NP č.495 > Téma číslaSen o české AfriceLibor Hruška

Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Co kdybychom po poraženém Německu získali Togo? Pokud se o tom mezi evropskými diplomaty kdy jednalo, tak pouze v kuloárech. Historik a spisovatel Pavel Kosatík se ale zamýšlí, jakými bychom byli koloniálními správci a jak by to ovlivnilo naše další dějiny.

Bylo by Československo v roce 1919 dobrým správcem kolonií?
Asi ne, dobrým správcem kolonií nebyl skoro nikdo, ani Britové, kteří na to měli několik staletí. U Čechů se to navíc představuje obtížně i s ohledem na jejich novodobý vývoj. Když jsme se jako národ v obrození obnovili, učinili jsme tak v opozici vůči většímu, vládnoucímu národu. Tohle opozičnictví jako stereotyp nám pak přešlo i do demokratické první republiky. Peroutka o tom ve dvacátých letech napsal Jací jsme, jednu ze svých nejlepších knih. Uvědomil si, že vznikem státu se jeho obyvatelstvo ještě nestane státním národem. To jest národem vedoucím, přijímajícím odpovědnost za ten stát, menšiny v něm atd. Takže si moc nedokážu představit, jak by to v nějaké té kolonii vypadalo, kdyby se tam vládlo s opozičnickým světonázorem. Ale smysl má i protinázor. Když se naskytne šance, má se jí národ chopit a nefilosofovat o tom, jestli na to má, nebo ne. Masaryk se taky nikoho neptal, jestli má právo založit stát. Prostě šel a Němcům ho vzal. A Slovensko, nemluvě o Podkarpatské Rusi, byly obě k českým zemím připojeny jako slabší partneři, od začátku určení k českému ovládání, byly to tedy taky jakési kolonie svého druhu.

Imperiální šalbě tehdy podléhal kdekdo, včetně prezidenta Masaryka.

Když se jednou zrodí sebevědomí, jak předem poznat, kde jsou jeho správné hranice? Imperiální šalbě tehdy podléhal z Čechů kdekdo, včetně Masaryka, který taky jednu chvíli, když se legionáři zmocní magistrály, takovým zvláštním tónem říká: „Jsem, abych tak řekl, pánem Sibiře a poloviny Ruska." Myslím si, že je lepší, že jsme tomu pokušení tenkrát vystavení nebyli, ale možná mám jen malou fantazii.


Hovořilo se hlavně o africkém Togu, které bylo před válkou německou kolonií.
A v úvahu hypoteticky přicházely i další německé kolonie v Africe, o které říše přišla v důsledku prohrané války. Nevím. Do roku 1919 na expanzi do Toga nikdo z Čechů nepomyslel, byl by to nápad z rodu šílených. Ale příležitost dělá zloděje... Na tu Podkarpandu, jak už jsem naznačil, předtím nikdo nemyslel taky, a tam pak ten dvacetiletý český kulturní vývoz, jak známo, neskončil úplným fiaskem. Dnešní potomci tehdejších obyvatel Podkarpatské Rusi mají tu dobu v hlavách jako jednu z nejlepších ve své historii... Jestli ale byl někdo proslulý kvalitní koloniální správou, tak to byli Němci. Takže vstoupit do jejich koloniálních stop třeba v té Africe by pro Čechy znamenalo vystavit se tvrdému srovnávání.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Psanci této země / Jan Stern > NP č.495 > Fejeton Když jsem byl malý chlapec, zaslechl jsem čas od času něco o vykořisťování. Protože jsem se však staral více o Třeskoprsky a samolepky Šmoulů, nezachytil jsem, co to přesně je a kdo koho vlastně v tom kapitalismu za kopcem vykořisťuje. Nakonec ovšem kapitalismus kopec přelezl, doplížil se až k Blaťáku a já dostal možnost si tu věc prostudovat takříkajíc zblízka. Dnes už mám zcela jasno. Důkazů jsem nashromáždil hafo: Vykořisťování existuje. Nelze vskutku nevidět, jak zaměstnanci vykořisťují své zaměstnavatele. číst dále Českotogoslovensko / Redakce > NP č.495 > Téma čísla Co by se stalo, kdybychom po 1. světové válce získali Togo a nějakým způsobem si je uchovali až do dnešních dnů? Výčet fantazijních detailů, které by dost možná formovaly život obyvatel ČSSR a jeho mladšího afrického bratříčka. číst dále Vasektomie a basketbal / Darek Šmíd > NP č.495 > Téma čísla Kolonizace života a smrti mezi kuchyní a obývákem číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále

Nejčtenější články autora

Praha z rychlíku / Libor Hruška > NP č.499 > Téma čísla Otec Radima Prahla Roman je předním českým kunsthistorikem. I Prahl mladší dějiny umění studoval, přednáší o nich ale v úplně jiných kulisách – za běhu v terénu, zpoceným posluchačům v běžeckých botách. Před čtyřmi lety si začal přivydělávat jako běžecký průvodce Prahou. číst dále Válka za nezávislost sídlišť / Libor Hruška > NP č.501 > Téma čísla Podnikli jsme pěší pouť po pohostinských zařízeních pražského Jižního Města. Sraz byl na Chodově u sochy budovatele a loučili jsme se o pět hodin později u kosmonautů na Hájích. Tohle je naše závěrečná zpráva. Zdá se, že sídliště je dnes skvělé místo k životu. Tedy aspoň pro chlapy určitě! číst dále Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Antropolog odpadu / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii, společenskovědní disciplíně zabývající se studiem odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého „kmene“ zaměstnanců skládek. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů