NP č.352 > Pošli to dálGoodbye ŘeckoJaroslav Fiala

Řeckem jako by obcházela novodobá strašidla, ale sotva lze říci, že komunismu. Je fakt, že obraz této země dlouhodobě zatemňuje stín ekonomického kolapsu, tento výjev doplňují bouřící se občané s rudými vlajkami v ulicích a nejinak tomu bylo i na prvního máje, který se nesl ve znamení demonstrací. Tyto akce však měly rovněž svou bezprostřední příčinu. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond totiž 2. května schválily záchranný balíček v hodnotě 120 miliard eur, ale bylo jasné, že pomoc za tuto horentní sumu nepřijde zadarmo.

 

Cena za vegetativní udržení ekonomiky spočívá v nekompromisních opatřeních, navržených MMF: likvidace práv odborů při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli, stejně jako konec třináctých a čtrnáctých platů, které dorovnávaly nižší výdělky ve státním sektoru. Řecká vláda, v jejímž čele stojí socialista George Papandreou, záhy schválila tříletý plán rozpočtových škrtů a zvyšování daní v objemu 30 miliard eur, přičemž samotný premiér vidí v osekání veřejných výdajů nutné východisko z rostoucí zadluženosti. „Jisté je, že se Řecko nyní stane mnohem chudším místem; školy, nemocnice i lidé zchudnou,“ stěžoval si přední řecký komentátor, Takis Michas.

Vyhlídky pro Řeky jsou nejisté, i když má mnoho z nich problém s tím, kdo dožene k odpovědnosti politiky, kteří mimo jiné roky falšovali údaje o hospodářské bilanci. V jistém smyslu nejde o nic nového: pracující žádají větší míru spravedlnosti, zatímco politici ve spolupráci s represivními složkami prosazují utahování opasků. Kolapsu státu je nakonec zabráněno zásahem zvnějšku, jenže následuje další uskromňování… Obyčejní Řekové se mají zkrátka od základů změnit a zbavit se sociálních práv, které si vydobyli za posledních třicet let. Premiér Papandreou chce navíc skoncovat i s korupcí, daňovými úniky a vůbec přestat plýtvat na všech frontách (sám prý hodlá jít příkladem – už vyměnil limuzíny ve svém vozovém parku za o něco fádnější Toyoty). Současnou situaci vládnoucí řecké „levice“ tak doplňuje zajímavým komentářem jeden ekonom z athénské univerzity: „Je přirozené, že se odboráři bouří, od toho jsou ostatně placeni – aby bránili reformám.“

 


autor / Jaroslav Fiala VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

O mostech mezi hudbou a lidmi / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.379 > Téma čísla Spojení hudby a nejmodernějších technologií může vyústit do vzniku pozoruhodných nástrojů, léčby těžkých nemocí i poznávání sebe sama. Americký skladatel Tod Machover se o to pokouší už řadu let v sepjetí s vírou v lidskou tvořivost a změnu k lepšímu.   číst dále Zlo, koště a bradavice / Andrea Novotná, Jaroslav Fiala > NP č.355 > Téma čísla Primitivové a rozvraceči versus normální a slušní lidé. Rozdělování společnosti na nesmiřitelné tábory obvykle provázelo hledání vnitřních nepřátel. Také současné hony na čarodějnice však mají své inkvizitory a oběti, jejichž role se mohou velmi rychle proměňovat.   číst dále Když chybí sny / Jiří Růžička, Jaroslav Fiala > NP č.425 > Dějiny přítomnosti Řekne-li se ostalgie, leckdo si vybaví nekritické vzpomínání na bývalý režim, anebo dokonce nebezpečí „ztráty paměti“ (té správné). Je tomu ale opravdu tak? O čem vypovídá obliba kultury z dob reálného socialismu? číst dále Odhalování zločinů nedělá z člověka antisemitu / Markéta Vinkelhoferová, Jaroslav Fiala > NP č.377 > Rozhovor Komiksového kreslíře a novináře Joe Sacca jsme potkali v Miami, kde představoval svou knihu Gaza: Poznámky pod čarou dějin. Vypadal docela jinak než postava v brýlích bez očí s masitými rty, známá z jeho komiksů. V následujícícm rozhovoru jsme se věnovali hlavně Palestině.   číst dále
celý archiv