NP č.515 > Téma číslaGenerace 70. letRedakce

Tohle jsou lidi, kteří v devadesátkách natvrdo dospívali. Dodnes se z toho zmatku vzpamatovávají.

Jste generace, která v devadesátkách dospívala. Člověk v tomhle období potřebuje aspoň elementární jistoty, ale tady byl zmatek snad úplně ve všem.
Petr: Doma to bylo hodně nervózní, táta začal podnikat, moc se to neumělo. Ze začátku vůbec nebyly peníze, takže velká nejistota. A já tu dobu ještě vnímal přes jakousi hektickou šeď. Všechno bylo možný, zároveň nebyly pravidla a nikdo je neuměl nastavit a v tom jsem si připadal opravdu hodně ztracenej.
Markéta: Já si třeba dodneška pamatuju, že najednou všichni mluvili hrozně sprostě. Zarazilo mě, co ta svoboda s lidma může udělat. Dost se podle mě změnilo chování lidí.
Tomáš: To bylo daný tím, že jsme se dostali k tomu, co předtím nebylo – videohry, filmy, muzika... Na učňáku třeba letěl Orlík. Všechno jsme to hltali, ale nikdo to neměl čas nějak kriticky hodnotit. Pořádek jsme si v tom udělali až mnohem pozdějc.
M: Pamatuju si i takovej silnej vnitřní pocit, že jsem nevěděla, kam se mám zařadit. Samozřejmě že s tím souvisela puberta, která si myslím tehdy byla později, než je u dětí teď. Přelétávala jsem z jedný skupiny do druhý, chvíli jsem byla skejťačka, chvíli hipísačka, pak zase Oceán, Depešáci...
P: Pro mě jsou celý devadesátky jednoznačně nejhorší životní etapou. Bylo to velký hledání, na který člověk vůbec neměl klid.
T: No, tenkrát se hledali všichni.
M: A všude. (smích)
Přesně tak, hledali se rodiče, učitelé, politici, úředníci...
P: Já jsem tehdy hrál hokej a až teď, když jsem o těch devadesátkách přemejšlel, mi došlo, jak důležitý to pro mě bylo. Skrz ten sport mi do života přicházel nějakej pevnej řád, za kterej jsem byl strašně vděčnej, a myslím si, že mě to zachránilo od mnoha průšvihů, který by určitě nastaly.
T: Taky jsme poprvý na ulici viděli drogy a bezdomovce a žebráky, bezprizorní, smradlavý a bez práce.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Redakce VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Kazil jsem vkus národa / Ivan Rössler > NP č.515 > Téma čísla Ještě po letech občas narazím na internetu v nějaké diskuzi na záštiplnou poznámku, že jsem kazil vkus národa bezduchými estrádami. Přiznávám: bylo to tak. A omlouvám se všem čtenářům Kanta a Prousta za postnormalizační zábavu, kterou jsem jako šéfredaktor redakce zábavy TV NOVA pěstoval, abych je od oblíbené literatury odvedl k televizní obrazovce. číst dále Čtvrtohry / Jan Stern > NP č.515 > Fejeton Geologové nám tvrdí, že žijeme ve čtvrtohorách. Ve skutečnosti však žijeme ve čtvrtohrách. (a zapomeňte prosím na Hunger Games a jiné pitominy.) číst dále Squatting na růžích ustlaný / Tomáš Horáček > NP č.515 > Téma čísla Někomu vyraší hrůzou vlasy na hlavě, někdo si představí dredaté nemyté lidi, kteří obsazují prázdné nemovitosti a chtějí v nich budovat komunitní centra, pořádat koncerty a party, pro jiné je problém v legálnosti celého počínání. Někdo je přesvědčen, že jediné, co tyto lidi zajímá, jsou drogy. A pro někoho jsou to prostě sympatičtí šílenci. číst dále
celý archiv