NP č.518 > Téma číslaSudetské skalkyLibor Hruška

resized/img/clanky/801x268c-3c30-3007-header.jpg
Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků?

Existují druhy rostlin, kterým odsun německého obyvatelstva vyloženě prospěl?
Ano, zajímavá je třeba nedávná historie jednoho chráněného druhu typického pro centrální Šumavu, hořce panonského (Gentiana pan-
nonica). Ten byl za Němců vyhledávaným kulturním druhem, používal se hlavně jako přísada do tradičních likérů, a díky tomu téměř vyhynul. Vznikem pohraničního pásma a vylidněním Sudet tlak na jeho ohroženou populaci úplně ustal a dneska je na Šumavě poměrně běžný. Češi zjevně radši pijí pivo, než máčejí kořeny hořců v lihu.


Také tento druh hořce roste v Sudetoněmecké etnobotanické zahradě , která vznikla v areálu botanické zahrady v Bečově nad Teplou. Jak vás napadlo tuhle „archu Noemovu" pro původní flóru českého pohraničí založit?
Na tenhle nápad jsem přišel během spolupráce s Jirkou Šindelářem, ředitelem bečovské zahrady. Ta má sama o sobě velice zajímavý krajinný kontext – nachází se ve Slavkovském lese, což jsou ostré Sudety, kraj vysídlených a zdemolovaných vesnic, opuštěných parků a alejí. Přitom specifická botanická expozice, která by se kulturním rostlinám ze zaniklých sídel věnovala, neexistovala. Současná stále se rozvíjející expozice představuje něco jako etnobotanickou paměť zaniklé krajiny. Expozice se neomezuje jenom na Slavkovský les, jsou tu exempláře ze všech větších krajinných celků bývalých Sudet – Krušných hor, Jizerek, Krkonoš, Šumavy, Českého lesa, Lužických a Rychlebských hor.

Zajímají nás ale i kytky, které kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet

Co konkrétně jste odtamtud do bečovské botanické přesadili?
V expozici se pokoušíme rekonstruovat klíčové typy sudetské kulturní krajiny, které byly relativně nejcitlivější a po odsunu nejdříve zanikly – na živiny bohaté okolí domů a stájí, sečené, druhově pestré louky, venkovní zápraží nebo plevelová společenstva úhorů a lemů polí typická například pro výše položená lněná políčka. Zajímaly nás ale i kytky, které s radostí kolonizovaly rozsáhlé zdemolované území vzniklé vylidněním Sudet. Po úplném přerušení zemědělského hospodaření se doslova utrhly ze řetězu, jako tomu bylo třeba v případě bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum).

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále Zákoutí kolektivní paměti / Libor Hruška > NP č.513 > Téma čísla Vzpomínky na lidský život jako předmět vědeckého zkoumání. S ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslavem Vaňkem jsme si povídali o nástrahách pamětnického vzpomínání, zvlášť když jde třeba o vysoké funkcionáře minulého režimu. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv