NP č.504 > Téma číslaExotikaLibor Hruška

Nejlepší bratislavská restaurace? Čárda v maďarském Dunakiliti, žertuje můj kamarád, Peter Martinko z Bratislavy. Nadsázka, ale ne zas tak velká, tohle můžeme my Pražáci Bratislavanům opravdu jenom tiše závidět.

Zatímco my to máme kamkoli daleko, Peter se může sebrat a na otočku si zajet na perkelt do Maďarska nebo na řízek do Vídně. Pro větší názornost jsme si v redakci spárovali mapy obou měst a bratislavské geografické reálie přenesli do středních Čech. Za průsečík map, střed města, bod nula jsme v Praze i Bratislavě zvolili Hrad.


Začněme vazbou Bratislava-Vídeň. Věže Svatoštěpánského dómu trčí do nebe 54,5 kilometru vzdušnou čarou od bratislavské „obrácené stoličky", okraje obou měst jsou od sebe vzdálené pouhých 31 kilometrů. Cesta mezi Bratislavou a Vídní se dá autem stihnout zhruba za půlhodinu, na katamaránu, který pendluje po Dunaji, za 75 minut. Do Rakouska jsou to od Bratislavského hradu nějaké tři kilometry, v Praze by se hranice táhly Břevnovem, benediktinské opatství by už bylo na Západě. A Vídeň samotná? Ta na naší dvojmapě začíná v Křivoklátských lesích.

 

Pak tu máme Maďarsko, kam se dá třeba z Petržalky sjet na oběd i o polední pauze. Na alternativní mapě je hranice Maďarska těsně za Prahou, někde u Jesenice, nejbližší termální lázně Mosonmagyaróvár se kryjí s Týncem nad Sázavou. Atrakce, jejichž návštěvu si Pražák musí tvrdě vybojovat za volantem, se najdou i uvnitř Bratislavy. S lyžováním je to sice dnes na svazích hory Kamzík bída, ale v minulosti tu bývalo několik sjezdovek, a dokonce i skokanský můstek. To vše čtyři a půl kilometru severně od Hradu, pro představu, v Praze by to bylo v místech, kde silnice od Vltavy šplhá nahoru na Suchdol. Poslední položka: koupání. Nejbližší velké štěrkovny leží na sídlištích východně od centra Bratislavy. Pro Pražáky: uprostřed Holešovic.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Dárky pro památky / Libor Hruška > NP č.528 > Téma čísla Chátrají a bez finanční injekce mohou klidně z kulturní mapy zmizet úplně. Řeč je o zapomenutých kapličkách, zámcích, hřbitovech, fabrikách nebo roubenkách. číst dále Hynais, Mucha i malíři pokojů / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Opona, monumentální obraz i jeden z hlavních atributů divadla. O tom, jak složité je dostat opony pod střechu galerie, ví své pionýr české „oponologie“ Milan Kreuzzieger. číst dále Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále
celý archiv