NP č.523 > HerbáriumSlunečnice ročníJana Vlková

Helianthus annuus - Květy slunečnic patří k těm nejfotogeničtějším. Jako příklad heliotropismu nechybějí v žádné učebnici botaniky. Za sluncem se otáčejí ale pouze tehdy, dokud plně nerozkvetou. Mají na tisíce odrůd.

Lépe než aktuální botanické příručky ji popisuje klasik Mathioli (+1578): „Před několika lety přinesli k nám tuto bylinu z Ameriky a z Peru, kde roste divoce. (přivezl ji Francisco Pizarro) A již je téměř všude u nás v zahradách i za okny obyčejná, takže skoro nepotřebuje zvláštního popisu... V Hispánii roste zvýši 24 pídí, u nás ne mnoho nižší. Na vrcholku roste květ... velký jako drahně široký baret nebo velký talíř..."

 

Co s ní v kuchyni
Slunečnice dává semínka, to ví každý, jazykovité květy na dekoraci a také vynikající poupata. Všechny části rostliny mají podobné chuťové tóny, takže i v poupatech nebo žlutých květech objevíte chuť známou ze semínek. Do kuchyně používejte mladá poupata, z nichž dosud nevyčuhují žádné žluté lístečky. Poupata se dají upravovat jako srdíčka artyčoků nebo jako zelené fazolky. Stačí je krátce povařit ve vodě nebo v páře, nakrájet a včlenit do nejrůznějších receptů nebo s nimi zacházet jako se zeleninovou přílohou. Podávejte jemně pokapané rozpuštěným máslem nebo slunečnicovým olejem. Jazykovité květy můžete nasušit a v zimě se budou hodit jako dekorace v studených dnech.

 

Co se o ní povídá
Pro Inky, v jejichž regionu je domovem, byla symbolem nadřazenosti, neboť byla považována za vtělené Slunce. Používala se jako atribut síly a moci, a tak inčtí válečníci drželi při válečných obřadech květy v ruce a byli tak také zobrazováni. Kněží civilizace Inků jí přisuzovali kouzelnou moc pro zvláštní uspořádání semen v květenství. Tvoří jej tři spirály ve směru hodinových ručiček a naopak. Květenství slunečnice je také jeden z klasických příkladů Fibonacciho posloupnosti v říši rostlin. V evropské mytologii se žádné zvláštní příběhy o slunečnici nevyskytují, protože k nám dorazila příliš pozdě. V květomluvě má však kytice slunečnic poněkud paradoxní poselství: poslat někomu slunečnice znamená obvinit ho z falešnosti nebo vyjádřit, že láska je nešťastná.

 


autor / Jana Vlková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Jsem pořád jednou nohou na ulici / prodejce Honza > NP č.523 > VIP Rozhovor V kavárně Veletržního paláce se prodejce Honza z Břevnova sešel s ilustrátorem Michalem Bačákem. A protože Honza píše a sám si své knihy i vydává, sešli se dva tvůrčí duchové, kteří si navzájem naprosto rozuměli. Domluvili se, že se oba proslaví, zbohatnou a budou se navštěvovat. číst dále Julien Baker. Písně silnější než pravda / Benjamin Slavík > NP č.523 > Kultura Mladá, teprve dvaadvacetiletá písničkářka Julien Baker patnáctého září vystoupí v pražské kavárně NoD. O tom, že přijíždí jedna z nejdůležitějších současných nezávislých umělkyň, pojednává následující esej. číst dále Děti apokalypsy / Stanislav Komárek > NP č.523 > Jiné čtení Západní svět se od východního, rozumí se zde od světa žluté Asie, liší mimo jiné i v jedné podstatné věci. Nedílně k němu patří apokalyptická tradice, očekávání hrůzných, tragicky katastrofických a emočně vzepjatých konců, někdy spojených se záchranou nemnoha vyvolených. Většina obyvatelstva ji už nezná ani tak z Apokalypsy sv. Jana, součásti novozákonního korpusu, ale z jejích pozdějších a zdánlivě nenáboženských podob. Obvyklé české označení Zjevení sv. Jana není úplně výstižné, přiléhavější by bylo „odkrytí" či „odhalení" (rozumí se věcí budoucích). číst dále Zůstat aktivní / Štěpán Materna > NP č.523 > Startér Ať už si o společenské, politické nebo jakékoli jiné situaci v Česku myslíte cokoli, asi budete souhlasit, že více aktivních mladých lidí nemůže uškodit. Společnost Člověk v tísni jim jde naproti a rozhodla se je sama vyhledávat. V rámci projektu Jeden svět na školách uspořádala letos už třetí ročník soutěže Hledá se LEADr. číst dále
celý archiv