NP č.510 > Téma číslaNěmé tvářeMichaela Rozšafná

Jak se dorozumívají zvířata mezi sebou? A jak s námi? Existují i neslyšící zvířecí druhy? A proč je někdy pořádně smradlavý vzkaz výmluvnější než tisíce slov?

Používají zvířata ke komunikaci slova?
Je potřeba říct, že ne vždycky, když se někdo ozývá a vydává akustický signál, zároveň mluví. Třeba zpěv ptáků zajisté něco vyjadřuje, ale nemůžeme ho jednoznačně označit jako slovo. Na druhou stranu ale na základě mnoha pokusů víme, že určitá zvířata komunikují s člověkem prostřednictvím lidské řeči a slova určitě používají. Jde o dvě skupiny – velké lidoopy (ti ale musí využít na místo slov buď gesta nebo symboly) a extrémně nadané ptáky – krkavcovité a papoušky. Věcí sporu je, do jaké míry tato zvířata používají gramatiku... Jinou záležitostí je, že přirozená akustická komunikace je u řady druhů dost strukturovaná a naše gramatická pravidla připomíná.


Jak to, že právě lidoopi a papoušci umějí vyslovovat jako lidé?
Tuto věc teprve nedávno vyzkoumal můj kolega Pavel Němec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který spočítal nervové buňky v mozcích různých druhů zvířat a došel k tomu, že výkon mozku je dán spíše než jeho fyzickou vahou a velikostí počtem nervových buněk. Zejména havranovití ptáci mají sice mozky malinké, ale výkonem jsou srovnatelné s opicemi. Tím se vysvětluje, proč dokážou stejně komunikovat. Je to velký objev, který sklidil před rokem a půl celosvětovou pozornost a my jsme na něj patřičně hrdí.

 

Používají zvířata výrazové prostředky ke komunikaci v lidském slova smyslu, tedy k předání informací?
Některá určitě. Například veškerá mláďata, která se cítí opuštěna, volají matku. Ona je slyší a reaguje, takže jim prokazatelně rozumí. Složitější je, když má zvíře vyjádřit svoji značku, tedy jméno. Existují práce, které dokazují, že to některá zvířata umějí, mezi zástupce patří například kytovci. Hlasový repertoár určitých zvířat je také závislý na stupni sociality daného druhu. Díky větší sociálnosti je zvíře schopno vyjadřovat i jemnosti a to se promítá i na komunikaci. Kdysi jsme například zkoumali nosorožce a přesvědčili se, že více sociální nosorožec bílý má širší repertoár hlasu, potažmo slov či výrazových prostředků než ostatní druhy. Totéž bychom našli u hyen a dalších. Kdybych byl ale cynik, tak bych podotkl, že mnohá zvířata jsou bohužel hluchá...

Existují práce, které dokazují, že třeba kytovci umějí vyjádřit svoji značku, tedy cosi jako své jméno.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Michaela Rozšafná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Björk a její sebepoznání / Benjamin Slavík > NP č.510 > Kultura Tajemná Islanďanka Björk je už více než dvacet let jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejnáročněji uchopitelných umělkyň na hudební scéně. Její deváté album Utopia pak představuje její dost možná nejvíce spirituální nahrávku. číst dále Dluhy nezmizí. Je to tvrdé, ale je třeba umět s nimi žít. / Jan Štěpánek > NP č.510 > Život prodejce Předluženost a exekuce, to je mezi prodejci to nejožehavější téma. Jak si trochu ulehčit život s exekutory za zády, přišli prodejcům poradit specialisté na dluhové poradenství Václav Kučera a Eliška Korencová ze společnosti Člověk v tísni. číst dále Není o čem mluvit / Ivan Adamovič > NP č.510 > Rozhovor Na jeho vtipech naše generace, která pro vás připravuje Nový Prostor, vyrůstala. Plešatí muži bez tváře byli mlčenlivými průvodci našeho dětství a jejich absurdní situace beze slov nám od malička naznačovaly, že svět je jedna velká absurdita. Kreslíř Miroslav Barták bydlí s rodinou v domku na kraji lesa kousek od Prahy a proud jeho kresleného humoru neustává ani po neuvěřitelných téměř padesáti letech tvorby. číst dále Sebrané prasárny / Ivan Adamovič > NP č.510 > Kultura Na sklonku loňského roku vyšly dvě knihy zaobírající se zajímavým způsobem erotikou ve veřejném prostoru. Vedle průvodce Praha erotická se na trhu objevil i závěrečný svazek třídílné reedice jedné z největších knižních kuriozit – souboru Kryptadia od K. J. Obrátila. Kniha vyšla již jednou v nakladatelství Paseka, ale vydání v nakladatelství Lege Artis, přejmenované na První a Druhá kytice národních prasáren, je unikátní i nebývalou péčí vydavatele o „dokonalý“ reprint. Detaily ohledně vydání Kryptadia nám osvětlil vydavatel a bibliofil Jan Hýsek. číst dále

Nejčtenější články autora

Nová Plzeň / Michaela Rozšafná > NP č.520 > Téma čísla Dva někdejší plzeňské industriální prostory, které díky práci a úsilí několika nadšenců našly po vyčerpání svého potenciálu nový život. Depo a Papírna, dva prostory, díky kterým se nejen Plzeňáci dívají na svoji průmyslovou minulost s hrdostí. číst dále Psychologie samoty / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Téma čísla Samota není jen fyzickou izolací, ale častěji spíše stavem duše, který je tvůrčí a posouvá nás vpřed. Máme v ní čas na svoje nejistoty a otázky, říká psychoterapeut Jakub Hučín. číst dále Díky běhu jsem začal mít rád lidi / Michaela Rozšafná > NP č.499 > Téma čísla Ultramaratonec a zakladatel běžecké školy Miloš Škorpil má naběháno tolik, co celá naše redakce za celé své životy. A možná ještě víc. Vyprávěl nám nejen o tom, jak správně běhat, co se techniky týče, ale také o samotné filosofii běhu. Běh v jeho podání není nutně o trhání rekordů. Je to cesta ke šťastnějšímu životu. číst dále Moje Dejvická, můj hrad! / Michaela Rozšafná > NP č.496 > Život prodejce S vestibulem metra ve stanici Dejvická je Irena Cochlarová spjata už šestým rokem. Potkáte ji každý všední den u výstupu ve směru na Vítězné náměstí, kde vysedává v červené bundě a s úsměvem na tváři čeká na  své zákazníky. číst dále
celý archiv