NP č.377 > Ženská stránkaVolný čas pro povinnostiIveta Hajdáková, Michal Děd

Had automobilů odvážející Čechy každý pátek za víkendovými radovánkami ukazuje, jak moc je pro nás důležitý oddych. Můžeme však volný čas považovat za chvíle naprosté svobody, nebo nás při volbě kratochvil něco řídí?

 

Zdá se, že i v osobním volnu pracujeme. Někdo se může přetrhnout, aby dal najevo svůj status prostřednictvím golfu nebo lovu delikates v luxusních restauracích. Jiní se potí při sportovním pěstění svého těla a další lidé se vzdělávají četbou nebo sledují společenské dění v televizních zprávách. „Slušný občan“ zkrátka netráví čas s prostitutkami a prostituty či rekreačními drogami, nýbrž se stará o své zdraví a šlechtí tělo i mysl, aby po opětovném nástupu do pracovního procesu podal ten nejlepší výkon.

 

VOLNÝ ČAS A SVOBODA

Už staří Řekové si cenili volné chvíle a idea života bez nutnosti pracovat se nejspíše musela zamlouvat lidem v každé době. O volném čase, jak ho vnímáme dnes, však má smysl mluvit až v souvislosti s průmyslovou revolucí, kdy byla ustanovena pevná pracovní doba a tím pádem i čas k oddechu. Pro Friedricha Nietzscheho představovala zahálka „počátek veškeré duševědy“, ovšem mnohé jiné myslitele a státníky trápila spíše možnost špatného využití doby, během níž lidé nemusejí pracovat. Prostřednictvím podpory sportu, vzdělávání nebo kultury stát dodnes do jisté míry ovlivňuje to, jak nakládáme se zahálkou. Totalitní režimy se nikoli náhodou pečlivě staraly o organizování této součásti života svých občanů.

Před více než sto lety popsal Thorstein Veblen ve své knize Teorie zahálčivé třídy skupinu lidí, zejména mužů, kteří ukazovali svůj status prostřednictvím bojkotu produktivní práce. To samé požadovali i po svých manželkách, které se pak musely věnovat nápadně zbytečným aktivitám, jako je třeba vyšívání. Dnes však místo okázalé zahálky můžeme mluvit spíše o okázalé zaneprázdněnosti. Paradoxně tak vzniká situace, kdy se bohatí stávají časově chudými, a naopak chudí disponují přebytkem času. Příslušníci první skupiny si mohou dovolit pěstovat nákladné koníčky a cestovat, ale nabitý diář jim to nedovoluje, zatímco jejich protějšky čas mají, ale scházejí jim finance.

 

INTENZIVNÍ RODIČOVSTVÍ

V přístupu k volnému času vznikají tedy mnohé nerovnosti. Jednou z nich je rozdíl mezi muži a ženami. Zásadní nepoměr vychází z toho, že na ženách stále z velké části leží zodpovědnost za péči o domácnost, a proto je jejich možnost užívat si volnočasových radovánek omezená a relaxační efekt nedosahuje takových hodnot jako u mužů. I ve chvílích mimo zaměstnání se často cítí ve stresu, protože práce s dětmi vlastně nikdy nekončí. Stále intenzivněji zde působí ideologie intenzivního mateřství. Podle výzkumu socioložky Liany Sayer matky v roce 1998 propojily polovinu svých aktivit v době pracovního klidu s činnostmi, během nichž se věnují svým potomkům, což je dvakrát více nežli v roce 1975. Rodiče stále častěji obětují své záliby ve prospěch činností, které jsou zaměřeny na jejich dcery a syny, jako je například organizování různých dětských her. Výzkumy tak naznačují, že ačkoli většina matek a otců v dnešní hektické době trpí soustavnými výčitkami kvůli nedostatku času na své potomky, ve skutečnosti se nikdy v historii malí členové rodin netěšili takové pozornosti jako nyní. Podle studií tato péče nepřestává ani v pozdějším věku, protože mnoho matek z nižší a střední třídy stále dohlíží na zájmové vyžití svých teenagerů. Jejich volný čas je natolik propojen s péčí o druhé, až vyvstává otázka, zda se dá vůbec považovat za příležitost k odpočinku a nabrání nových sil.

 

VOLNÝ ČAS PODLE REKLAMY

Už Simone de Beauvoir si povšimla, že dívky nejsou vedeny k tomu, aby si samy řídily své zábavy a radosti, což jim brání v nezávislosti. Malé holčičky ve svém volném čase vaří pro panenky a osvojují si roli matky. V pozdějším věku jim pak reklama vnucuje imperativ dokonale sterilní a vyleštěné domácnosti. Neumytý sporák se pak rovná hrdelnímu zločinu, jemuž se dá vyhnout jen poctivou prací za cenu ukrojení části svého volna. Zatímco mužům reklama slibuje momenty skutečného oddychu nad sklenicí piva nebo při fotbale, ženám vnucuje plnění dalších úkolů – například zajišťování perfektního vzhledu. Reklamy na některé kosmetické produkty navozují dojem, že jejich aplikace přináší nejenom kýžený výsledek, ale také oddech a požitek. Otázkou tak zůstává, zda i pravidelné návštěvy fitness center a kosmetických studií jsou svobodně zvolenou formou relaxace, anebo jen další z řady automaticky přijímaných povinností bránících v osobní seberealizaci.

Volný čas je plný paradoxů. Místo očekávané svobody se ocitáme spíše pod tlakem institucí a ideologie spotřeby. Mnohá média a marketingové agentury udržují mýtus o tom, že nejoblíbenější volnočasovou aktivitou žen je nakupování a jako jediný objekt skutečného ženského nadšení prezentují pár luxusních bot nebo kabelku. Ženy přitom podle výzkumu české Akademie věd ve srovnání s muži více čtou, chodí do divadel, galerií, knihoven a na koncerty vážné hudby. Proč je tedy reklamy neustále nutí nakupovat, prát, uklízet a do zblbnutí si tvarovat pubické ochlupení?

 

Autorka je doktorandkou antropologie na FHS UK. Autor je novinář.

 


autor / Iveta Hajdáková VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA autor / Michal Děd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Geniální nerovnost / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.352 > Ženská stránka „Člověk se géniem nerodí, člověk se géniem stává; a situace, v níž ženy byly a jsou, toto prakticky neumožňuje,“ napsala Simone de Beauvoir v knize Druhé pohlaví.   číst dále Sveď a smeť / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.383 > Ženská stránka Muži s výjimečnou schopností vzbouzet u žen erotické šimrání byli vždy předmětem pozornosti, závisti i opovržení. Dříve se rekrutovali zejména z vyšších tříd, jelikož prostý lid byl vázán morálními a majetkovými omezeními. V dnešní době se naopak imperativ sexuální úspěšnosti vztahuje téměř na každého.   číst dále Kdo shoří v módním pekle? / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.386 > Ženská stránka „Tělové silonky že jsou OUT? Kdo to tady proboha psal? Někde jsem četla, že prý OUT je i spona ke kravatě v pánském outfitu. Takže tělové silonky, stejně jako spona, jsou klasické prvky a ty nikdy OUT nebudou. Zase to až tak nehroťme a nepřehánějme :)!“   číst dále Ženy na bojišti / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.388 > Ženská stránka V únoru 1943 se u obce Sokolovo postavil do cesty wehrmachtu 1. československý samostatný prapor. V jeho řadách bojovala i odstřelovačka Marie Ljalková-Lastovecká, která se svou puškou nepřátelům těžce zatápěla.   číst dále Ženy bojovnice...s věkem / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.356 > Ženská stránka "Člověk neumírá, protože žil, protože zestárnul. Umírá se na něco," povšimla si Simone de Beauvoir. Moderní medicína dnes umožňuje prodlužovat život takovým způsobem, že vnímat smrt jako důsledek sešlosti věkem, je téměř nemožné. číst dále Ženy (zlo)činu / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.354 > Ženská stránka „Nexistuje ženský Mozart, protože neexistuje žádný ženský Jack Rozparovač,“ říká kontroverzní americká feministka Camille Paglia. Rozvíjí tak svou domněnku, že muži tíhnou k extrémům více než ženy.   číst dále Tvořivost a netvoři v reklamě / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.378 > Ženská stránka Divák hrozí pěstí televizní obrazovce po zhlédnutí hloupého reklamního spotu. Čtenářka posílá leták do hlubin popelnice s tím, že na ni tedy něco takového určitě nefunguje. Na tyto a podobné kritiky reaguje reklamní průmysl většinou jen potutelným úsměvem.   číst dále Ach, ty internety! / Iveta Hajdáková, Michal Děd > NP č.395 > Téma čísla Přijde zákazník k hlupákovi a povídá: „Otrok, kterého jsi mi prodal, včera zemřel.“ „Ó bohové,“ opáčí hlupák, „když byl u mě, nikdy nic takového neudělal!“ Tento řecký kameňák pochází z nejstarší dochované sbírky vtipů s názvem Philogelos.   číst dále
celý archiv