NP č.516 > KulturaMalíři dobrodružstvíIvan Adamovič

Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů.

Ilustrace dobrodružné literatury v českých zemích nezačala Zdeňkem Burianem, její kořeny sahají hlouběji. Kniha Vladimíra Prokopa Ilustrátoři dobrodružství (vydal Toužimský a Moravec) po nich pátrá a představuje profily sedmnácti malířů a ilustrátorů prakticky od počátku 20. století.


Že je tato součást populární kultury neméně zajímavá než umění vysoké, o tom dnes už snad není třeba pochybovat. Přesto se jí nedostává příliš velké pozornosti. Ve Spojených státech se tento problém rozhodl vyřešit sběratel a fanoušek narativního umění, režisér George Lucas. Nechá totiž za vlastní peníze vybudovat v Los Angeles futuristické Lucasovo muzeum věnované právě obrazům s příběhem – od ilustrací starých sportovních časopisů po vizuály z animovaných 3D filmů.


V českých podmínkách tady tedy zatím máme knihu pana Prokopa, středoškolského učitele a amatérského badatele, který již vydal několik monografií, zejména o Zdeňku Burianovi, na jehož dílo je předním odborníkem. Prokop hned na počátku knihy bojovně upozorňuje, že zahrnutí autoři jsou „až na vzácné výjimky vynikajícími kreslíři" a že „jejich realistický projev není rezultátem výrazového tápání a anachronismu, ale výsledkem empatie k povaze textu a schopnosti stimulovat mravní étos čtenáře".


Od padlého husity k Tarzanovi
Struktura knihy sestávající z jednotlivých životopisných kapitol nesměřuje k syntetickým poznatkům, ale přesto není chudá na objevy. Pozoruhodný je například samotný zrod žánru dobrodružné ilustrace, který měli na svědomí výtvarníci ve své době významní, či alespoň dobře známí a dnes zapomenutí: Josef Ulrich, Stanislav Hudeček, Rudolf Komínek či Karel Ladislav Thuma. Svět akademické malby 19. století, svět studiových portrétů dam a venkovských krajinek tu totiž ne zcela bezbolestně vstupuje do krajin indiánů a dobrodruhů, neřkuli mimozemských stvoření.


Specialisty na exotiku nebylo kde brát, žádní nebyli. A tak s podivem zjišťujeme, že tentýž Josef Ulrich, který kreslil satirické pérovky k dobovým humoreskám Josefa Skružného a který maloval obrazy s názvy Padlý husita, se musel v roce 1899 také prokousávat Divokým Kurdistánem. Že Věnceslav Černý, spoluzakladatel Spolku výtvarných umělců Mánes a slavný ilustrátor Jiráskových Starých pověstí českých prakticky paralelně ilustroval první vydání verneovek či jedenadvacet knih Karla Maye. Stanislav Hudeček volně přecházel od ilustrací Tolstého Vojny a míru či Erbenovy Kytice k biologickým mutantům ve Wellsově Ostrovu doktora ­Moreaua a bicepsům a leopardí suknici Tarzana. A že klasik obálek staré dobrodružné a sci-fi četby Václav Čutta si velmi dobře vydělával jako autor ilustrací pohádek a barvotiskových pohlednic; ovšem skutečný byznys s malováním a vydáváním pohlednic si zřídil další matador exotického čtiva Alois L. Salač.


Na druhou stranu nejsou takové vazby nelogické. Ilustrace historických příběhů plných bojovníků ve zbroji byly dobrou průpravou pro obálky románů o ozbrojených dobrodruzích v nebezpečných situacích – a příšerky z pohádek od Erbena či Němcové zase posloužily jako odraziště výtvarné imaginace ke ztvárnění mimozemských tvorů. Jen pravěcí dinosauři se domácím výtvarníkům zoufale nedařili, zde musel nasadit lať až Burian spolupracující s paleontology.

 

Stanislav Hudeček volně přecházel od ilustrací Erbenovy Kytice k biologickým mutantům ve Wellsově Ostrovu doktora Moreaua

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále Prozření starého kyberhipíka / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.   číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv