NP č.368 > FejetonTřídní boj: encyklopedické heslo z roku 2011Jan Stern

Počátky třídního boje nacházíme v 19. a 20. století, tehdy však šlo pouze o jemné, zárodečné varianty (tzv. prvobytně pospolný třídní boj). Zásadním způsobem třídní boj propukl teprve ve století jednadvacátém, když se třídní antagonismy prudce vyostřily a v důsledku rozvoje technologického a kulturního také definitivně vykrystalizovaly proti sobě stojící třídy.

 

Již ku konci dvacátého století postavily se proti sobě třídy kuřáků a nekuřáků. V následujícím století se jejich boj mimořádně zostřil. Do čela nekuřáckých mas se postavila militantní avantgardní skupina, která značně rozvinula analýzu panujícího vykořisťování a vygradovala svou sociální kritiku. Kuřáci začali být nazýváni značně nelichotivými termíny, jako např. smraďoši, vajgloši, karciňáci, spolany, wartburgy. O význam některých termínů odborníci dodnes vedou spory. Tým doc. Havránka z pražského Ústavu pro bezpečné studium zaniklých režimů doložil výskyt i velmi záhadných nadávek, které dokazují sílu třídního boje ve 21. století. Jde o termíny jako „zombie-dech“ či „hnědý chrchel“.

Navzdory původním hypotézám klasiků teorie třídního boje, poslední výzkumy ukazují, že kuřáci nebyli zdaleka jen v defenzivě. Své protivníky nazývali: remcalové, hysterici, eurošuci. K označení obzvláště uvědomělých reprezentantů antagonistické třídy existovalo též označení „bystrý čenich“ či „aktivní záducha“.

Na počátku 21. století však došlo k další prudké třídní diferenciaci. Vyspělá společnost se rychle rozvrstvila do dvou nových nepřátelských tříd: holiči a neholiči. Avantgardou třídy holičů byly ženy, které si dle klasické studie Gebauerovi počali holit různá místa na těle již ve století dvacátém. Teprve vstup mužského elementu do holičských komunit však jev vyhrotil ve spor třídní. Holiči své protivníky nezřídka častovali přídomky typu „gorily“, „neandrtálci“, „mončičáci“ apod.

Odpověď neholičů však byla velmi prudká. První generace holičů bývala tradičně nazývána „buzny“. V dalších stádiích třídního zápasu přibyly analytičtější pojmy jako „holota“, „děťátka“ „kůrovcová kalamita“, „collina“, „ladná nožka“, „aerodynamické ohanbí“, „holobrk“ apod. I v běžném denním styku mezi reprezentanty obou tříd docházelo ke stále závažnějším konfliktům. Kontroverzní studie Bridgesova popisuje řadu dramatických epizod: Neholiči prý chodili s bramborou v kapse a jakmile narazili na některého nedostatečně ošetřeného holiče, snažili se s pomocí části jeho těla demonstrativně bramboru nastrouhat. Proti tomu holiči se prý na oplátku pokoušeli s některými zvláště dobře obdařenými neholiči utírat prach. Nutno ovšem dodat, že Bridgesova práce byla silně kritizována za vědecký avanturismus a minimálně teze o tom, že již Reaganova agresivní politika vůči Sovětskému svazu byla vyprovokována vyzývavě huňatým obočím Leonida Brežněva, je považována za zcela vyvrácenou. Naopak stále více badatelů se přiklání k Bridgesově spekulaci, že dodnes užívaná nadávka „debil“ je zkomoleninou pojmu „depil“.

Jak je všeobecně známo, klíčovou třídní diferenciací se nakonec ukázalo rozdělení na řidiče a pěšáky. K osudům tohoto třídního zápasu viz heslo Poslední bitva.

 

Literatura:

Havránek, D.: K problematice cigaretového dechu s přihlédnutím k Velké revoluci roku 2045, Praha, ÚBSZR 2101.

Bridges, B. L.: Chlupy proti opruzené kůži. Z dějin třídních bojů, Londýn, Sage 2108.

Bridges, B. L.: Bramborové spiknutí: tajné organizace 21. století, Londýn, Sage 2109.

Gebauer, P.: Konec bobrů. Prehistorie revolučních hnutí, Phillip-Morris stadt 2102.

Shoolin, K.: Role optického klamu zvětšení maskulinního genitálu v počátcích depilačního hnutí, New York, International Universities Press 2090.

Kubera, J.: Kuřácký manifest, Teplice, Státní nakladatelství tabákové literatury 2100 (128. vyd.).

Kubera, J.: Kdo chce zapalovat, musí mít zapáleno, Teplice, Avantgard Press 2020.

Stern, J.: Cigareta jako odpor proti kastraci, Praha, Malvern 2012.

Stern, J.: Doutník v análu, Kačer Donald a jiné eseje, Praha, Malvern 2013.

Stern, J.: Proč si Freud neholil nohy, A2 43/2016.

Slačálek, O.: Od anarchismu k holicímu strojku. Vzpomínky revolucionáře, Praha, Vyšehrad 2050.

Halík, T.: Proč nemá Ježíš na kříži chlupatá prsa, Lidové noviny 22. 12. 2018.

Putna, M. C.: My, poslední nedepilovaní gayové, Souvislosti 3/2016

Kohák, E.: Chlup a mravnost, Praha, Slon 2020.

Bělohradský, V.: Globalizace a nikotin. Eschatologie tabákové civilizace, Salon Práva 465/2012.

Cílek, V: Oholená krajina. Pocity geologa za soumraku věků, Praha, Argo 2018.

Landa, D.: Archetyp holé hlavy, Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka 2021.

 


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Sebezraňováním a askezí k neobyčejné hojnosti / Jan Stern > NP č.323 > Rozhovor Poslouchat Jana Kellera člověku na klidu nepřidá. Uvědomí si jak křehká je slupka naší vyspělé civilizace a nesamozřejmý blahobyt, který si užíváme. Za fasádou rozumu dřímá barbarství hrozící zahubit naše skvělé výdobytky. číst dále Nesplněná očekávání / Jan Stern > NP č.331 > Fejeton Drazí, musím se vám svěřit. Mám takový malý problém s navazováním kontaktů s opačným pohlavím. Dlouho jsem si kladl otázku, kde je zakopaný pes. A tuhle jsem vám ho vykopal. číst dále O Američanech, agentech a jiných záhadách / Jan Stern > NP č.343 > Fejeton Milí Češi, řeknu vám, máte svoje záhady. A nemyslím tím teď záhady typu světelných jevů v jihlavském podzemí, nacistických létajících talířů vznášejících se na konci druhé světové války nad Letňany, štěchovického pokladu, k jehož vyzvednutí scházejí několika výpravám poslední haléře, případně tajuplně nabitého diáře poručíka Ludvíka Zifčáka v chladných listopadových dnech roku 1989.   číst dále Vánoce: Návod k použití a přežití / Jan Stern > NP č.388 > Fejeton No jo, už je to tady zase. Vánoce čili všeobecné pomatení mysli. Důkaz je samozřejmě už ta Neckářova písnička.   číst dále Sociologie amarounů / Jan Stern > NP č.453 > Fejeton Často přemýšlím nad tím, jací jsme my Češi. Myslím, že o sobě moc nevíme. Říkáme o sobě třeba, že krademe. Ale krade se všude po světě a mnohde mnohem víc. Říkáme o sobě, že pijeme. No, to nelze zpochybnit, pijeme hodně, pijeme víc než Rusové a Dánové. Pijeme Ligu mistrů. Leč přesto před nás statistika Mezinárodní zdravotnické organizace předsadila ještě jeden více kořalnický národ – Moldavce. Takže žádné Nagano, žádný Bělehrad, pouhé důstojné Chile 62. Myslíme si o sobě třeba taky, že jsme ateisté. A přitom každý druhý kolem mě věří na horoskopy, reinkarnaci, UFO a ilumináty. Kdepak, všechny tyhle definice jsou mimo. číst dále Sinfonietta / Jan Stern > NP č.491 > Fejeton Mám rád vědce. Nejsou obvykle tak zábavní jako ti v seriálu Teorie velkého třesku, ale šeď to rozhodně není. S gustem sleduji zejména jejich zápolení s všedním životem a inovace, které do něj vnášejí. číst dále Rakeťák / Jan Stern > NP č.452 > Fejeton Život muže je neskonale těžší než život ženy. Je ale zvláštní, že ženy to netuší a i zcela průzračným a nezlomným argumentům v této otázce čelí s dětinskou naivitou. číst dále Budíkové zákony / Jan Stern > NP č.457 > Fejeton Velké dějiny a děje jsou řízeny zákony, jako je Archimédův zákon, Ohmův zákon, zákon dědičnosti, zákon nabídky a poptávky, Starý zákon, Nový zákon, eventuálně vor v zakoně. No jo, ale co děje malé? Naše všednost? Jí badatelé a proroci zatím pozornost věnují jen malou. Přesto se lidé odpradávna pokoušejí zákon, který ji řídí, pojmenovat. číst dále
celý archiv