NP č.512 > Téma číslaUmění ve 130 km/hIvan Adamovič

resized/img/clanky/801x268c-96a6-2918-header.jpg
Facebooková aktivita Davida Šťávy nazvaná Nejdelší galerie se věnuje uměleckým dílům spojeným především s déjedničkou. Mapuje ale i ostatní dálnice. „Wikipedie i Google selhaly, tak jsem se do toho pustil sám,“ říká.

Jak vás napadlo vytvářet projekt Nejdelší galerie?
Když jsem si všiml různých artefaktů podél dálnice, zajímalo mě, kde se tam vzaly. Nejsnadnější cesta k informacím přes Google a Wikipedii selhala – nenašel jsem tam skoro nic. Nezbylo než pátrat jinak – najít historiky stavby dálnic, profesionální historiky umění, archiváře. Zpočátku to vypadalo, že jsem první a jediný – „Milej pane, tohle přece nikoho nezajímá." – ale nakonec se ukázalo že ani jedno nebyla pravda. A to mě těší.

 

Jaký máte vztah k dálnici D1?
Čistě pracovní, jezdím po ní týden co týden.


Jaká jsou vaše nejoblíbenější díla na této trase?
Plastika na odpočívce Křešický potok. Má dvojí podobu – z dálky vidíte cosi jako amébu, zblízka rytiny erbů Prahy, Brna a Bratislavy. Pěkná je i plastika na odpočívce Jabloňov. Ani jedna není zatížena dobovými symboly. Ačkoli obě díla jsou z dálnice přímo vidět, nejsou snadno přístupná, protože odpočívky jsou zavřené. Zajímavý je i památník stavby mostu přes Sedlický potok vytvořený z jednoho segmentu mostovky. Ani u něj ale nemůžete oficiálně zastavit.

 

Jak lze rozlišovat, jaké plastiky či stavby vznikly přímo v souvislosti s dálnicí?
Nejčastěji najdete plastiky na odpočívkách a nesou informace o stavbě či odpočívce samotné. Poznáte je na první pohled. Mimo ně jsem objevil dvě sochy, pro které to neplatí – obě se objevily u D1 až v roce 1988, to je osm let po jejím otevření.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Prozření starého kyberhipíka / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.   číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv