NP č.522 > FejetonMrazákJan Stern

Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné.

 Já vím, že současné lidstvo není žádný lumen. Ano, klidně uznám, že jsme jen banda blbců. Ale přece jen, lidstvo, to jsme my. Vy i já v něm máme jednu sedmimiliardtinu akcií. Tento minoritní podíl je nám sice k ničemu, jako většině jiných malých akcionářů, ale marná sláva, je to naše firma. A teď je její pověst ohrožena. Proto se musím ozvat.


Pověst současného lidstva zásadním způsobem ohrožuje archeologie. Ne ta současná. Proti té nic nemám. Ta ať si klidně vyhrabává ty své střepy. Z nich se naštěstí o povaze našich předků mnoho nedozví a nemůže je tedy příliš poplivat. Nemám dokonce nic ani proti vyhrabávačům střepů v budoucnosti. Ať si klidně vyhrabou moji Nokii 3310, ať o ní klidně napíšou pojednání jako o falickém bůžku, ať se klidně docenti pohádají o to, jestli # byl symbol zbožnělého slunečního kotouče, který se mačkal jen o slunovratu, čemuž by napovídala skutečnost, že tenhle čuflík je nejméně odřený, na rozdíl od 7PQRS, který zřejmě sloužil k běžnému uctívání falo-boha Nokia. To je v pořádku, takové nedorozumění. Já se děsím nedorozumění mnohem horšího.


Slyšeli jste o tom, že existují lidé, kteří se po smrti nechávají zmrazit, neboť věří, že lidstvo jednou najde technologii, jak jejich těla a mozky znovu oživit? Velká móda je to hlavně v Rusku, kde je legislativa volnější. A tak se tam nechávají vozit nesmrtelní z celého světa. Radši nedomýšlet, co z toho jednou bude za ostudu…

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále Světáci a vrbičkáři / Jan Stern > NP č.478 > Fejeton Jsou národy, do nichž narodíte-li se, nemá moc smysl pokoušet se dobývat svět, neboť budete spíše celý život bojovat o existenci – pokud takový národ neopustíte. Pak jsou národy, v nichž narodíte-li se, ani svět dobývat nepotřebujete, neboť vám patří, leží vám u nohou a všichni vám budou naslouchat už jen proto, že mluvíte jazykem, kterým hedlajnuje i marketér škodovky, byť nikdo netuší proč. Češi jsou tak něco mezi. číst dále Košatéři, končíme! / Jan Stern > NP č.462 > Fejeton Existuje takový hezký obrat: nemoc z povolání. Vymysleli ho kvůli učitelkám, ale ono z každého povolání člověk dříve či později onemocní. číst dále Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů