NP č.522 > FejetonMrazákJan Stern

Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné.

 Já vím, že současné lidstvo není žádný lumen. Ano, klidně uznám, že jsme jen banda blbců. Ale přece jen, lidstvo, to jsme my. Vy i já v něm máme jednu sedmimiliardtinu akcií. Tento minoritní podíl je nám sice k ničemu, jako většině jiných malých akcionářů, ale marná sláva, je to naše firma. A teď je její pověst ohrožena. Proto se musím ozvat.


Pověst současného lidstva zásadním způsobem ohrožuje archeologie. Ne ta současná. Proti té nic nemám. Ta ať si klidně vyhrabává ty své střepy. Z nich se naštěstí o povaze našich předků mnoho nedozví a nemůže je tedy příliš poplivat. Nemám dokonce nic ani proti vyhrabávačům střepů v budoucnosti. Ať si klidně vyhrabou moji Nokii 3310, ať o ní klidně napíšou pojednání jako o falickém bůžku, ať se klidně docenti pohádají o to, jestli # byl symbol zbožnělého slunečního kotouče, který se mačkal jen o slunovratu, čemuž by napovídala skutečnost, že tenhle čuflík je nejméně odřený, na rozdíl od 7PQRS, který zřejmě sloužil k běžnému uctívání falo-boha Nokia. To je v pořádku, takové nedorozumění. Já se děsím nedorozumění mnohem horšího.


Slyšeli jste o tom, že existují lidé, kteří se po smrti nechávají zmrazit, neboť věří, že lidstvo jednou najde technologii, jak jejich těla a mozky znovu oživit? Velká móda je to hlavně v Rusku, kde je legislativa volnější. A tak se tam nechávají vozit nesmrtelní z celého světa. Radši nedomýšlet, co z toho jednou bude za ostudu…

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

My jsme všichni ho-ho / Jan Stern > NP č.459 > Fejeton Občas člověka pronásledují určité nutkavé představy. Člověka běžného (homo ordinaris) třeba představa, že má rozepnutý poklopec, i když nemá. Velké škody při tom nevznikají, krom toho, že si trochu unavíte ruku neustálým ohmatáváním rozkroku. Člověk hollywoodský (homo hollywoodiensis, slangově někdy též ho-ho) má nutkavé představy stejně jako člověk běžný, leč liší se tím, že mu tyto představy přinášejí nikoli malé škody, ale velké zisky. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále Kávička a jiné omyly / Jan Stern > NP č.532 > Fejeton Miluju statistiky. Lidé se jimi dají krásně překvapovat. Když se řekne „káva", neřkuli dokonce „kultura kávy", co si pod tím představíte? Nejspíše pařížskou kavárnu, před níž na vratkých židličkách posedávají nikam nechvátající básníci. Anebo úzkou uličku v Římě, s dvěma stolky vystrčenými na ulici, u nichž posedávají rovněž nikam nespěchající fotbalisti. číst dále Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále
celý archiv