NP č.529 > PříběhIndustry punkLibor Hruška

Máme rádi živelné konverze industriálu, říkají mladí architekti.

Martin Štibor s Markem Machem jsou kamarádi už od střední, oba nedávno absolvovali architekturu na stavební fakultě ČVUT a oba baví industriální památky. Přesněji řečeno především jejich novodobé proměny. A řečeno úplně nejpřesněji, proměny spadající do kategorie punkových. Na co přesně má databáze jejich společného projektu Industry Punk spadeno? Jsou to jednak odvážná, netradiční řešení architektů či různých sdružení a platforem, jedním slovem úlety, jako například galerie WC Supermarket, jež vznikla přestavbou páchnoucích veřejných záchodků na karlovarském autobusáku. A pak konverze, které se rodí živelně v hlavách lidí, kteří kolem „své“ ruiny chodí dost dlouho na to, aby se do ní zamilovali a rozhodli se ji zachránit. „Je to iniciativa zespodu od lidi, kteří nečekají, až s místem něco udělá město, až někdo vypracuje velký projekt. Prostě si prostor pronajmou, zabezpečí ho, zametou a s  dalšími nadšenci v něm uskuteční svoji vizi,“ říká Martin. „A když vznikne právě taková lowcostová záležitost, tak se tam začnou scházet i ti správní lidé a žije to tou správnou punkovou atmosférou, kterou máme rádi. Prostor si na nic nehraje,“ dodává Marek. V tomhle ohledu oba mladé pražské architekty příjemně překvapily loňské objevitelské výpravy po Polsku nebo Slovinsku.


Průmyslová architektura je dnes sice v kurzu, podle Marka s Martinem to ale nelze přeceňovat. Chátrajících fabrik i menších industriálních staveb, které pokorně čekají na ránu z milosti, je v českých městech stále dost a dost, stejně jako těch rádoby zachráněných, z nichž zůstala na efekt jen obvodová zeď, zatímco vykuchaný střed stavitel zalil betonem. Stále oblíbenější urbex zas často klouže po povrchu, fotografům jde čistě o vizuální stránku, méně už o hlubší poznání stavebně-historického vývoje průmyslových staveb. Na druhou stranu, nějak se začít musí. I Marek s Martinem nejprve jenom prolézali ruiny a fotili, dnes si na ČVUT na stejných opuštěných stavbách dělají doktorát.


facebook.com/industrypunk


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Porcelánový šperk / Štěpán Materna > NP č.529 > DIY Když vejdete do sklepa jednoho obyčejného smíchovského činžovního domu, první, co uvidíte, jsou police plné nádobí a keramických objektů všech velikostí a tvarů. A když píšu plné, mám na mysli, že kdyby se  tu místo workshopu konal večírek, museli by všichni držet své skleničky a šálky v ruce, protože i kdyby je  dokázali někam odložit, už by je pak nikdy nenašli. číst dále Jaké to je, prodávat Nový Prostor / Jan Štěpánek > NP č.529 > Prodejci NP Předvánoční prodej NP na pražském Ládví zpestřila dvojice neobvyklých prodejců. Namísto Broni a Asterixe si tu s časopisy stoupli Rostislav Novák a Dušan Sitek, herci seriálu Ulice. Roli hostujícího prodejce si v historii NP zkusila celá řada lidí. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Cirkus kolem klauna / Jakub Yellen > NP č.529 > Téma čísla Klaunský humor je kapitola sama pro sebe. Ne všichni ho máme rádi. Klaun se zkrátka musí umět. Za jedním vysloužilým cirkusovým klaunem jsme zajeli až do Jihlavy. Milan Fugas Pinder vypráví o své klaunské duši. číst dále

Nejčtenější články autora

Kolonizace. Jak ji vidí botanik. / Libor Hruška > NP č.495 > Téma čísla Urbanisté a krajinní architekti dnes zhusta řeší, jak nově využít kolejiště zrušeného nákladového nádraží, opuštěnou těžební jámu nebo areál bývalé fabriky. Spontánní proměna přitom už dávno začala, vlastně hned ve chvíli, kdy místo ztratilo svou původní funkci. Které rostliny jsou nejschopnějšími kolonizátory brownfieldů, jsme probrali s Janem Albertem Šturmou, botanikem, jenž se specializuje právě na tak trochu jinou městskou přírodu. Přírodu, kterou „skoro nikdo nemá rád“. číst dále Příští stanice: Petržalka / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla I Bratislava měla mít své metro, budovat se začalo v roce 1988, ale po pádu režimu se práce zastavily. Stopy projektu jsou dodnes k vidění na sídlišti Petržalka. „Bratislava si na svoji druhou šanci mít metro bude muset ještě dost dlouho počkat. V nejbližších 15 letech to určitě nebude,“ říká Peter Martinko, odborník na historii i současnost bratislavské hromadné dopravy. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále Jubilejní háje - Les, základ státu / Libor Hruška > NP č.524 > Téma čísla Někdy les není jen obyčejným lesem, může být i politickým symbolem. Tak jako háje svobody, které se na území Československa ve velkém sázely v jubilejním roce 1928. Primárně šlo o politické gesto, některé z hájů ale lesníkům zároveň sloužily jako pokusné laboratoře. číst dále
celý archiv