NP č.512 > KulturaFever Ray – Zvuk tvojí migrényBenjamin Slavík

resized/img/clanky/801x268c-2349-2922-header.jpg
Druhé album Fever Ray kopíruje zvuk vaší migrény. Zpěvačka ceněné švédské skupiny The Knife na něm proti sobě staví dvojí tendenci: snahu vyzpívat se „sama ze sebe“ a animální pud oddání se fyzickému rituálnímu zážitku.

Sólové projekty členů významných (a vlastně také nevýznamných) hudebních skupin většinou získávají dvojí formu. Buď reprezentují model, ve kterém je estetika původní kapely redukovaná tak, aby se stala osobním zrcadlem toho, kdo se od svých spoluhráčů rozhodl oddělit; často tak směřuje k emocionálním odhalením. Nebo naopak daným hudebníkům dávají prostor projevit se v úplně jiném rámci; to znamená, že hrají hudbu, která stojí mimo profil etablované kapely. Fever Ray, projekt Karin Elisabeth Dreijer, femme fatale temného švédského synthpopu, se pak rozprostírá v prostoru mezi oběma nastíněnými variantami. Čímž se jim vymyká.

 

Od tance k rituálu
Estetický, ale také posluchačský kontext projektu Fever Ray udává The Knife, kapela, která udělala z Karin Elisabeth Dreijer dráždivě mysteriózní idol. Při poslechu všech alb této kapely je nutné tančit. Pokaždé jde ovšem o hodně jiný tanec. Trajektorie vývoje je ovšem jasná: od ladných a pravidelných pohybů se směřuje k mystickému rituálu, během kterého jeho účastníci opouštějí stav plného vědomí a tančí se „trhaně". Kapela The Knife prostřednictvím elektronické hudby objevuje původ rytmického umění v praktikách spjatých s kultem, rituálem a extatičností.

 

Vnější pohled na hypnózu
Pod nickem Fever Ray Karin Elisabeth ­Dreijer vydala už dvě alba. Obě šla do značné míry proti směru vývoje domovské kapely The Knife, jejichž poslední desku bylo pro mnohé posluchače náročné uposlouchat; přestože těm, kterým se to podařilo, dokázala poskytnout očistný rituální zážitek v ryze fyzické dimenzi. Pokud se tedy poslední nahrávky The Knife více zajímají o šamanský rytmus hypnotického zvuku, který se utváří v prostoru někde mezi technem a surovými syntetizátory, tak Fever Ray sleduje naopak emocionálně přístupnější a transparentnější linii. To znamená, že Karin Elisabeth Dreijer na svých sólových albech zpívá slova, která znáte. Zároveň to ale neznamená, že by na nich opustila prostor hypnotického elektronického hluku. Ten je zde pouze více utříděný a jednodušší na poslech. Tvrdé rytmy nepohlcují hlas zpěvačky, spíše se drží ve svém vlastním teritoriu. Z něj se nikdy „nepřelejí" do míst, která ovládají emoce spojené se zpěvem. Posluchač pak v důsledku není stržen v extatický rituál, spíše obdivuje jednotlivé složky samostatně. Zároveň ale skladby nejsou pouze filtrovanou či měkčí variantou kompozic The Knife. Představují model „posíleného bezpečí," který více než tělo napadá mysl: více přemýšlíte, než tančíte. Svého posluchače nezvou do nitra rituálu, ale spíše k jeho nahlédnutí z jisté distance. Tato kantovská nezainteresovaná zainteresovanost má pak sama v sobě hodně svůdného.


autor / Benjamin Slavík VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jak vylepšit mainstream / Benjamin Slavík > NP č.424 > Referát Kulturní kritika teskní nad propastí zející mezi hloupými mainstreamovými prefabrikáty a náročným, sebestředným uměním. Několika umělcům se ale daří balancovat v kýženém meziprostoru. číst dále Tajemní spasitelé / Benjamin Slavík > NP č.421 > Dějiny přítomnosti Co mají společného Batman a Iron Man se Spidermanem? A k čemu potřebujeme každý rok nového superhrdinu? číst dále Popkultura za lunaparkem / Benjamin Slavík > NP č.419 > Téma čísla Devadesátá léta v popkultuře jsou svatá, platí za něco lepšího a chytřejšího. Zatímco nostalgici doufají, že se „devadesátky“ v nějaké podobě vrátí, skeptici se ošívají, že nelze zapomínat na jejich zápory. Pravda může být přesně mezi oběma pohledy.   číst dále Je Klusákův Daliborek ještě dokument? A nebo není? A není to vlastně úplně jedno? / Benjamin Slavík > NP č.501 > Kultura Benjamin Slavík a jeho úvaha o nepotřebnosti jistot a koncepcí slibujících jasné řešení. Jsou metody práce Víta Klusáka legitimním filmařským postupem? A co výsledek říká o Klusákovi, o jeho Daliborkovi a také o nás, divácích? číst dále Písně, které odpojují hlavu / Benjamin Slavík > NP č.499 > Téma čísla Úvaha o vhodné hudbě k běhání, v níž nezazní jméno jediného interpreta číst dále LCD Soundsystem. Váš svět zavřený do padesáti minut zvuku. / Benjamin Slavík > NP č.505 > Kultura Když se LCD Soundsystem před několika lety s hudební scénou rozloučili, nejeden hipster brečel. Teď, když se newyorská skupina vrací s albem American Dream, dost možná by brečel znovu. číst dále Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále Vyprávění o světě, který nechcete zažít / Benjamin Slavík > NP č.511 > Kultura Ruský snímek režiséra Andreje Zvjaginceva, oceněný Zlatou palmou z Cannes, bývá popisován jako hodně temná alegorie současného Ruska. Benjamin Slavík vás ale v interpretaci filmu Nemilovaní vezme o pořádný kus dál. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv