NP č.510 > Téma číslaNěmé tvářeMichaela Rozšafná

Jak se dorozumívají zvířata mezi sebou? A jak s námi? Existují i neslyšící zvířecí druhy? A proč je někdy pořádně smradlavý vzkaz výmluvnější než tisíce slov?

Používají zvířata ke komunikaci slova?
Je potřeba říct, že ne vždycky, když se někdo ozývá a vydává akustický signál, zároveň mluví. Třeba zpěv ptáků zajisté něco vyjadřuje, ale nemůžeme ho jednoznačně označit jako slovo. Na druhou stranu ale na základě mnoha pokusů víme, že určitá zvířata komunikují s člověkem prostřednictvím lidské řeči a slova určitě používají. Jde o dvě skupiny – velké lidoopy (ti ale musí využít na místo slov buď gesta nebo symboly) a extrémně nadané ptáky – krkavcovité a papoušky. Věcí sporu je, do jaké míry tato zvířata používají gramatiku... Jinou záležitostí je, že přirozená akustická komunikace je u řady druhů dost strukturovaná a naše gramatická pravidla připomíná.


Jak to, že právě lidoopi a papoušci umějí vyslovovat jako lidé?
Tuto věc teprve nedávno vyzkoumal můj kolega Pavel Němec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který spočítal nervové buňky v mozcích různých druhů zvířat a došel k tomu, že výkon mozku je dán spíše než jeho fyzickou vahou a velikostí počtem nervových buněk. Zejména havranovití ptáci mají sice mozky malinké, ale výkonem jsou srovnatelné s opicemi. Tím se vysvětluje, proč dokážou stejně komunikovat. Je to velký objev, který sklidil před rokem a půl celosvětovou pozornost a my jsme na něj patřičně hrdí.

 

Používají zvířata výrazové prostředky ke komunikaci v lidském slova smyslu, tedy k předání informací?
Některá určitě. Například veškerá mláďata, která se cítí opuštěna, volají matku. Ona je slyší a reaguje, takže jim prokazatelně rozumí. Složitější je, když má zvíře vyjádřit svoji značku, tedy jméno. Existují práce, které dokazují, že to některá zvířata umějí, mezi zástupce patří například kytovci. Hlasový repertoár určitých zvířat je také závislý na stupni sociality daného druhu. Díky větší sociálnosti je zvíře schopno vyjadřovat i jemnosti a to se promítá i na komunikaci. Kdysi jsme například zkoumali nosorožce a přesvědčili se, že více sociální nosorožec bílý má širší repertoár hlasu, potažmo slov či výrazových prostředků než ostatní druhy. Totéž bychom našli u hyen a dalších. Kdybych byl ale cynik, tak bych podotkl, že mnohá zvířata jsou bohužel hluchá...

Existují práce, které dokazují, že třeba kytovci umějí vyjádřit svoji značku, tedy cosi jako své jméno.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Michaela Rozšafná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Psychologie samoty / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Téma čísla Samota není jen fyzickou izolací, ale častěji spíše stavem duše, který je tvůrčí a posouvá nás vpřed. Máme v ní čas na svoje nejistoty a otázky, říká psychoterapeut Jakub Hučín. číst dále Dálnice pro zvířata / Michaela Rozšafná > NP č.512 > Téma čísla Na D1, nejstarší dálnici v republice, to zvířata nemají jednoduché. V době výstavby se vliv stavby na zvířecí říši téměř neřešil. O blýskání na lepší časy jsme se bavili s ředitelem správy CHKO Žďárské vrchy Václavem Hlaváčem. číst dále Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále