NP č.352 > Téma číslaPosedlost počasímAlexandr Budka

Konstatování, že máme hezky, nebo postesk nad tím nečasem, jsou univerzální způsoby navázání hovoru. O počasí se totiž zajímá každý a každého se týká. Zájem o jeho předpověď u leckoho může nabírat podob až obsesívních, zejména zjara. Kdo by ale nechtěl vědět, "jak bude"?

 

Angličané vynikají ve společenské konverzaci zvané weather talk, tedy nezávazném debatování o počasí. Jsou na ní náležitě hrdí, patří takřka k národnímu kulturnímu dědictví. Dokonale totiž vyjadřuje anglosaský přístup k životu a pojetí zdvořilosti. Komunikace přece většinou neslouží ke sdělování novinek, ale naopak potvrzování a upevňování stávajících vazeb. Hovor o počasí je k takovému účelu ideální. Vzhledem k bohatství a proměnlivosti meteorologických jevů se jako téma nikdy nevyčerpá. Je dokonale zdvořilý, nikomu neleze do soukromí. Zároveň se ovšem počasí každého osobně dotýká, má k němu tudíž co říci. Nikdo za něj ovšem není odpovědný, nikomu nenarušuje jeho přesvědčení a je velmi jednoduché vůči němu dosáhnout konsensu. Všichni se přeci shodneme na tom, kdy je hezky a kdy ošklivo. Ani názor, že už by mohlo sprchnout, nikoho nepohorší a dokonce i romantici kochající se bouřemi a vichry z vrcholků hor nevyvolávají společenské odsouzení. Procházet se v dešti a nečasu je možná trochu excentrické, ale může vám přinést sympatie pro nezhýčkanost.

 

ÚLOHA POVĚTRNOSTI V DĚJINÁCH NÁRODA

Počasí je prý vždycky hezké, praví pořekadlo a něco na tom jistě je. Alespoň u nás, kde se meteorologické extrémy příliš nevyskytují a tedy ani jejich oběti. Jako bychom byli jedním z mála národů, který si může dovolit se počasím příliš nezabývat. Nezávisí na něm totiž náš blahobyt a fyzické přežití tak bezprostředně, jako jinde. Jsme v mírném pásmu a vnitrozemí, takže nemusíme vyhlížet období dešťů, bát se mořských bouří, ani vymýšlet desítky pojmenování pro sníh či intenzitu deště a větru. Není v nás uložen strach a respekt před živly, ale ani vděk. Takové Rusko několikrát zachránil generál zima a Japonsko vděčí za svou existenci rozmaru počasí, když při pokusu o mongolskou invazi roku 1281 zničil Kublajchánovu flotilu silný tajfun, Japonci pojmenovaný Kamikadze, tedy „božský vítr“. To u nás počasí rozhoduje hlavně o tom, bude-li dost ovoce na pálení slivovice a chmele k vaření piva.

 

SVIT A TROPY

To ovšem neznamená, že by nás počasí nezajímalo. Je totiž nepochybné, že nebýt povětrnosti, přišla by média o podstatnou část své náplně i publika. Počasí je jednou z mála výjimek, kdy do médií proniknou i dobré zprávy. Vedle anomálií se referuje i o tom, že se nic hrozného neděje a je hezky. Každé jaro nás pak provází zprávy o odkládání svrchníků a netrpělivě se čeká na první teplý den, kdy se ženy odváží ve větším počtu obléknout minisukně.

S blížícím se časem dovolených a prázdnin se začíná spekulovat o průběhu léta, roste poptávka po dlouhodobých předpovědích a objevují se i odborněji laděné materiály s povzdechy, že počasí zatím rozvoji vědy vzdoruje a nedaří se ho ani dlouhodobě předpovídat, natož ovlivňovat.

O to podrobněji je však vývoj počasí mediálně pokrýván. Žádný jeho aspekt nezůstane ušetřen. Zvláště přísně je posuzována intenzita slunečního svitu a jeho vliv na teplotu vody. Vždyť nic tak neovlivňuje lidské rozpoložení, jako přísun slunečních paprsků. O tom vědí své depresemi decimované severské národy, kterým na cesty za lepším počasím dokonce mnohdy přispívá velkorysý sociální systém.

Je-li slunečních paprsků dostatek, dočkáme se obrázků dětí brouzdajících se v kašnách a dvojic vyhřívajících se na lavičkách. Avšak všeho moc škodí a tak se idyla snadno může zvrhnout ve vlnu tropických veder, kosících ve velkém kardiaky a seniory. K té neodmyslitelně patří i nějaký ten pejsek nebo dokonce dítě podušené v autě zaparkovaném před hypermarketem. BOJ O ZRNO V případě chladného a deštivého počasí přijdou na přetřes dopady na ekonomiku. Rozebírají se vyhlídky majitelů plováren, hoteliérů, cestovních kanceláří, výrobců zmrzliny i pivovarů. Doporučují se destinace s nejvyšším počtem slunečných dní v roce a nejnižším průměrem srážek. Fenoménem posledních let jsou letní festivaly, které se vyvinuly v samostatný silný průmysl, ovšem velmi závislý na počasí.

Co naopak mizí, to jsou zprávy o vlivu počasí na zemědělství, dříve tak oblíbené nebo spíše ideologicky protlačované. Každý pamětník si vzpomene na „boj o zrno“, dramatické zpravodajství z průběhu žní. Od začátku jara byly noviny a televize plné zpráv o vlivu počasí na průběh polních prací, média s obavami sledovala mrazíky spalující květy a pupence, bouře a krupobití ničící úrodu. V padesátých letech bylo snad i počasí podezíráno ze spolupráce s ideologickým nepřítelem a zemědělec byl zobrazován jako hrdina, rvoucí se s živly o náš blahobyt. Tento poněkud přepjatý přístup dnes nahradil opačný extrém. Stesky venkovanů nad suchem či naopak záplavami způsobenou neúrodou se berou jako výmluvy a nátlak mající za cíl vymámit nějakou tu dotaci a kompenzaci navíc. Vliv počasí na dostatek a cenu potravin dnes veřejnost nevnímá. Vždyť nás už nic nenutí k soběstačnosti. Místní neúrodu je snadné kompenzovat dovozem třebas z opačné strany zeměkoule a ceny dnes netvoří zemědělci, nýbrž prodejní řetězce. Spotřebitel se nanejvýš podiví, že jsou letos banány levnější než brambory.

Navzdory všem korigujícím mechanismům zůstává počasí v tržní ekonomice velmi rušivým prvkem. Do předem spočitatelného, stálému růstu a vylepšování podléhajícího prostředí, vstupuje jako deus ex machina, který staví vše na hlavu. Lidstvo vynakládá obrovské úsilí o vymanění se z vlivu povětrnosti, ale příroda nás stále znovu přesvědčuje, že pokornější snaha o přizpůsobení je cesta schůdnější a efektivnější.

 

PORUČÍME VĚTRU DEŠTI

Velmoci jako USA, Rusko a Čína nicméně výše uvedené doporučení zanedbávají a snaží se počasí ovlivňovat. Jaké nezamýšlené důsledky a externality to přinese, se zatím můžeme jen domýšlet, jisté ale je, že společnost ani právní systém zatím na nic takového nejsou připraveny.

První předzvěsti jsou znepokojující. V Číně už existuje úřad pro úpravu počasí, kterému se loni v listopadu místo plánovaného deště podařilo v Pekingu vyvolat sněhovou kalamitu. V Rusku už je tradicí o velkých svátcích rozhánět z letadel mraky pomocí kapalného dusíku, aby se zajistilo pěkné počasí. Experimenty s vystřelováním jodidu stříbrného do mraků za účelem vyvolání deště se podnikají dlouhá léta v USA, výsledky jsou celkem uspokojivé, nikoli však stoprocentní. Větší obavy a dohady ovšem vzbuzuje americký projekt HAARP. Jedná se o vysokofrekvenční radary a vysílače, které mají za úkol zkoumat ionosféru. Projekt je vysoce utajen, ale z dostupných pramenů vyplývá, že probíhají i snahy o aktivní ovlivňování ionosféry a Rusko dokonce USA obvinilo, že HAARP je pokusem o vývoj geofyzikální zbraně. Některé konspirační teorie projekt podezírají z vyvolávání přírodních pohrom a ovlivňování počasí. Venezuelský prezident Hugo Chávez dokonce po nedávném zemětřesení na Haiti prohlásil, že se jednalo o následek nepovedeného testu HAARP.

 

BYZNYS S POČASÍM

Zatím si však počasí stále dělá co chce, takže nezbývá, než se snažit o jeho maximálně přesnou a dlouhodobou předpověď. Nejrůznější varianty Počasí a Počasíčka jsou základním pilířem infotainmentu, informační zábavy. Na proměnách podoby předpovědi počasí lze ideálně demonstrovat proměny doby. Seriózní obrýlené pány a dámy s meteorologickým vzděláním dnes nahradily modelky a celebrity, které se nezatěžují prouděním okluzních front ani milibary či hektopascaly. Letci a další specialisté si svou předpověď najdou na odborných serverech, ostatním stačí přehledná infografika.

Zjednodušování má však své meze. Proto Český hydrometeorologický ústav publikoval letos v březnu otevřený dopis, ve kterém upozorňuje, že meteorologie (věda o počasí) a klimatologie (věda o podnebí) jsou komplikované fyzikálně- geografické vědy, jejichž výstupy nebývají zcela triviální a jednoznačné. Zdůrazňuje, že není možné publikovat odhady vývoje počasí na více než třicet dní dopředu a ohrazuje se vůči zprávám vyráběným firmou Meteopress a dalšími, kteří informace o počasí nepřijatelně bulvarizují.

Bohužel, už staré kroniky dokazují, že zveličování a senzace budící popisy neobvyklých klimatických jevů provázejí lidstvo odnepaměti. Naštěstí ten, kdo má dnes o počasí opravdový zájem, má k dispozici nepřeberné množství webových stránek s amatérskými i profesionálními informacemi. Než vyrazíte na procházku, zkuste se třeba podívat na údaje z meteorologického radaru ve vašem okolí, ať si máte se sousedy o čem povídat.

 


autor / Alexandr Budka VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nicku, je jaro / Nick Cynik > NP č.352 > Téma čísla Nebudu nic zastírat, najali si mě. Netuším, co je to napadlo. Vždyť ta redakce Nového Prostoru, to budou spíš nějací mladí ideologové, ne? Aby volali mně, který jsem si psaním o čemkoli vysloužil spokojený střední věk v prosluněném vinohradském 3+1?   číst dále Goodbye Řecko / Jaroslav Fiala > NP č.352 > Pošli to dál Řeckem jako by obcházela novodobá strašidla, ale sotva lze říci, že komunismu. Je fakt, že obraz této země dlouhodobě zatemňuje stín ekonomického kolapsu, tento výjev doplňují bouřící se občané s rudými vlajkami v ulicích a nejinak tomu bylo i na prvního máje, který se nesl ve znamení demonstrací. Tyto akce však měly rovněž svou bezprostřední příčinu. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond totiž 2. května schválily záchranný balíček v hodnotě 120 miliard eur, ale bylo jasné, že pomoc za tuto horentní sumu nepřijde zadarmo.   číst dále Požár v Severním Irsku / Dušan Radovanovič > NP č.352 > Dějiny přítomnosti Konflikt mezi irskými katolíky a anglickými protestanty v Severním Irsku plnil desítky let titulní stránky novin a stal se symbolem boje proti útlaku i etnické nevraživosti. Podařilo se s násilím skoncovat jednou provždy?   číst dále Zapájať ludí / Tomáš Havlín > NP č.352 > Referát Starší ročníky si mohou pamatovat Žilinu jako sídlo známé dopravní univerzity, ostatní si s ní spojí maximálně tragikomickou postavu primátora Jána SLoty. To ale není zdaleka všechno.   číst dále

Nejčtenější články autora

Bezvětří v českých lesích / Martina Křížková, Alexandr Budka > NP č.371 > Reportáž „Podnikání“ za hranicí zákona se v Česku zřejmě vyplácí. Případ cizinců zneužívaných při práci v lesích, na který upozornil NP letos v lednu, se policii stále nedaří úspěšně prošetřit. Stejně jako předchozí aktivity hlavních aktérů.   číst dále Tichý vítr z hor / Tomáš Havlín, Alexandr Budka > NP č.383 > Rozhovor Jaromír Švejdík je na první pohled nenápadný člověk. Ale při bližším ohledání za ním stojí nejen kapela Priessnitz a netrpělivě očekávaný Alois Nebel, ale v jistém smyslu i celý „magický“ Jeseník.   číst dále Hlídat si svůj dvorek / Silvie Kratochvílová, Alexandr Budka > NP č.341 > Téma čísla Pokud nechcete, aby developeři zastavěli zdravé lesy, a připadá vám divné, že by kousek od historické památky měl stát nevzhledný Lidl, pak je namístě zajímat se o změnu územního plánu celé České republiky. Politika územního rozvoje má být přijata za dva roky.    číst dále Vítejte pryč / Andrea Novotná, Alexandr Budka > NP č.360 > Téma čísla Na adresu magistrátu padala v létě obvinění - tentokrát ale ne z finančních machinací. Byla ještě závažnější. Magistrát prý chce vyhnat pražské bedomovce do něčeho, co ze všeho nejvíc připomíná koncentrační tábor. Přehnané tvrzení? Pokud ano, pak jen trochu.   číst dále
celý archiv