NP č.407 > Téma číslaVelká potravinová loupežRad Bandit

Představte si, že vaše babička vypěstuje na zahrádce pár rajčat. Přiřítí se policie, úrodu zkonfiskuje, rostliny spálí a milá babička dostane pět let na tvrdo. Sci-fi? Vůbec ne.

 

Pokud by vaše přičinlivá babička žila ve Spojených státech, kde se čeká na novelu Zákona o bezpečnosti potravin (FDA Food Safety Modernization Act – FSMA), již brzy by ji konfiskace úrody či uvěznění mohlo potkat.

Je to příběh natolik bizarní, že i někteří příznivci spikleneckých teorií nevěřícně kroutí hlavou. Podle nového zákona totiž babička mohla vyprodukovat škodlivé rajče a způsobit jím veřejné ohrožení. Skutečnost, že drobní pěstitelé zpravidla nikoho netráví a nezabíjejí, tvůrcům novely zřejmě unikla. Existuje tudíž všeobecné podezření, že za podivným zákonem, který má upravovat nakládání s potravinami tak, že prakticky zlikviduje ekofarmy, drobnou bioprodukci i malopěstitele, jednoduše stojí americká potravinářská a zemědělská lobby.

 

Strašák na stole

 

Autoři zákona tvrdí, že jim jde o blaho a bezpečnost národa. Nad potravinami je prý třeba přísnější dohled, který vyloučí šíření chorob, toxicity rostlin a tudíž i závadných potravin. Tento dohled pak bude zajištěn mimo jiné tím, že každý výrobce potravin, včetně zmíněné babičky, bude muset evidovat psaný plán bezpečnosti.

Tento plán bude muset popisovat možná rizika a preventivní opatření. Rizika kontaminace pak představují zejména voda, organické hnojivo, sběr, přepravní zařízení a samotná přeprava potravin. Oponenty zákona pak zejména šokuje, že kompost a hnůj jsou považovány za rizikové, přičemž průmyslová hnojiva a pesticidy nikoliv. Navržené znění dále specifikuje minimální bezpečnost při čištění osiva a kriminalizuje uchovávání osiva pro příští sezóny. Tresty za porušení zákona jsou likvidační. Pokuta jeden milion dolarů za každý den nebo 10 let odnětí svobody pro každého, kdo si chtěl uchovat vlastní osivo na příští rok. Dohled nad dodržováním těchto pravidel pak bude zajišťovat US Department of Homeland Security, tudíž stejné policejní složky, které zajišťují bezpečnost americké hranice.

Novela byla schválena americkým senátem na konci listopadu 2010 poměrem sedmdesát tři ku dvaceti pěti hlasům. Až po schválení se naštěstí zjistilo, že horliví autoři přiložili článek odporující americké ústavě a platnost byla pozastavena. Dodnes zákon leží jako stra- šák někde na stole v Bílém domě, přičemž obří agrární korporace volaly po jeho okamžitém obnovení naposledy letos v létě.

 

Semínkový aktivismus

 

„Je to jednoduché. Ve Spojených státech probíhá útok na tradiční způsob života. Chtějí nám sebrat možnost pěstovat jídlo, schopnost postarat se o sebe. Budeme si pak muset koupit korporátní produkty a zvýšíme jim zisk,“ zamračí se do obecenstva muž, který si říká White Bufallo. Jsme v kolébce amerického zemědělství, v kalifornském Sacramentu, a na místním farmářském trhu to vře.

Farmáři se střídají u mikrofonu na malém improvizovaném pódiu a publikum se rozrůstá na dvě stě lidí. Je tu cítit naštvanost, odhodlání, ale i kuráž lidí, kteří nechápou, že jejich prastará forma obživy, jedna z nejstarších na planetě, se může dostat za hranici legality. Napjatá atmosféra setkání napovídá, že lidé se tentokrát opravdu lekli. Bufallo za mikrofonem dál hřímá: „Kontaminace potravin je jejich oblíbený strašák, na kterého se snaží chytit veřejnost. Nikoho nezajímá, že by malý zemědělec potřeboval jeden a půl milionu dolarů na schválené „čisticí“ zařízení, aby splnil normu bezpečnosti potravin. Každý farmář má na vybranou, buď to rovnou zabalí, nebo bude okurky, rajčata a obilí pěstovat nelegálně.“

Bílý Buvol se ve skutečnosti jmenuje Patrick a své indiánské jméno si vysloužil od nativní komunity jako poctu za neutuchající boj proti nové legislativě a za záchranu původních odrůd pšenice a kukuřice. Buffalo je totiž také promotér takzvaného seed bankingu.

 

Tváří v tvář goliášům

 

Soukromé semenné banky jsou ve Spojených státech na vzestupu, přestože schválení nové legislativy bude znamenat, že půjde o aktivitu téměř disidentskou. Patrick vysvětluje, proč pomáhá lidem zakládat semenné banky a riskuje tím střet se zákonem: „Věříme, že za vsuvkou o zákazu uchovávání osiva stojí Monsanto. Jako největší producent zejména geneticky modifikovaného osiva si chce upevnit postavení na trhu. Kriminalizace seed bankingu je jejich sen. My se ale nedáme. Schopnost pěstovat potraviny musí zůstat v rukou normálních lidí, ne korporací. Pro sebe, i pro další generace uchováváme původní plodiny, ty bez copyrightů a patentů – ty, na které si nikdo nemůže dělat nárok. “

Patrick tak popisuje noční můru známou pod hlavičkou OSGATA versus Monsanto. Obří korporace Monsanto totiž našla zalíbení v žalování ekologických zemědělců za to, že bez povolení pěstují jejich patentované plodiny. Firmu ani soudy příliš nezajímalo, že ve všech případech šlo o neúmyslné opylení geneticky modifikovanými rostlinami ze sousedních polí Monsanta a nikoliv o záměr. „Pro vás Evropany je asi těžké představit si, že vám Monsanto zničí úrodu a ještě vyhraje soud. V Americe se to však děje jako na běžícím pásu. Cizoprašným opylením roztahují svoje geneticky modifikované plodiny, pak přijdou, obviní vás z krádeže a zavřou vaši farmu,“ doplňuje Patricka jeho partnerka Jay.

OSGATA byla iniciativou ekologických zemědělců a více než osmdesáti ekologických organizací, kteří podali žalobu proti tomuto dravému chování Monsanta. Soud ale rozhodl ve prospěch korporace.

 

Nesahejte nám na jídlo!

 

Mikrofon zarachotí a na pódiu se objeví snědá indiánka. Vyzývá lidi k podpisu petice. „Nechceme žít ve světě, kde je pěstování potravin nelegální. Nechceme žít ve světě, kde každá plodina má svého majitele, a nechceme se vzdát našich nejcennějších lidských práv v době, kdy miliony lidí přežívají na potravinových lístcích. Zákon, který vezme lidem schopnost pěstovat, sdílet a prodávat potraviny, je zločin“.

Slova a přítomnost téhle ženy dokazují, že k podpoře ekozemědělců se čím dál častěji připojují nativní indiánské kmeny z mnoha rezervací po celých Spojených státech. Nativní lidé, kteří často žijí v užším kontaktu s přírodou, totiž nerozumí konceptu, podle kterého by plodiny jako pšenice či kukuřice mohly najednou někomu patřit a volná produkce potravin by měla být regulována. Rostlina je dar přírody. Patří přece všem, byla tu dlouho před námi, říkají.

Celá věc pak dostává i nádech rasového tématu. Američtí indiáni si totiž dobře pamatují příběhy vybíjení bizona, které běloši použili jako metodu vytlačení jejich kmenů. Mnoho nechybělo a záměr se podařil. Přírodní harmonie, dostatek jídla a schopnost přežít bez vnější pomoci jsou tudíž pro mnohé americké indiány klíčovými a citlivými tématy. Původní obyvatelé si daleko více než jakákoli jiná komunita uvědomují, co zákon v kombinaci s monopolistickými snahami Monsanta může způsobit.

 

Cesta kam?

 

Přijímám pozvání k návštěvě statku na úpatí Sierry. Na dvacet i hektarech malebného kopcovitého terénu s výhledem na vrcholky tu Patr ick a Jay chovají tř icet krav a pěstují byliny a zeleninu. Jejich př í jem pak představuje zejména prodej na místním farmářském trhu, ale i jednoduchá výměna produktů se sousedy a okolními farmáři. Na první pohled je jasné, že o nákupu drahých zařízení k plnění nesmyslných norem bezpečnosti potravin nemůže být řeč. „Pokud se obnoví platnost FSMA, tohle všechno bude pryč a s námi tisíce malých rodinných farem,“ potvrzuje Jay.

Díváme se ke kopcům na zapadající slunce. „Co budete dělat?“ zeptám se tak trochu rezignovaně. „Stanu se zemědělským partyzánem, nic jiného mi nezbude,“ odpoví Patrick už zase s šibalským úsměvem na tváři. Představa že Bufallo přestěhuje svoje semena z mrazáku někam do zemljanky a v noci bude chodit tajně obdělávat skrytá pole kukuřice, mi přijde dost šílená. Jenže chuť korporací ovládnout všechno, co se v téhle zemi ovládnout dá, je pověstná. Na jedné stranu miliony lidí balancující na hranici chudoby, na druhé straně zákaz sdílení potravin? Sedám do auta s divným pocitem. Něco tu nehraje. Nezbývá než doufat, že novelu FSMA zašantročil sám ďábel.

 

 

_________

 

 

Monsanto

 

Monsanto je nadnárodní zemědělský a biotechnologický gigant se sídlem v Missouri. Je výrobcem geneticky modifikovaných osiv a herbicidu glyfosátu, který uvádí na trh pod značkou Roundup. Společnost také vyrábí sporné výrobky, jako je insekticid DDT, polychlorované bifenyly, Agent Orange, který byl použit v jižním Vietnamu s cílem zničit rostliny v rozsáhlých oblastech. Monsanto je rovněž producentem růstových hormonů skotu, jejichž užití bylo v EU zakázáno vzhledem k r iziku onemocnění rakovinou u konzumentů mléka ovlivněného tímto hormonem. Monsanto usiluje o vytvoření jednotného globálního systému šlechtitelských práv. Tato strategie je v př ímém konfliktu s tradičními postupy zemědělců, kteří chtějí osivo sdílet, opakovaně využívat a rozvíjet nové odrůdy rostlin. Kontroverzní patentování semen f irmou Monsanto bylo často nazýváno biopirátsvím a hrozbou pro biologickou rozmanitost světa. Monsanto působí i v České republice. 

 


autor / Rad Bandit VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nadějovrahům / Rad Bandit > NP č.407 > Téma čísla Naděje to má za pár. Krvácí mi pod okny smíchovského bytu, až se obloha zbarvila do ruda. Koukám dolů, jak jí zasazujeme poslední rány. Vítejte v zemi, které pracovně říkám Brblákov.   číst dále Konec / Jan Stern > NP č.407 > Fejeton Každoročně v tuto dobu na tomto místě čítáváte fejeton o rolničkách, kterým dal kdosi hlas, purpurách na plotně, které údajně voní, vánocích- vánocích, které nemilosrdně přicházejí a podobně. Jenže to je pasé. I skotačivé úvahy o tom, zda je víc sexy pyšná princezna nebo skromná Popelka, jsou již zhola zbytečné. Letos, jak jistě víte, to nemá cenu. Dvaadvacátýho končíme. Globálně, paušálně a definitivně. Je tady konec světa, řekli to Mayové, a tím pádem o tom jako milovník Vinetoua nepochybuji. číst dále Kdo ukradne záchod? / Rad Bandit > NP č.407 > Pošli to dál Když se po letech vrátíte do Česka, lidé vám obvykle položí jednu otázku: Proč se sem proboha vracíš? – Nevracím se, jsem stále na cestě, odpovídám.   číst dále Zneužívané peníze / Andrea Novotná > NP č.407 > Pošli to dál Že jsou dotace z Evropské unie v korupčních podmínkách České republiky pro řadu pochybných firem příležitostí tunelovat, odklánět a posílat kapříky, se ví už dlouho. Listopadová zpráva Evropského účetního dvora ale dává porůznu se objevujícím zprávám o zneužívání dotací ještě jiné vyznění.   číst dále
celý archiv