NP č.495 > Novinky / KulturaMasarykIvan Adamovič

Již z předchozích snímků Julia Ševčíka bylo jasné, že film Masaryk bude vizuálně silná záležitost. Chvílemi máte pocit, že sledujete reklamu – scény jsou pečlivě tónované, důkladně vybrané, vyčištěné, efektní.

Karel Roden tu získal svou životní roli, je výborný a uvěřitelný, což se o mnoha jiných jeho rolích říci nedá. Třetí silný dojem: i když došlo k Mnichovu, pořád máte z filmu dojem, že bývaly doby, kdy jsme byli pro politiky velkých západních zemí partnerem, kdy bylo možné vtrhnout do pracovny britského ministerského předsedy a bouchnout do stolu (dovedete si v téže situaci představit Lubomíra Zaorálka?), kdy měla politika tvář konkrétních lidí.


Tvůrci se možná zhlédli ve struktuře Formanova Amadea. V obou filmech je děj rámován scénami zlomeného hlavního hrdiny za zdmi blázince, odkud si vyprávění odskakuje ke zlomovým momentům předcházejících událostí. Masaryk si ale odskakuje tak často a jen o rok nazpět, že to bohužel ruší snahu diváka vcítit se do postav. Ambiciózní film, který by možná lépe fungoval jako komorní drama.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Zabijácké stroje mění budoucnost války / Darek Šmíd > NP č.495 > Novinky / Technoskop Autonomní zbraně přebírají od lidí zodpovědnost za to, kde, kdy, jak a koho zabijí. číst dále Sen o české Africe / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny. číst dále Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále

Nejčtenější články autora

Potíže s Bohémou / Ivan Adamovič > NP č.495 > Kultura Televizní seriál Bohéma rozvířil diskusi, jak to ostatně filmy režiséra Roberta Sedláčka umějí. Rozhodl se narušit obraz nejmilovanějších herců první republiky, navíc v tíživých časech okupace. A reakce byla bouřlivá. Chtěli jsme od režiséra a jeho odborného poradce, historika Petra Koury, zjistit, kam může tvůrce zajít v autorské licenci na dějiny. Kde je hranice mezí uměleckého zobrazení? číst dále Zakládání kyberkultury v Čechách / Ivan Adamovič > NP č.515 > Téma čísla První číslo časopisu Živel vznikalo v rámci debat snad šest let, v reálu snad rok a grafičce Kláře Kvízové posloužilo jako součást diplomky v ateliéru písma. Živel se pro grafiky stal pískovištěm, kde si mohli zkoušet nová písma - ke zděšení čtenářů odkojených Times New Romanem. číst dále Vydechněte si! / Ivan Adamovič > NP č.509 > Kultura Víte, že metro má své plíce? Většina z nás zná jejich výdech, prudký nápor vzduchu v některých stanicích, třeba na Vltavské. Známých je také několik výdechových komínů či „povrchových kiosků“. Teprve publicista Jan Charvát ale provedl důkladnou vizitu celého tajuplného systému. číst dále Malíři dobrodružství / Ivan Adamovič > NP č.516 > Kultura Milovníci dobrodružných knih a ilustrací ve stylu Zdeňka Buriana mohou slavit. Na světě je první česká ucelenější publikace o výtvarnících, bez nichž bychom často nevěděli, jaký pohled měl vlastně Old Shatterhand, jak vypadaly čelenky indiánských bojovníků či hřebci pouštních beduínů. číst dále