NP č.531 > Téma číslaHynais, Mucha i malíři pokojůLibor Hruška

Opona, monumentální obraz i jeden z hlavních atributů divadla. O tom, jak složité je dostat opony pod střechu galerie, ví své pionýr české „oponologie“ Milan Kreuzzieger.

Dnešní divadlo více propojuje dva dřív striktně oddělené světy – hlediště a jeviště. Není opona jako fyzická i symbolická bariéra tak trochu přežitkem?
Běžná představa by k takovému závěru mohla svádět. Je pravdou, že když jsem zkoumal, jak je to se současným uměním, byl jsem až překvapen zjištěním, že opony si našly nové projevy – opouštějí divadlo a žijí spíše galerijním životem.


Opony dlouho zůstávaly stranou zájmu kunsthistoriků. Čím to podle vás je? Jsou přece nepřehlédnutelné a často jsou pod nimi podepsáni respektovaní malíři...
Dlouhou dobu byla pozornost věnována jen Hynaisově oponě Národního divadla a několika málo dalším. Po většinu 20. století panovalo přesvědčení, že výtvarné umění tvoří pouze privilegované obory – malířství, sochařství a architektura –, přičemž ty další, například grafika nebo fotografie, musely dlouho bojovat za svoje uznání. Jako by umění spočívalo jen v technice a použitém materiálu.

dnešní umělci se s velkým měřítkem opony vyrovnávají různě. někteří velkoformátovým tiskem, jiní se vracejí k ručnímu zpracování, jako je třeba vyšívání

Opona tedy nestála na roveň obrazům?
Přesně tak, je totiž výtvarným dílem, které se pohybuje na pomezí, není snadné ho disciplinárně zařadit.


Byla brána spíš jako užité umění, doplněk interiéru?

Opona je součástí architektury divadla a stojí na rozhraní mezi výtvarným uměním, scénografií a dramatickým uměním.


Byl jste kurátorem dvou výstav opon. Musí být celkem oříšek dostat je na jedno místo, ne?

Ano, problémem při vystavování opon je jejich velikost, nesnadná manipulovatelnost s nimi i problematičnost transportu. Opony navíc ukazují široký rozptyl mezi tím, co bylo nazýváno vysokou kulturou, a populárním či lidovým uměním. Vůbec první výstava divadelních opon nevznikla v galerii, ale v divadle. Díky podpoře tehdejšího ředitele – scénografa a architekta a také autora opon k muzikálům Daniela Dvořáka –, jsme ji v roce 2002 připravili ve Státní opeře Praha při příležitosti dokončení nové opony od Antonína Střížka pro toto divadlo. Mimochodem, proslýchá se, že současný ředitel Národního divadla v Praze má v plánu Střížkovu oponu nahradit kopií, která by připomínala původní nedochovanou oponu od E. Veitha. Ale věřím, že k tomu nedojde. Náhrada kvalitní Střížkovy opony rádoby kopií nedává smysl.

 

Kolik dnes zhruba v Česku visí malovaných opon a kolik dalších se ukrývá v depozitářích nebo na půdách?
Když jsme před sedmnácti lety výstavu připravovali, znali jsme pouze několik desítek opon. Určitě jich bylo méně než sto. Díky úsilí mnoha odborníků i dobrovolníků v regionech, a především díky soustavné práci okruhu badatelů a badatelek z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, se podařilo vytvořit veřejně přístupnou internetovou databázi, která dnes obsahuje kolem 500 údajů o divadelních oponách. Při vyhledávání a dokumentaci opon se jich podařilo i mnoho dohledat a fyzicky zachránit. Vše ale naznačuje tomu, že naše poznání je teprve na začátku a věda o oponách, kterou bych nazval oponologií, se stane uznávaným studijním oborem až někdy v budoucnu.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Atlas ledů / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Fascinovaným pozorovatelem zamrzlých hladin řek a rybníků, tak sám sebe nazývá Radek Mikuláš, geolog a dálkový bruslař. Z ledových koláčů a temných hvězd, na které narážel při svých bruslařských výpravách, poskládal první český atlas ledů. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Pro památky vše / Libor Hruška > NP č.513 > Startér Majitele historických budov, odborníky na jejich opravy, památkáře, kunsthistoriky a širokou veřejnost propojuje už přes deset let nezisková organizace Institut pro památky a kulturu. číst dále
celý archiv