NP č.504 > Téma číslaSlovenštinaŠtěpán Materna

My Češi máme pro slovenštinu slabost. Pro její měkkost a hravost. Jak svůj rodný jazyk vnímá rapper, pro kterého je hra s mateřštinou denním chlebem?

V dřevních dobách počátků českého a slovenského hiphopu jsem vždy lehce tíhl k tomu slovenskému, reprezentovanému především skupinou Trosky. Jaksi zpovzdálí a nikterak náruživě sleduji obě scény dodnes. Ale co je to, co dělá ze slovenského rapu něco lepšího, na to jsem vlastně nikdy nepřišel. Zeptal jsem se proto jednoho z nejpovolanějších – rappera, DJ, hudebního producenta a moderátora Branislava Kováče, známého jako Vec. Spolu s Midim zakládal roku 1992 skupinu Trosky, která v listopadu odehraje svůj koncert v Praze.

 

Často tvoříte s českými rappery. Jak vnímáte rozdíly slovenštiny a češtiny pro hiphopovou tvorbu?
Keďže je slovenčina môj materinský jazyk, veľa vecí, z ktorých sú Česi odvarení, je pre mňa úplne prirodzené. Tiež bývam často namäkko z pražského slangu, pričom pre Pražákov je všedný. Alebo dnes som vám, Čechom, na chvíľu závidel slovo „aniž", lebo keď som hľadal slovenský ekvivalent, napadol ma len výraz „bez toho, aby", čo je v rape strašne nepraktické a dlhé spojenie. A takto by som mohol pokračovať do nekonečna. Oba naše jazyky majú veľa plusov aj mínusov, je to vždy len o mozgu, ktorý ho spracováva.

 

Máte pocit, že slovenština je pro Čechy přitažlivá?
Veľakrát som sa stretol s názorom, že „slovenština je hrozně sexy". Je pravda, že mi to vždy vraveli ženy, takže vysvetlení, prečo by to tak mohlo byť, sa ponúka hneď niekoľko. Nechajme sex faktor tak a venujme sa faktom. Máme niečo, čo vám chýba: dvojhlásky ia, ie, iu a tie môžu naozaj navodiť dojem, že hovoríme mäkšie. Podľa mňa to je ale kokotina. Dúfam, že som sa vyjadril dosť tvrdo. :)


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jiná Obživa / Štěpán Materna > NP č.531 > Příběh Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa číst dále Jak se tiskne divadlo / Štěpán Materna > NP č.531 > DIY Od stanice metra Želivského je to co by kamenem dohodil. Průmyslový areál sevřený mezi Olšanské hřbitovy a nákladové nádraží ale působí ponuře, jako by se nacházel na dohled od konce světa. K tomu tma a sněhové vločky a bloudící slečna, která se u brány ptá vyjíždějícího řidiče, kde že je ten FutLab. Přidávám se k ní a společně se nám podaří najít nenápadné správné dveře. Ujistím se, že mám v kapse plastové držátko, které se mi utrhlo z moka konvičky a těším se, že se mi dnes večer podaří vytisknout si podle něj nové. číst dále Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále Dejvické malování / Štěpán Materna > NP č.530 > DIY Říkáte si: přijít někam a něco načmárat na papír, to nic není! Také jsem si to říkal. Jenže pak jsem najednou zjistil, že už čtvrt hodiny sedím za stolem a přemýšlím, co vlastně budu malovat. Když jsem se totiž domlouval s Monikou Kočendovou, majitelkou Dejvického ateliéru, na vzniku této reportáže, byla trochu tajemná. číst dále
celý archiv