NP č.512 > KulturaUtopie králíkárnyIvan Adamovič

resized/img/clanky/801x268c-dfa9-2921-header.jpg
Dříve nenáviděné šedivé kotce zažívají renesanci mezi pamětníky i teoretiky umění.

Snad žádná jiná výstavba neprošla tak dramaticky rozdílným hodnocením jako panelová sídliště. V průběhu 80. let se stala jedním ze symbolů normalizačního životního stylu, přistřižením životní úrovně mezi panelové zdi a umakartové jádro. Již v průběhu 90. let, s uvolňováním cen bytů, si ale někteří majitelé těch panelových začali v tomto levném bydlení libovat. Sídliště přišla odporná zvláště těm, kteří na nich nežili. Václav Havel označil paneláky Jižního Města za „králíkárny", sám ovšem bydlel v měšťanském bytě na vltavském nábřeží. Věra Chytilová natočila apokalyptickou Panelstory, v níž se bydlení na tomtéž sídlišti jeví jako poslední předstupeň pekla, sama však bydlela v luxusní vile v Troji od architekta Emila Přikryla.

 

S paneláky do muzea
Sídliště, to ale není jen Jižní Město. Jen v Praze najdeme dohromady 56 sídlišť, žije v nich 40 % Pražanů. Před lety se ještě výstava na UMPRUM o bydlení na sídlišti jmenovala Husákovo 3+1, dnes je přístup mnohem méně ironický.
Shodou náhod se nyní sešly hned dvě velké výstavy o panelových domech. V brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu je to ambiciózní Paneland (do 25. 3.) a v pražském protějšku téže instituce to je expozice Bydliště: Panelové sídliště (do 20. 5.), vyvrcholení několikaletého výzkumného projektu Panelová sídliště v České republice. Prý jde skutečně o shodu náhod v načasování, ovšem obě výstavy mají stejného architekta – výtvarníka Tomáše Džadoně. 

Ony „socialistické" paneláky mají ke světové avantgardě blíže, než by se zdálo.

Brněnská výstava připravená Rostislavem Koryčánkem se pokouší přiblížit spíše životní styl spojený se sídlištním bydlením. Zcela v duchu současných retro nálad přináší velkolepou imitaci panelákového bytu v modelu 1:1. Stavidla nostalgie mohou být otevřena dokořán. Umakart, šílené tapety, drhané závěsy, gramofon, domácí trepky... však to asi znáte. Výstava v Brně využívá podstatně větší výstavní plochy než UPM v Praze, takže může věnovat prostor i hravým instalacím, kdy je třeba z dobových váz z litého skla poskládán panelákový horizont, najde se i místo pro tvorbu současných, sídlištěm odkojených umělců.


Pražská výstava je vizuálně skrovnější, zato však mnohem víc teoreticky podložená. Vztahují se k ní dva katalogy Paneláci 1 a 2, které připravil kolektiv spolupracovníků s velkým přínosem historika architektury Rostislava Šváchy. Ten jako jeden z prvních odborníků začal brát v 90. letech minulého století panelovou výstavbu vážně a věnoval se jí teoreticky. Jako předkrm vám však můžeme doporučit také knihu americké badatelky Kimberly Elman Zarecorové Utváření socialistické modernity (Academia 2015). Jde o nejdůkladnější studii o panelové výstavbě v Československu, napsanou přitom – jak to je už zvykem – cizincem.


Kolektiv autorů Paneláků se jako první pokusil zmapovat všechna významnější sídliště v Česku a upozornit na to, že i sídliště měla svůj historický vývoj. Dříve ohrnovali architekti nad panelovými krabicemi nos a nebyly vůbec řídké názory, že by se měla sídliště srovnat se zemí. Po zkušenostech se sterilní sídelní kaší satelitních předměstí a po odhození ideologického balastu dřívější negativní vášně pomalu pomíjejí. Při bedlivějším zkoumání se navíc ukazuje, že ony „socialistické" paneláky mají mnohem blíže ke světové avantgardě, než by se zdálo.

Jestliže se auta montují sériově,
proč by to nešlo dělat i s domy?

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále Prozření starého kyberhipíka / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.   číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv