NP č.417 > UličníciZprávy uliceTomáš Havlín

„Tohle je můj zámek, můj hrad. Pojď dál," zve Honza Vertelecký, prodejce Nového Prostoru, do přízemního 1 + kk v Braníku. Posledních pět let žil po ubytovnách a chvilkových štacích, ale teď má byt jenom pro sebe.


„Tohle je můj zámek, můj hrad. Pojď dál,“ zve Honza Vertelecký, prodejce Nového Prostoru, do přízemního 1 + kk v Braníku. Posledních pět let žil po ubytovnách a chvilkových štacích, ale teď má byt jenom pro sebe.
„Když jsem sem přišel poprvé, skoro hned jsem usnul. Tohle je prostě moje zázemí, ubytovna je ve srovnání s tím kriminál. Tam bychom si takhle v klidu nepovídali,“ pokračuje Honza a míchá kafe lžičkou, zatím jedinou, kterou doma má. „Mně už je přeci jen čtyřicet osm a potřebuju svůj klid. Začínám taťkovatět.“
Honzovi dohodila byt kamarádka Jana, „strašně hodná holka“, kterou zná ze svého prodejního místa u metra Hradčanská. Jana prodává v pekárně, a protože věděla, že Honza hledá byt, nabídla mu ten, ze kterého se sama chystala odstěhovat. Pak mu pomohla i s jeho vybavením: „Skříň mám od sousedky, postel a televizi od Jany, jenom mikrovlnku a rychlovarnou konvici jsem si přinesl,“ říká Honza a snad trochu omluvně dodává, že ještě je potřeba mnoho udělat. „Vadí mi tady to lino, chtěl bych koberec. Je zvlněné a ten kostkový vzor - prostě to působí neútulně.“
Je ale otázka, jak dlouho Honza v Braníku vydrží. Ačkoli do června se dělí o nájem s Janou, jednopokojový byt s okny do dvora vyjde na osm tisíc měsíčně. „Abych to zvládl, vrátil jsem se teď z dvanáctihodinové směny v tiskárně, kde skládám balíky novin na palety. V pondělí jdu dělat kompars do Tří mušketýrů, kde hraju kardinálovu stráž, a na léto bych si k Novému Prostoru rád našel aspoň brigádu. Teď už to jde, mám čistý rejstřík.“
A není to jediná novinka u Honzy. V květnu se chystá na rekvalifikační kurz v oboru pracovník v sociálních službách. „Do toho mě navekslovali v Novém Prostoru. Říkali, že už teď radím lidem a pomáhám jim, a takhle bych na to měl papír,“ říká člen novoprostorácké „rady starších“. Kvůli minulým trestům by se v sociálních službách uplatnil podle svých slov spíš jako dobrovolník, ale i to stojí zato. „Když máš papír, můžeš aspoň nakouknout. Bez něj stojíš za dveřmi.“


Tomáš Havlín autor / Tomáš Havlín VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Život v garáži / Tomáš Malík, Tomáš Havlín > NP č.397 > Téma čísla Bydlet v garáži je v lecčems krajní podobou chudoby. Cynicky řečeno, na chudobu by stačilo i méně. Na dvou pražských místech ale také vidíme, že ani v garáži nemohou být lidé šťastní. Pokud by snad byli, stejně budou muset za svým štěstím odejít.   číst dále Děti, které nepláčou / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.381 > Téma čísla Se světově uznávaným odborníkem na problematiku pěstounské péče Chrisem Gardinerem o pěstounství, zranitelnosti nejslabších i současných nepokojích ve Velké Británii...   číst dále Mám to na háku / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín > NP č.452 > Téma čísla Jmenuje se Milan, ale většina lidí ho zná jako MC Špínu. Vypátrat ho při jeho cestách po Praze trvalo déle než týden. Řeč byla nejen o zpívání ve svahilštině, ale také o tupých policajtech nebo životě jeskynního muže a pytláka v Beskydech. číst dále Škody po výbuchu / Martina Křížková, Tomáš Havlín > NP č.340 > Téma čísla Známá věta o médiích říká: "média nemohou ovlivnit, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet." Jejich schopnost vytvářet povědomí a vyvolávat veřejný zájem nenechává klidně spát ty, kteří by rádi prosadili svá témata, ani ty, kteří by se jim naopak rádi vyhnuli.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů