NP č.504 > Téma číslaExotikaLibor Hruška

Nejlepší bratislavská restaurace? Čárda v maďarském Dunakiliti, žertuje můj kamarád, Peter Martinko z Bratislavy. Nadsázka, ale ne zas tak velká, tohle můžeme my Pražáci Bratislavanům opravdu jenom tiše závidět.

Zatímco my to máme kamkoli daleko, Peter se může sebrat a na otočku si zajet na perkelt do Maďarska nebo na řízek do Vídně. Pro větší názornost jsme si v redakci spárovali mapy obou měst a bratislavské geografické reálie přenesli do středních Čech. Za průsečík map, střed města, bod nula jsme v Praze i Bratislavě zvolili Hrad.


Začněme vazbou Bratislava-Vídeň. Věže Svatoštěpánského dómu trčí do nebe 54,5 kilometru vzdušnou čarou od bratislavské „obrácené stoličky", okraje obou měst jsou od sebe vzdálené pouhých 31 kilometrů. Cesta mezi Bratislavou a Vídní se dá autem stihnout zhruba za půlhodinu, na katamaránu, který pendluje po Dunaji, za 75 minut. Do Rakouska jsou to od Bratislavského hradu nějaké tři kilometry, v Praze by se hranice táhly Břevnovem, benediktinské opatství by už bylo na Západě. A Vídeň samotná? Ta na naší dvojmapě začíná v Křivoklátských lesích.

 

Pak tu máme Maďarsko, kam se dá třeba z Petržalky sjet na oběd i o polední pauze. Na alternativní mapě je hranice Maďarska těsně za Prahou, někde u Jesenice, nejbližší termální lázně Mosonmagyaróvár se kryjí s Týncem nad Sázavou. Atrakce, jejichž návštěvu si Pražák musí tvrdě vybojovat za volantem, se najdou i uvnitř Bratislavy. S lyžováním je to sice dnes na svazích hory Kamzík bída, ale v minulosti tu bývalo několik sjezdovek, a dokonce i skokanský můstek. To vše čtyři a půl kilometru severně od Hradu, pro představu, v Praze by to bylo v místech, kde silnice od Vltavy šplhá nahoru na Suchdol. Poslední položka: koupání. Nejbližší velké štěrkovny leží na sídlištích východně od centra Bratislavy. Pro Pražáky: uprostřed Holešovic.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů