NP č.495 > StartérNa ovoceLibor Hruška

Na začátku byla interaktivní mapa míst, kde si lze legálně načesat jablka, švestky, třešně nebo ořechy. Dnes iniciativa Na ovoce mění tvář Prahy – vysazuje nové sady a plánuje naučnou ovocnou stezku.

Tohle jsou třešně, tohle, hrušně a támhleto budou určitě jabloně. Kateřina Kubánková je sice původní profesí grafička, dnes ale už na dálku rozezná ovocné stromy i začátkem dubna, kdy se teprve probouzejí ze zimního spánku. Kateřina je zakladatelkou inciativy Na ovoce. Ta před třemi lety začala mapovat místa, na nichž se dá v Česku legálně sklízet ovoce, o které se do té doby nikdo příliš nezajímal.


Sraz jsme si dali na kraji petřínského sadu, ve městě je ale mnoho dalších třešnovek nebo jiných ovocných sadů, o jejichž existenci nemá většina Pražáků ani potuchy.

V hlavním městě je mnoho starých sadů, o jejichž existenci nemají lidé potuchy.

A pokud vše půjde podle plánu, přibudou díky Na ovoce i dva sady zcela nové. Původní projekt na bázi interaktivní průběžně doplňované mapy pouze doporučoval, kam na podzim vyrazit na lov s česáčkem a košíkem, v relativně krátké době se ale značně rozkošatil. „Vloni například v mapě přibyla vrstva, kam lidé přidávají stromy, které sami zasadili. Takže už nejenom ovoce sbíráme, ale povzbuzujeme naši komunitu, aby přírodě i něco vracela.“ říká Kateřina. Sázet se dá samozřejmě i guerillově. „K tomu ale nikoho nenabádáme,“ upozorňuje zakladatelka Na ovoce s tím, že sama svůj ovocný strom zasadila po dohodě s úředníky v jabloňovém sadu Na Krutci v Šárce. Podobných míst se podle ní v Praze stále najde dost. Staré městské sady mimochodem nabízejí velice širokou paletu odrůd, často i těch dnes pěstovaných jen výjimečně. „Ta škála chutí, na kterou narazíte v sadech, je neskutečná. Je opravdu zážitek procházet se na podzim mezi stromy a jenom ochutnávat a ochutnávat.“ Jen v šáreckém „Kateřinině“ sadu pomologové objevili jabloně odrůd Boikovo obrovské, Landsberská reneta, Croncelské, Baumanova reneta, Citronové zimní, Strýmka, Bernské růžové a Parména zlatá.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Vasektomie a basketbal / Darek Šmíd > NP č.495 > Téma čísla Kolonizace života a smrti mezi kuchyní a obývákem číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále

Nejčtenější články autora

Lovec mraků / Libor Hruška > NP č.533 > Téma čísla Šumavský rozervanec, básník a vyléčený alkoholik Roman Szpuk je doma v lesích kolem Churáňova. Místo psychofarmak si naordinoval klidnou práci meteorologa, pravidelný spánek pod širým nebem a dlouhé sudkovské výpravy za ideálním světlem a stínem s vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou. číst dále Krvavý Vilém a Franz Josef aneb Loutky na frontě / Libor Hruška > NP č.531 > Téma čísla Za americkými vojáky přijela do Koreje Marilyn Monroe, hrdinové první světové války museli být rádi i za Kašpárka se Škrholou. Na frontě, v zajateckých táborech i v lazaretech, tam všude zvedali morálku mužstva čeští loutkáři. Působili na obou stranách barikády – v rakousko-uherské armádě i v řadách československých legionářů. O tom, jak bylo pro vojáky divadlo důležité, jsme si povídali s Richardem Matulou, autorem výstavy Loutky na frontě, která je nyní k vidění v Chrudimi. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále
celý archiv