NP č.529 > FejetonDablérismusJan Stern

Někteří filozofové tvrdí, že základním rysem naší epochy je neschopnost cokoli prožívat. Respektive, prožívat to sami za sebe a v sobě – namísto sebe to necháváme za sebe prožívat náhradníky. Dabléry. Své kaskadéry, kteří za nás odehrají ty opravdu nebezpečné scény.

Na jednu stranu se tomu ušklíbám. Neboť vím, že tohle dablérství není nic nového na krámě. Naopak, je to stará šunka. A pěkně okoralá. Je například zjevné, že si lidé v minulosti pořizovali jinak vesměs zbytečné panovníky jen a pouze proto, aby za ně odehráli to, co by jim samotným bylo trochu trapné. A tak naši vůdcové páchali bratrovraždy, otcovraždy, vypichovali si oči, páchali incest a vůbec všechny možné ouchylnosti a my je za to nechávali vstupovat do dějin.


Na druhou stranu musím přiznat, že ač je dablérství věc stará a osvědčená, naše doba má pro jeho rozvoj dokonalé podmínky. Technologické. Takový sedlák 17. století sice byl uklidněn tím, že za něj Kateřina II. souloží s koněm, avšak jinak byl odsouzen k prožívání v zásadě osobnímu – musel pracovat, nenávidět, milovat, souložit. Dnes jsme ale naštěstí dál. Tomu všemu se již můžeme vyhnout. Milují za nás hrdinové seriálů, souloží pornoherci, nenávidí internet, křečí úsměvu za nás trpí politici, pracují prozatím Číňané, výhledově pak snad nějací ti roboti. Ano, myslet zatím musíme sami, ale kybernetika už slibuje stroje, které za nás budou i přemýšlet, inovovat, pochybovat, bádat, organizovat a vyvíjet civilizaci. A pak bude konečně hotovo.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Peklie, peklíčko / Jan Stern > NP č.458 > Fejeton Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán. Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného, občas mineme tak epochální civilizační milník, že mi to nedá a začnu se hnípat v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že do našeho světa sestoupilo takřečené selfie, neboli selfíčko. číst dále Údery otevřenou dlaní / Jan Stern > NP č.460 > Fejeton Existují teorie pravící, že východní bojová umění vznikla tak, že Číňané zkopírovali chvaty vojáků armády Alexandra Velikého při jeho východním tažení. Jenže zatímco Sašovi hošani v boji muže proti muži protivníka prostě flákli nebo kopli, východní lid přiváděl drobnými úpravami dalších a dalších kopií původního originálu bojové chvaty k dokonalosti a takto vzniklo karate, kung-fu, judo a já nevím, jak se ještě všechno to vznešené bitkaření jmenuje. Východní lidy jsou zkrátka v kopírování mistři. číst dále Košatéři, končíme! / Jan Stern > NP č.462 > Fejeton Existuje takový hezký obrat: nemoc z povolání. Vymysleli ho kvůli učitelkám, ale ono z každého povolání člověk dříve či později onemocní. číst dále Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále
celý archiv