by se ale staly střechy dnešního hotelu Kupa. Z můstku spojujícího obě věže by v budoucnosti nadšenci provozovali bungee jumping a z obou vyhlídkových teras by návštěvníci mohli obdivovat krásy Jižního Města."

 

Legenda o Chodovské tvrzi?
Ano, Miroslav Pavlík ve svém Snu o Chodovské tvrzi přináší mýtus o původu této kruhové stavby. Roku 1283 se nejprve objevil „namodrale zářící diskový objekt a bezhlučně se snesl k zemi, zelení tvorové s dvěma tykadly nad čelem rychle opustili dohasínající objekt, ten po několika desetiletích objevili Jeruzalémští rytíři a obestavěli jej kamenem".

Postavit město na zelené louce je skoro mýtotvorný akt, je v tom cosi násilného a duchovního zároveň.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále V malování hledáme ztišení / Libor Hruška > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
celý archiv