NP č.496 > FejetonMudroJan Stern

Dnes vás musím varovat hned na začátku. Dnes budu mudrovat o životě. Tak vám to na mě přišlo.

Mudrování o životě je specifická disciplína. Mudrování není analyzování, protože analýza je moc nebezpečná věcička, o kterou se lze popíchat. Mudrování není ani říkání něčeho moudrého, protože moudré věci nudí. Mudrování je takové to plkání, které vypadá, jako by bylo rozumné nebo moudré proto, aby rozumné a moudré být nemuselo. Takový ten kus brambory zabalený v lesklém celofánu. Takový ten třikrát přelitý lógr myšlenky, který se pak objeví jako životní motto hollywoodské hvězdy na serveru Citáty slavných a méně slavní herci na periferii světa to používají v talk-show se slovy „jak říkával pan Werich". To je vám moc těžká disciplína, tohleto mudro.


Tak třeba nedávno k mým uším doplulo: „život je jako golf". Jak jsem to uslyšel, hned jsem věděl, že dorazilo mudro. A vskutku. Život je jako golf prý proto, že se nejdříve vyvíjíte velkými skoky, neboli mlátíte do toho železem číslo 6, abyste co nejrychleji byl na greenu, a když už tam jste, když už jste v životním finále, musíte vyměnit hůl a změnit strategii – chcete-li trefit jamku a v životě zvítězit, musíte nakonec postupovat po malých krůčcích a opatrně zpřesňovat
a zjemňovat své údery. Tak mi to aspoň říkal jeden manažer v kavárně jednoho obchodního centra. Potíž je, že já nepochopil, že se právě odehrálo mudrování, tedy akt posvátný, a poopravil jsem tu golfovou teorii tak, že život je sice o tom, že nejdřív míříte k cíli velkými skoky, ale když už se dopracujete na green, zjistíte, že nějaký blbec zapomněl vykopat tu jamku, takže víte, že jste někde blízko pravdě a cíli, ale nic vám to není platné, jen máte chuť o někoho tu hůl na jemné údery přerazit. Jenže není o koho - jste tam sám a víte, že vás čeká ještě dlouhá cesta zpátky do klubovny a že možná začne i pršet.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Personal Švejk / Jan Stern > NP č.506 > Fejeton Když jste kdysi četli knížku a líbila se vám, mohli jste ji doporučit přátelům. Neměli jste jistotu, že se jim bude taky líbit, ale měli jste jistotu, že budou číst stejnou knihu jako vy. Platí to i dnes. Ale asi ne nadlouho. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Simonina éra / Jan Stern > NP č.461 > Fejeton Život je rozčlánkován. Na etapy. Já osobně třeba prožil etapu Julie. Robertsové, samozřejmě, v kozačkách nad kolena a se žvejkačkou. Pak přišla éra Marie, tedy Fredrikssonové, z Roxette, v elasťákách, v klipu Joyride. Pak mi vlítla do denního snění Alice na laně. Tedy Alicia Silverstoneová, z klipu Cryin od Aerosmith. Načež nastala éra Rejčl, přesněji tedy přiléhavého trička Jennifer Anistonové v Přátelích. Od Mars útočí! začala epocha Natalie. Tedy Portmanové. Kvůli jedné vánoční krizi se nakrátko vyhoupla na trůn epochy Keira, no ale pak nastoupila do zpráv na Nově Charvátová (to je ta bloncka, co se po ní slehla zem) a bylo vymalováno. Na chvilku. Než přišla Avril. Které jediné dokážu odpustit černé oční stíny. číst dále Češi? OK. / Jan Stern > NP č.494 > Fejeton Víte, co je nejčeštější z českých příběhů? Praotec líný vylézt na pořádný kopec? Ale kdeže. Přemysl zanechávající poctivé práce s pluhem ve prospěch politiky? Ne, ne. Babička na Starým Bělidle, co by pro pírko přes plot skočila a paní kněžně (co asi odložila Barunku) se až po pás poklonila? Samá voda. České to všechno snad je, ale nejčeštější nikoli. Ani zdaleka. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů