NP č.377 > Pošli to dálKde je mé autorství?Andrea Novotná

V Česku se roztrhl pytel se sudiči o autorská práva. Ne, nemám na mysli „profesionálního vnuka“ Josefa Lady, který se ve svých kulatých brýlích stal symbolem dědice. Mám spíše na mysli lidi, kteří se rozhodli využít autorského práva k tomu, aby umlčeli kritiky či posměch na svou adresu. Anebo k tomu, aby na nich alespoň vydělali.

 

O autorská práva se nedávno přihlásil karikaturista z dob minulého režimu, jehož vtip parodující vlasatce přetiskla publikace Háro, vydaná redakcí časopisu Revolver Revue jako vzpomínka na hony na dlouhovlasé za minulého režimu.

Karikaturista, který nepochopil, že z jeho obrázku se stal dokument doby, není sám. Hlavu zvedají také vysmívaní politici. Víc než dvacet let po úniku proslulého projevu z Červeného hrádku se ozval jeho autor Milouš Jakeš a rozhodl se po prodejcích nahrávek jeho proslulých „brojlerů-bojlerů“ a jiných nezáměrných gagů požadovat tantiémy. Zjevně začal závidět Haničce Zagorové, která je jeho slovy sice „milá holka, ale už dva roky po sobě bere 600 tisíc…“

A vedle Jakeše se ozvala i jiná „milá holka“ s vysokými příjmy. Poslankyně Kočí se rozhodla zavřít ústa divadlu Rubín, které secvičilo divadelní scénku z její kompromitující nahrávky. Slova, v nichž vykládá o svém spikleneckém chování, jsou prý jejím „autorským dílem“. V tom jí dává zapravdu i údajný odborník na autorské právo Petr Pečený. Slova poslankyně Kočí jsou prý jejím autorským dílem, a pokud s ní divadlo nemá podepsanou licenční smlouvu, může prý mít vážný problém. Ještěže podobní „experti“ nepůsobili například v době, kdy Marcel Duchamp vystavil pisoár pod názvem Fontána ve výstavní síni. Jistě by nám vysvětlili, že skutečným umělcem tu je designér onoho pisoáru a plagiátor Duchamp s ním má jít uzavřít licenční smlouvu. Rovněž je jediným štěstím autorů koláží, že je podobní lidé nedonutili rozstříhat jejich slepené krádeže cizích autorských děl. A co teprve historici zaznamenávající minulost, tedy skoro vždy nějaké výroky nebo činy, zkrátka „autorská díla“ jiných osob? Právníky na ně!

Jakešům minulým i současným stejně jako „expertům na autorské právo“ by měl někdo vysvětlit, že velká část děl dnes vzniká změnou kontextu. Autorkou divadla opravdu není politička, která namluví skandální nahrávku, ale umělci, kteří ji přenesou na jeviště a dokážou, aby tam fungovala. Politici ani autoři karikatur, na jejichž základě se stigmatizovaly společenské menšiny, opravdu nemohou bránit tomu, aby se jejich slova či obrazy šířily. A pokud by to snad stávající úprava autorských práv skutečně umožňovala, je třeba ji neprodleně změnit.

 


autor / Andrea Novotná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Domov je cesta / Zuzana Brodilová, Andrea Novotná > NP č.334 > Téma čísla Osvobodit se od pevného rytmu Z práce - Domů - Do práce. Najít znovu svobodu, kterou naši předkové ztratili v neolitu, když se usadili a rozdělili si půdu. A taky pořádat divoké parties. To všechno znamená freetekno pojaté jako život na cestě.   číst dále Naše dnešní revoluce / Tomáš Havlín, Andrea Novotná > NP č.371 > Téma čísla Po revoluci v listopadu 89 jsme už žádnou další nečekali. Dějiny přece už skončily, říkalo se. Dvacet let poté jsme svědky další mobilizace - tahle revoluce je ovšem konzervativní. Představujeme některé její projevy.   číst dále Na okraji zájmu, v centru dění? / Andrej Bakšiš, Andrea Novotná > NP č.398 > Téma čísla Bude tomu dvacet let od summitu v Riu a jeho závazků k trvalé udržitelnosti. Můžeme zavzpomínat, nebo se zeptat: Ukázala se pozornost k životnímu prostředí jako trvale udržitelná?   číst dále Vrčení nukleárního tygra / Andrea Novotná > NP č.459 > Pošli to dál Budeme jaderným tygrem – zní z médií v souvislosti se zprávou, že vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s výstavbou dalších bloků v Temelíně a v Dukovanech. Několik pochybovačných komentátorů začalo řešit, kde se na takovou investici vezmou peníze – jeden takový blok je totiž legrace odhadem asi za 150 miliard a v Česku, kde ceny staveb obvykle rostou podle indexu tunelu Blanka, to nejspíš nebude cena konečná. Zásadních zpochybnění jaderné energetiky ale už mnoho nezní, v inženýrském národě zlatých českých ručiček se to pokládá za okrajovou zábavu zelených kverulantů, technofobních paranoiků a jiných obvyklých podezřelých. Nejsme na Ukrajině a nový Černobyl či nová Fukušima jsou přece tak nepravděpodobné… číst dále
celý archiv