NP č.411 > FejetonPanel Story 2Jan Stern

Ve světě bývá zvykem, že úspěšné béčkové filmy, najmě horory, thrillery a fantasy eposy, mají svá volná pokračovaní, takřečené dvojky, trojky, ba i čtyřky, ačkoli ty už nejsou tak akorát do ruky, jak vědí znalci. U nás bohužel zaostáváme.

 

A přitom v této zemi máme jeden horor, který evidentně dozrál ke svému druhému pokračování. Proslulý snímek Věry Chytilové Panelstory. Pravda, jednička nectila úplně žánrová pravidla, ale kdyby se udělal poctivý remake, mohla by se rovnou začít připravovat dvojka.

Vidím to asi tak. Panelstory 1, temný fantasy horor, nejspíše uváděný pod novým názvem Nerut – Příchod krále, by pojednával o tajuplném království, kde král Gustalf Šedý nechal vystavět veliké domy, které nic netušící obyčejní lidé obydlili a vedli v nich své malé životy. Pak však přišel zlý čaroděj Absurd (asi by ho hrál Abrhám) a pronesl kletbu: „Toto jsou králíkárny, budiž z vás králíci“ (tak mě napadá, že by to mohl natočit Vorlíček, ten scény s králíkama vyloženě uměl). Lidé proměnění v králíky byli velice nešťastní, dupli si jen občas, ale nepřestávali doufat, že je jednoho dne někdo odčaruje a budou z nich zase lidé. A skutečně přišlo osvobození, do království přijel hrdina Nerut (rodným jménem Neviditelná ruka trhu) s princeznou Realitní kanceláří po boku, z králíkáren udělal vyhledávané lokality s plnou občanskou vybaveností a dobudovanou infrastrukturou, z míst prokletí vyčaroval mávnutím kouzelného proutku místa plná zeleně vhodná pro rodiny s dětmi a stal se zázrak: čtyřicet let staré byty v těch tajuplných domech zbavených prokletí se prodávaly v Nerutově říši za částku jen o sto, maximálně o dvě stě tisíc menší než v krásných novostavbách. Všichni byli z toho happy-endu šťastní, zejména radní, kteří na oslavu vystřelili do nebes nájmy v těch spasených domech, a to by tak nějak byl konec prvního dílu.

Ostatně všichni tu lidovou pověst, dle níž bude jednička natočena, dobře znáte, tak nemusím zacházet do podrobností. Ale pozor, já už mám na stole první verzi scénáře volného pokračování. Jo jo, scénárista Osud už ji dodal. A věřte, ani tentokrát nebude chybět plný škopek napětí, i Nerut 2 – Zlaté srdce bude trhák hollywoodských parametrů. Zlý čaroděj Absurd měl totiž učně, o němž skoro nikdo nevěděl. Jmenoval se Zlatý srdce Hamouzek (no jasně, že by ho hrál Moučka, modří už vědí). Démon Hamouzek, když viděl, jak ze sebe panelový lid setřásl kletbu králíkárny, přísahal pomstu. „Nechtěli jste králíkárny, budete žít v hamouzkárnách!“ zvolal jednoho dne hlasem šílence a vydal se do sídlišť agitovat. A našeptával prostému lidu na družstevních schůzích: jste prokleti nikoli kletbou Absurdovou, ale tajnou kletbou krále Gustalfa, kletbou šedi. Dokud se nezbavíte šedi, nedosáhnete svobody, pravdy ani lásky. „Já vám dodám barvy a obrazce!“ volal jak pominutý a už míchal v alchymickém kyblíku své brčály. A lid, omámený patrně výpary jeho ředidel či kdo ví čím, pustil Zlatý srdce Hamouzka na své panely. Tu fouknul růžovou, hned vedle modrou se zelenými puntíky, další panelák oděl se do hávu červeno-žluto- zeleného, neboť Hamouzek nebyl troškař a evidentně semo tam něco šlukoval. Jeho dílo bylo děsivé. Sídlišti se nesly temné výkřiky „vražda!“ mísící se s ďábelským chichotem přežívajících Absurdových lokajů, jejichž zavilé tváře z fasád osvěcovaly hvězdičky jako živé. Část lidu, ta která se dosud nezbláznila a nezamilovala do cirkusu, vydala se za mocným králem Nerutem a prosila ho o pomoc. Nerut však churavěl, ležel na lůžku a chroptěl na zoufalé poddané: „Zde já nic nezmohu, lidé dobří, to jen vy sami můžete si pomoci, to Zlaté srdce, co vás ničí, to je totiž vaše srdce,“ slyšeli poddaní a smutně se vrátili do svých hamouzkáren. A jak to dopadlo? No to se právě neví. Dvojka totiž končí vítězstvím temnoty, kdy se celou říší šíří démonovo vítězné volání „Holky, povedla se mi srnka!“

Co bude dál? Bude natočená trojka? Vzbouří se lid, nebo povstane nějaký lidový hrdina a vymete Zlatý srdce z plátna a srdcí lidu? No, dávalo by to logiku, ale to víte, je krize, lidi stahujou, vypalujou a kdo ví, jestli na pořádný béčko ještě vůbec u nás někdo schrastí peníze. A taky, přiznejme si, v krizi je i česká scénáristika. Nikdo vlastně neví, jak dál.

Možná chvíle pro talenty z ulice. Neměl by někdo nějakej nápad?

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Dobře vypečené gestapíčko / Jan Stern > NP č.454 > Fejeton Možná tomu nebudete věřit, ale jsou věci, o kterých se mi žertuje těžko. Ovšem nejspíše vás překvapí, které to jsou, či spíše, které to nejsou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Paradigma pekla / Jan Stern > NP č.451 > Fejeton Jeden velký filozof kdysi napsal takovou divadelní hru, kde se lidi dostanou do pekla. Ale to peklo nemá kotle, ani chlupaté čerty s ocasem až na zem, ba ani červené tapety. Je to obyčejný pokoj, z něhož nejde odejít, a v němž jsou lidé, se kterými si nelze porozumět. V závěru té filozofické hry se pak praví, že peklo jsou ti druzí. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv