NP č.501 > KulturaLiberečtí paneláciJan Kalous

V Liberci je až do 19. září k vidění exteriérová výstava Příběh paneláku v Libereckém kraji. Přibližuje historii a současnost vybraných sídlišť v Liberci a Jablonci nad Nisou.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu," vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky," dodává. Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech každý třetí obyvatel Libereckého kraje.


Čím jsou liberecké paneláky jiné?

Typickým znakem panelové výstavby 60. let v Liberci byl důraz architektů na práci s morfologií zdejší krajiny. Náročný svažitý terén tohoto podhorského města se nebáli dokomponovat výraznými solitéry. Sídliště Králův Háj dokumentuje proměnu československé architektury a urbanismu, která souvisela s úspěchem českých architektů na světové výstavě Expo v roce 1958 v Bruselu a s následným vzestupem modernismu. Zřetelný je zde posun od řádkové zástavby, kterou reprezentují tradiční zděné domy podobné starší etapě socialistického realismu, k rozvolněné prostorové konfiguraci elegantních bodových výškových domů z panelů. Obytný soubor Wolkerova navrhl architekt Jaromír Vacek jako ojedinělý solitér. Je příkladem idealistické vize architektury a bydlení 60. let, podobně jako velkolepé projekty té doby, například Etarea či Domurbia, které se však nikdy nerealizovaly. Wolkerák nám naznačuje, kam by se vývoj hromadného bydlení mohl ubírat ve svobodnějších poměrech. Sídliště Ruprechtice uzavírá v Liberci zlatou éru bytové výstavby 60. let. Ze svažitého terénu vyrůstají ve značných rozestupech bodové a deskové domy odstupňovaných výšek a objemů. Horizont sídliště uzavírá jeho dominanta – dvakrát zalomený jedenáctipodlažní deskový dům o unikátní délce 380 metrů přezdívaný Hokejka. Patří k nejdelším panelákům v republice a najdeme zde 693 bytů. Soubor při ulicích Aloisina výšinaFranklinova ze 70. let vděčí za svou kvalitu nejen architektům, ale také investorovi – bytovému družstvu Sever, které se stalo zásadním hybatelem výstavby v Liberci. Sever byl vůbec největším svépomocným bytovým družstvem v republice. Prostorové řešení tohoto sídliště sleduje vějířovitý půdorysný oblouk. Skupina domů na první pohled zaujme také propracovaným řešením fasád, kombinací cihlového obkladu a dřevěných detailů. První koncept podrobného územního plánu nového Mšena v Jablonci nad Nisou z konce 60. let odpovídá dozvukům éry plné tvůrčího nasazení a optimismu. Jeho realizace však spadla do normalizačních poměrů ovládaných tvrdými technicko-hospodářskými ukazateli. Územní studie jednotlivých etap byly razantně přepracovány a oblast starého Mšena kompletně asanována. Uniformní prostředí nové čtvrti pro deset tisíc obyvatel zachránila bezprostřední blízkost vodní nádrže a rekreačních ploch.

Náročný svažitý terén tohoto podhorského města

se architekti nebáli dokomponovat výraznými solitéry.

Stopy meziválečné avantgardy

Na realizaci těchto sídlišť se podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí, nebo naopak narušily genia loci těchto celků," doplňuje Lucie Skřivánková. Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění a architektury profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).


autor / Jan Kalous VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Slovohrátky / Jan Kalous > NP č.491 > Startér Dvě pětiny školáků mají logopedický problém a v případě každého čtvrtého dítěte jsou problémy s výslovností důvodem k odkladu školní docházky. Jedním z důvodů, proč to tak je, jsou prý tablety a počítače, které děti odtahují od běžné komunikace s rodiči a vrstevníky. Aplikace Slovohrátky vývojářů Radka a Štěpána, ukazuje, že tablet může naopak hodně pomáhat. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Dědictví versus exekuce. Co s tím? / Jan Kalous > NP č.492 > Poradna první pomoci Co se stanete, když je váš plat zatížen exekucí a vy do toho dědíte? co dělat v případě, kdy dědíte podíl rodinného majetku? jak zabránit tomu, aby vaše exekuce nedolehla i na majetek zbytku rodiny? číst dále Pro dobrotu na žebrotu. Doslova / Jan Kalous > NP č.491 > Poradna první pomoci Co se stane, když někomu ručíte za půjčku a dlužník přestane hradit své závazky? Jaké máte práv a a povinnosti, když se věřitelé začnou obracet přímo na vás? číst dále Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity. Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali. číst dále Odpady v koši nekončí / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpad má hodně blízko k odpadku, k něčemu, co vzbuzuje nelibost. Zkuste se ale zamyslet. Neskrývají se v odpadech hodnoty, které jen čekají na své docenění? Podívejme se na pár příkladů. číst dále
celý archiv