NP č.497 > Téma číslaPravá tma už neexistujeLibor Hruška

Astronom Pavel Suchan je nejznámějším českým bojovníkem proti světelnému smogu. A to nejen proto, že astronomové bez pořádné tmy nemohou pořádně pracovat, ale i proto, že nadměrné osvícení veřejného prostoru je zdraví škodlivé a paradoxně také snižuje naši bezpečnost. Proč je třeba lobbovat za větší tmu?

Kdy si člověk poprvé uvědomil, že se z něčeho tak samozřejmého, jako je tma, stává nedostatková komodita?
První, kdo na tenhle problém upozornil, byli američtí astronomové. V šedesátých letech minulého století jim došlo, že se ke hvězdárnám, které původně postavili daleko od velkých měst, postupně doplazila zástavba a oni najednou mají nad sebou světlou oblohu, a tedy špatné pozorovací podmínky. V devadesátých letech se to potom přeneslo i do zákonodárství, např. americký stát Con-
necticut uzákonil, že z veřejných prostředků nebudou financovat svícení do horního poloprostoru.


Laicky řečeno svícení pouličními lampami do nebe.
Ano, problém to představuje i v České republice, kde máme zhruba 1 400 000 těchto světelných bodů. Když se na ně v noci kouknete svrchu, většinu z nich uvidíte, což je chyba, důkaz, že svítí špatně. Odhaduje se, že asi čtyřicet procent světla se vysvítí do špatných směrů, a tohle světlo se samozřejmě taky musí zaplatit. Na druhou stranu je pravda, že veřejné osvětlení není největším problémem. Stačí jedna obrovská fabrika nebo obchodní dům typu pražského Centra Chodov, a můžeme zapomenout, že jsme u nás vůbec kdy nějakou tmu měli. Světlo dnes ve větší míře uniká i z budov – dřív se stavělo z cihel, dneska ze skla.

Na Jizerce teď máme problém kvůli jedné blbé zářivce z vývěsního štítu Pilsner Urquell na jednom z penzionů

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Za vlnkou doleva / Libor Hruška > NP č.510 > Téma čísla Žlutá, modrá, zelená, červená. Značky se nemalují jen na kůru stromů, v osmdesátých letech se barevné symboly objevily také na fasádách panelových domů při výstavbě sídliště Jižní Město II. O propracovaném systému, který člověka dokáže beze slov – jen za pomoci kombinace symbolů a barev – nasměrovat na tu správnou adresu, jsme si povídali s jeho spoluautorkou, architektkou Vítězslavou Rothbauerovou. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále ... a pivo se zase točí / Libor Hruška > NP č.522 > Téma čísla Beranův hostinec se po zhruba sto letech znova probudil k životu. Zničené roubenky, která byla dříve klasickou vesnickou hospodou, se ujala parta mladých lidí, kteří hostinec rekonstruují do původní podoby. číst dále
celý archiv