NP č.518 > Téma číslaSudetské skalkyLibor Hruška

Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků?

Existují druhy rostlin, kterým odsun německého obyvatelstva vyloženě prospěl?
Ano, zajímavá je třeba nedávná historie jednoho chráněného druhu typického pro centrální Šumavu, hořce panonského (Gentiana pan-
nonica). Ten byl za Němců vyhledávaným kulturním druhem, používal se hlavně jako přísada do tradičních likérů, a díky tomu téměř vyhynul. Vznikem pohraničního pásma a vylidněním Sudet tlak na jeho ohroženou populaci úplně ustal a dneska je na Šumavě poměrně běžný. Češi zjevně radši pijí pivo, než máčejí kořeny hořců v lihu.


Také tento druh hořce roste v Sudetoněmecké etnobotanické zahradě , která vznikla v areálu botanické zahrady v Bečově nad Teplou. Jak vás napadlo tuhle „archu Noemovu" pro původní flóru českého pohraničí založit?
Na tenhle nápad jsem přišel během spolupráce s Jirkou Šindelářem, ředitelem bečovské zahrady. Ta má sama o sobě velice zajímavý krajinný kontext – nachází se ve Slavkovském lese, což jsou ostré Sudety, kraj vysídlených a zdemolovaných vesnic, opuštěných parků a alejí. Přitom specifická botanická expozice, která by se kulturním rostlinám ze zaniklých sídel věnovala, neexistovala. Současná stále se rozvíjející expozice představuje něco jako etnobotanickou paměť zaniklé krajiny. Expozice se neomezuje jenom na Slavkovský les, jsou tu exempláře ze všech větších krajinných celků bývalých Sudet – Krušných hor, Jizerek, Krkonoš, Šumavy, Českého lesa, Lužických a Rychlebských hor.

Zajímají nás ale i kytky, které kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet

Co konkrétně jste odtamtud do bečovské botanické přesadili?
V expozici se pokoušíme rekonstruovat klíčové typy sudetské kulturní krajiny, které byly relativně nejcitlivější a po odsunu nejdříve zanikly – na živiny bohaté okolí domů a stájí, sečené, druhově pestré louky, venkovní zápraží nebo plevelová společenstva úhorů a lemů polí typická například pro výše položená lněná políčka. Zajímaly nás ale i kytky, které s radostí kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet. Po úplném přerušení zemědělského hospodaření se doslova utrhly ze řetězu, jako tomu bylo třeba v případě bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum).

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

„Vůbec neradíme příchozímu do Prahy, aby s sebou psa bral.“ / Libor Hruška > NP č.527 > Téma čísla První pejskaři to ve městech neměli jednoduché. Platilo to hlavně pro chovatele takzvaných psů luxusních, jejichž chov nepřinášel žádný hospodářský užitek. Jak se Praha před půl druhým stoletím rozhodla regulovat jejich počty a kde udělali autoři filmového Švejka chybu. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Pivaři a ledaři / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským? číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále
celý archiv