NP č.377 > FejetonZ čeho bič neupletešJan Stern

My, lidi ze šoubyznysu, máme zdánlivě velmi svobodný život. Ale i na nás přijdou těžké chvilky. Pravda, nemusíme chodit na čtvrtletní pohovory s usmrkancem, co má jakýsi kurz přes internet, a posuzuje, zda jsme v práci motivovaní a loajální, ale čas od času nás potká nemenší hrůza – schůzka s vlastním píár manažerem.

 

I já, rafinovaně málo známý spisovatel a fejetonista, sešel jsem se nedávno se svým píáristou, agentem a marketingovým specialistou v jedné osobě. Měl na stole křivky prodejnosti mých knih, čtenosti mých fejetonů a jakési prázdné blankety nadepsané „vývoj příjmů“. Byl zoufalý.

Povídal mi, abych prý proboha na sebe nějak upozornil, že jinak mě prostě neprodá, ačkoli prodal i antologii lotyšské poezie. Prý jestli bych nemohl někde třeba říct, že jsem nacista a sympatizuji s Hitlerem. Namítl jsem, že nacistickou ideologii nemám řádně nastudovánu, abych mohl vydat v této věci závazné prohlášení, ale on škemral, že by prý stačilo pochválit Hitlerovy lícní kosti nebo říct, že si představuju Hitlera, jak sedí na záchodě, a že si myslím, že by mu to slušelo. Jenže mně se Hitlerovy kosti nelíbí a na záchodě to podle mě může slušet jen Avril Lavigne, a to i když tlačí. To ale mého agenta nadzdvihlo, vyjel na mne, že Avril je marketingově silná asi jako buchtičky se šodó, že blondýna na míse už dneska nikoho nerozrajcuje, že sex je vůbec totálně out, že cool je jedině Hitler a jestli to nechápu, jsem vyřízenej.

Opravdu jsem se zastyděl za svou zaostalost a slíbil jsem, že udělám něco opravdu cool, abych se tedy prodal, jen když to nebude Hitler. A na to agent povídá, jestli bych tedy nemohl udat nějakého amerického agenta na BIS. Jenže to jsem byl taky v troubě. Jednak žádného amerického agenta neznám a pak si myslím, že by o něm na BIS věděli spíš než já. Navrhl jsem, že udám jeho, agenta literárního, načež si on s hlavou v dlaních pro sebe něco huhlal o tom, že jakýsi bič neuplete nebo co.

Navrhnul mi, abych dal aspoň pěstí nějakému literárnímu kritikovi, nejlíp Peňásovi, který vypadá křehce. O téhle strategii jsem měl ovšem rovněž pochybnosti, přišlo mi například divné bít recenzenta, když mě nerecenzuje (jako ostatně všichni ostatní recenzenti), ale agent pravil, že právě za to bych mu měl dát po hubě a že on by to točil a mohl by o tom promluvit do Soukromých dramat. A jestli prý mám artrózu, mohl bych použít prut, ten že taky funguje.

Jenže za mě se ve škole pral vždycky Honza Živný, který si mě oblíbil, protože jsem mu dodával záminky se prát, když už na něj si nikdo netroufl, a ten teď sedí a já se bez něj do ničeho většího pouštět nehodlám.

Co jsem odmítl kategoricky, to byl sňatek s italským hrabětem, byť by byl fingovaný. Ani agentovo kvílení, že „heteráci už nikoho nezajímaj“ mě neobměkčilo. A skuhrání, že kdybych byl co k čemu, tak už nade mnou dávno někdo vyhlásil fatvu, interdikt nebo aspoň blbou kletbu, mně přišlo vyloženě nefér, neboť zrovna v téhle věci jsem dělal, co jsem mohl, a intervenoval jsem druhdy dokonce i u kardinála Vlka, který mě však odbyl trapnou výmluvou, že mě nezná. Prej, když už jsem prozradil svou identitu a nepublikuju jakožto jednonohý romský transvestita uprchlý z KLDR, měl bych mít aspoň v branži nějakého nepřítele, na kterém „bych se udělal“. Že bych třeba o Pehem mohl říct, že by měl zhubnout, nebo o Kellerovi, že vypadá jako strašidlo. Jenže takové pomlouvání se mi hnusí, jsem přesvědčený, že v tom věku už hubnout nemá smysl a že na severní Moravu osmdesátkový háro stačí.

Ledva jsem to ovšem vyslovil, můj agent zvážněl a pravil, že pro týpka, jako jsem já, je už jen jedna marketingová cesta – mě prý prodá už jedině smrt. Mám si vybrat mezi krmením holoubků, uhořením v posteli a zastřelením v Jevanech. A teď mi řekněte, jak si z tohohle mám vybrat – já, který trpím závratěmi, nekouřím a jsem svobodný mládenec!

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále
celý archiv