NP č.526 > StartérJak studenti píší WikipediiŠtěpán Materna

Zajímavý vhled do fungování Wikipedie, kterou díky Wikimedia plní nejen studenti, ale také aktivní senioři.

Podle jednoho staršího průzkumu vytvářeli a upravovali hesla pro Wikipedii hlavně sedmadvacetiletí svobodní bezdětní muži s vysokoškolským vzděláním. To není skupina, která by mohla pokrýt extra široký okruh témat. Nezisková organizace Wikimedia Česká republika se snaží pomocí osvětových programů rozšířit skupinu přispěvatelů a vnést do ní co největší diverzitu. „Mladí muži asi nebudou psát o menstruačním kalíšku nebo o slavné vědkyni,“ říká Gabriela Boková, která ve Wikimedia pracuje na částečný úvazek jako Education manager. Jedním z proběhlých projektů byl například Senioři píší Wikipedii, díky kterému se k editaci hesel dostalo i velké množství starších žen. Nyní se Gabriela zaměřuje na studenty s projektem, který se nepřekvapivě jmenuje Studenti píší Wikipedii.


Wikipedie jako rozcestník
Řada lidí přistupuje k největší světové encyklopedii s nedůvěrou, protože hesla může upravovat doslova kdokoliv a chybí zde jasná odborná garance. K tomu je dobré uvést vznik Wikipedie do kontextu. Na počátku byla internetová encyklopedie s názvem Nupedia, kterou založil programátor Jimmy Wales v roce 2000. Základní myšlenkou byla volně přístupná encyklopedie, kterou budou psát odborníci a jejich články budou podléhat komplikovanému schvalovacímu procesu. Výsledkem bylo, že za tři roky činnosti vzniklo pouze dvacet pět plně ověřených článků a Nupedia skončila. Na její místo nastoupila Wikipedie, která vznikla původně jako vedlejší projekt, ale ukázalo se, že je tou správnou cestou.

Garantem odbornosti článku by měl být učitel, zpětnou vazbu student dostává i od komunity, která se kolem Wikipedie vytvořila

„Wikipedii vnímám jako spolehlivý zdroj informací za předpokladu, že k ní přistupuji jako gramotný čtenář,“ říká Gabriela. Doporučuje podívat se, z jakých zdrojů daný článek čerpá, a podle toho mu věřit, nebo ne. Brát Wikipedii jako rozcestník, který umožňuje získat základní informace o tématu, ale v případě, že chcete jít více do hloubky, je třeba využít zdroje uvedené pod článkem.


Psát jako laik
Vytvoření nového kvalitního hesla do Wikipedie není jednoduché a podobá se napsání seminární práce na vysoké škole. Toho využívá projekt Studenti píší Wikipedii a snaží se motivovat vysokoškolské učitele k tomu, aby své studenty k psaní článků vedli. Pro některé je to práce navíc, jiní – většinou sami nadšení wikipedisté – nevidí rozdíl, jestli zadanou práci opraví studentovi na papíře, nebo rovnou na Wikipedii. „Student sice není odborník, ale hesla by měla být psaná tak, aby jim rozuměl i laik,“ vysvětluje Gabriela jeden z přínosů, když encyklopedická hesla píší studenti, kteří daný obor teprve poznávají. „Druhá věc je, že se na tom hodně naučí,“ pokračuje. Pro studenty je důležité naučit se, jak správně napsat akademický text, což se jim bude hodit při psaní bakalářské a později snad i diplomové práce. Učí se formulovat text neutrálním jazykem, vybírat vhodné zdroje a ty správně citovat.


Komunita poradí
Garantem odbornosti článku by měl být učitel, zpětnou vazbu student dostává i od komunity, která se kolem Wikipedie vytvořila. Lidé, kteří se editaci hesel věnují pravidelně, si všimnou vzniku nového článku a mohou pomoci s technickou stránkou věci. Poradí, jak vytvořit infobox, jak přidat vhodnou fotografii, popřípadě upozorní na nedostatek zdrojů. Když projekt Studenti píší Wikipedii v roce 2011 začínal, byl založen na principu wiki-ambasadorství. Aktivní wikipedisté, kteří v té době studovali VŠ, začali oslovovat své učitele a projekt jim vysvětlovat, dělali jim podporu po technické stránce. Pro studenty udělali úvodní přednášku, kde vysvětlili základní principy a pravidla, například pravidlo encyklopedické významnosti. Hesla si studenti vybírali sami, aby k nim měli vztah a bavilo je to. Ambasadoři ale postupně ze škol vycházeli a snižovalo se množství obsahu, které díky projektu vznikalo. Wikimedia ČR proto začala kontaktovat přímo učitele. Dalším krokem bude propagační program wiki-ambasadorství, který se plánuje na příští rok. Cílem bude oslovit i ty studenty, kteří nejsou wikipedisty, ale mají k tomu nějaký vztah, jako příklad uvádí Gabriela studenty knihovnictví. „Není nutné psát hned nová hesla. Mohou se doplňovat takzvané pahýly, tedy nedostatečně zpracované články,“ vypočítává Gabriela, jak se dá pomoci kvalitě encyklopedie.


Editujte s odvahou
Kdybyste se chtěli zapojit do tvorby obsahu největší světové encyklopedie, můžete začít v podstatě ihned. Nemusíte se bát, že něco zkazíte, vymažete, uděláte chybu. Kolem Wikipedie funguje komunita aktivních lidí, kteří rádi pomohou váš článek doladit, nebo vám napíšou, co je potřeba změnit. Pokud tedy narazíte na Wikipedii na nedostatečně zpracované heslo, o kterém zrovna něco víte, nemusíte hned psát stížnost „řediteli Wikipedie“, stejně žádný neexistuje. Nejlepší je zmáčknout tlačítko „editovat“ a začít psát.


autor / Štěpán Materna VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Jiná Obživa / Štěpán Materna > NP č.531 > Příběh Michaela Křivková vzpomíná, jak se dostala k projektu spolkového obchodu Obživa číst dále Jak se tiskne divadlo / Štěpán Materna > NP č.531 > DIY Od stanice metra Želivského je to co by kamenem dohodil. Průmyslový areál sevřený mezi Olšanské hřbitovy a nákladové nádraží ale působí ponuře, jako by se nacházel na dohled od konce světa. K tomu tma a sněhové vločky a bloudící slečna, která se u brány ptá vyjíždějícího řidiče, kde že je ten FutLab. Přidávám se k ní a společně se nám podaří najít nenápadné správné dveře. Ujistím se, že mám v kapse plastové držátko, které se mi utrhlo z moka konvičky a těším se, že se mi dnes večer podaří vytisknout si podle něj nové. číst dále Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále Dejvické malování / Štěpán Materna > NP č.530 > DIY Říkáte si: přijít někam a něco načmárat na papír, to nic není! Také jsem si to říkal. Jenže pak jsem najednou zjistil, že už čtvrt hodiny sedím za stolem a přemýšlím, co vlastně budu malovat. Když jsem se totiž domlouval s Monikou Kočendovou, majitelkou Dejvického ateliéru, na vzniku této reportáže, byla trochu tajemná. číst dále
celý archiv