NP č.525 > Jiné čteníPodivné dědictvíStanislav Komárek

Člověk je mezi všemi bytostmi jistě nejchudší na pevná vrozená schémata pro jednání a nejpřístupnější výchovným a kulturním vlivům, ale to zdaleka neznamená, že naše vrozené dispozice jsou nicotné a lze je zanedbat – při bližším pohledu naopak vidíme velice jasně, že mnoho našich reakcí a přání patří spíše do východoafrické savany úsvitu lidstva nežli mezi kompjútry a šanony.

S jistou nadsázkou můžeme říci, že budujeme postindustriální společnost s genetickým vybavením temného paleolitu. Je to dost fuška. Už sám tropický původ lidí si u nás v mírném pásmu vyžaduje spoustu opatření a práce navíc. Své panelákové mikrobiotopy podnes temperujeme na příjemně subtropických 25 stupňů Celsia, zvláště pak odchov mláďat musel být pro první přivandrovalce z teplejších zeměpisných šířek trudný. Uvědomil jsem si to, když jsem před lety sledoval život dětí v Amazonii – namísto plenek občasné opláchnutí ve štoudvi, namísto kabátků a čepiček nic, v tlupách běhají kolem vesnice a stačí je občas přikrmovat a chránit před predátory typu jaguárů. Odchovávat takovéhoto malého primátka v městském bytě není nepodobno odchovu zmíněného jaguára, ba ten by byl v mnohém lehčí. Na rozdíl od primátů, zvyklých vše v džungli rozkramařit, nakousnout a pak od toho utéct, mají kočkovité šelmy vrozené mnohé prvky disciplíny. Jak prostinké je naučit kotě chodit na misku s pískem, jak trudné je to s batolaty a nočníčky, ač inteligence je nepochybně mnohem víc na naší straně. Jak obtížné je naučit se uklízet, jak silně mnohého dosud láká představa nomadizování, kdy stačí prásknout do koní a od nepořádku i sociálních napětí ujet! Klasičtí autoři říkali, že výchova je opus contra naturam, dílo směřující proti lidské přirozenosti. Je to v globálu jistě pravda, pravda je ovšem také, že v lidské přirozenosti je také jistý latentní sklon vymýšlet takové nepřirozenosti jako mytí rukou před jídlem či pěstování brambor a jejich následné vaření. Těmto podivnostem poté učí další generace, a to většinou úspěšně, byť je k tomu zapotřebí určitého nátlaku, ne-li násilí...


autor / Stanislav Komárek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Příběhy exekucí / Jana Hessová > NP č.525 > Téma čísla Halina Mášová, odborná sociální poradkyně Člověka v tísni, nás nechala nahlédnout do případů, které ona a její kolegové řešili ve své praxi. Možná jde o nejdůležitější čtení celého tématu o exekucích. Je tu důvodná naděje, že aktivní přístup a dobré vedení sporu může člověka zbavit letitých břemen. číst dále Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern > NP č.525 > Fejeton Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet. číst dále Jack staví dům / Jakub Yellen > NP č.525 > Kultura Od Larse von Triera nelze čekat nic standardního, jeho filmografie už nikoho nesplete. Když jsem viděl upoutávku na jeho nový film, začal jsem volat o pomoc. Tuhle recenzi jsem ale slíbil, a tak jsem si to celé vyžral do nejhlubšího dna. číst dále Jak přežít... EXEKUCI. DLUHY. KŘIVDU. TLAK. / Redakce > NP č.525 > Téma čísla Exekuce se stávají silným mediálním tématem, což naznačuje, že jde do tuhého. Je to takové globální oteplování po česku. Pustili jsme se do něj také už kvůli našim prodejcům. Přejeme si změny, aby se jim líp žilo. A každému desátému s nimi... číst dále
celý archiv