NP č.512 > Téma číslaUmění ve 130 km/hIvan Adamovič

Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká.

Jak vás napadlo vytvářet projekt Nejdelší galerie?
Když jsem si všiml různých artefaktů podél dálnice, zajímalo mě, kde se tam vzaly. Nejsnadnější cesta k informacím přes Google a Wikipedii selhala – nenašel jsem tam skoro nic. Nezbylo než pátrat jinak – najít historiky stavby dálnic, profesionální historiky umění, archiváře. Zpočátku to vypadalo, že jsem první a jediný – „Milej pane, tohle přece nikoho nezajímá." – ale nakonec se ukázalo že ani jedno nebyla pravda. A to mě těší.

 

Jaký máte vztah k dálnici D1?
Čistě pracovní, jezdím po ní týden co týden.


Jaká jsou vaše nejoblíbenější díla na této trase?
Plastika na odpočívce Křešický potok. Má dvojí podobu – z dálky vidíte cosi jako amébu, zblízka rytiny erbů Prahy, Brna a Bratislavy. Pěkná je i plastika na odpočívce Jabloňov. Ani jedna není zatížena dobovými symboly. Ačkoli obě díla jsou z dálnice přímo vidět, nejsou snadno přístupná, protože odpočívky jsou zavřené. Zajímavý je i památník stavby mostu přes Sedlický potok vytvořený z jednoho segmentu mostovky. Ani u něj ale nemůžete oficiálně zastavit.

 

Jak lze rozlišovat, jaké plastiky či stavby vznikly přímo v souvislosti s dálnicí?
Nejčastěji najdete plastiky na odpočívkách a nesou informace o stavbě či odpočívce samotné. Poznáte je na první pohled. Mimo ně jsem objevil dvě sochy, pro které to neplatí – obě se objevily u D1 až v roce 1988, to je osm let po jejím otevření.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Není o čem mluvit / Ivan Adamovič > NP č.510 > Rozhovor Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby. číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále Podzemní kultura trochu jinak / Ivan Adamovič > NP č.498 > Kultura Metro je významnou součástí města, ale obvykle se snažíme v něm pobýt co nejkratší dobu. Než přišli spisovatelé fantastické literatury, skoro to vypadalo, jako by v něm nemohl vzniknout ani žádný příběh. Mladí tvůrci ale našli v podzemní temnotě nové inspirace. číst dále
celý archiv