NP č.503 > Jiné čteníPtactvo jako fenoménStanislav Komárek

Kdybychom vedli šetření, o které skupině živočichů, snad s výjimkou lidoopů, vzniklo nejobsáhlejší písemnictví, a která má mezi lidmi nejvíce příznivců, byli by to rozhodně ptáci.

Přitom je jejich ekonomický význam dosti zanedbatelný, na každý pád by se lidské hospodářství, na rozdíl od savců či ryb, bez nich nezhroutilo. Zhroutilo by se možná něco jiného, jeden z našich základních pilířů vztahu k živému světu vůbec. Stejně jako člověk, mezi savci výjimka, jsou ptáci z největší části bytosti převážně optické, denní, až na výjimky se stejně mizerným čichem jako my sami. Mimo motýly stěží najdeme skupinu tak pestrou a z vnějšku krásně designovanou. Celá ta krása je ovšem jaksi křehká – je-li oholený tygr stále ještě tygrem, není oškubaný ara či výr v podstatě vůbec k poznání. Jako mýtický fénix se při každém přepeření opticky omladí a kromě nožek a zobáku na nich stěží najdeme něco, co by umožnilo určit jejich přesný věk. 

Celá ta ptačí krása je ovšem jaksi křehká – oškubaný ara nebo výr není v podstatě vůbec k poznání.

Ve stáří nešedivějí jako savci, nanejvýš trochu opelichají a ztratí lesk – Churchillova ararauna podnes opakuje protiněmecké kletby hlasem svého pána a nadává Hitlerovi. Jejich dětství je oproti celé životní dráze neobyčejně krátké – holub, doživší se řekněme třiceti let byl dorostlý v jednom měsíci a sociálně dospělý v šesti – člověk by analogicky dorůstal řekněme ve čtvrt roce a ženil se v roce a půl. Ptáci nemají obličejovou mimiku a jejich vyjadřovacími prostředky jsou pohyb a hlas – tokající samci rajek připomínají spíše technickou hračku než živou bytost. Také milostný život ptáků se značně liší od savčího – všechna energie se většinou napírá do tokacích ceremoniálů či zpěvu. I celé líhnutí z vajec je proces jaksi decentní, jakoby určený pro dívky z viktoriánského penzionátu – obvyklé savčí porodní drama s četnými sekrety typu potu, krve, plodové vody a mléka tu jaksi chybějí. A co teprve duševní svět ptáků, pokud do něj dokážeme vůbec proniknout! Je natolik bytostně jinaký, že z něj nevycházíme z údivu, a natolik podobný, že jej ještě při troše snahy pochopíme...


autor / Stanislav Komárek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Proti fake news hraje čas / Ivan Adamovič > NP č.503 > Téma čísla Josef Šlerka byl čerstvě zvolen ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který má podporovat seriózní novinařinu a šíření společensky důležitých informací. Má ale za sebou i kariéru novináře, mediálního analytika, pedagoga a experta na výzkum dat ze sociálních sítí. Ideální společník k rozhovoru o fenoménu „fake news“. číst dále S dětmi, nebo bez? / Jakub Yellen > NP č.503 > Život prodejce I když se zdá, že drastická volba, zda žít s dětmi nebo bez nich, patří někam do období 2. světové války, podstupuje ji řada rodičů i dnes. Mezi prodejci NP jsme našli dvě matky, které žijí na stejné ubytovně. Jedna se rozhodla v tomto prostředí děti nemít, druhá dělá vše pro to, aby se svojí dcerou mohla být alespoň o prázdninách, byť v jednom pokoji uprostřed divoké pražské periferie. číst dále Umřít se naučíš, až když umřeš... / Prodejce Claudiu > NP č.503 > VIP Rozhovor V mnohém odlišné a v mnohém takřka totožné životní osudy spojují muzikanta Lou Fanánka Hagena ze skupiny Tři sestry a prodejce Nového Prostoru Claudia z Nymburka. Dva jednonozí se na vlastní žádost sešli v kavárně, která patří k cyklistické prodejně – i to vypovídá o jejich přístupu k životu a nadhledu nad nehodami, které oběma způsobily doživotní následky. číst dále Hoštice 4.0 / Jan Stern > NP č.503 > Fejeton Nedávno jsem se znenadání ocitl na jakési debatě moudrých. To bývá těžká chvíle v životě lidském. A byla. Mluvilo se tam o budoucnosti. Přesněji o „čtvrté průmyslové revoluci“. To je jako to, že všechno budou dělat roboti. A všechno bude digitální a kyber a smart a tydlety věci. číst dále
celý archiv