NP č.525 > Téma číslaUkřivděná společnostJan Štěpánek

Pokud nepatříte mezi postižené exekucí, rozhodně to neznamená, že se vás to netýká. Problémy s exekucemi a předlužeností ovlivňují kvalitu života celé společnosti. „Lidé si začínají uvědomovat, jak to ničí celé regiony,“ říká sociolog Daniel Prokop, sociolog společnosti MEDIAN a Fakulty sociálních věd UK.

Řekl byste, že exekuce a s tím související předluženost jsou teď tím z nejpalčivějších problémů, které musí naše společnost řešit?
Ano, protože to je velmi komplexní problém, který má nespočet dopadů, a je to spojené s velkou spoustou vedlejších efektů, které ničí celé regiony. Jedna velká část společnosti přestává věřit ve vymahatelnost práva, v právní systém jako takový a cítí obrovskou křivdu. A druhá část populace má pocit, že se jí to bezprostředně nedotýká. Ale i to se trochu mění, protože pociťujeme reálné dopady předluženosti, které se dotýkají lidí jak s exekucemi, tak i lidí, kteří s nimi žijí třeba v jednom regionu. Nedávno jsme dělali výzkum, kdy jsme se ptali na to, jak velký problém by byl, kdyby se ve vaší vesnici nebo městě děly mimo jiné následující věci: vysoká nezaměstnanost, škodlivé emise, málo dostupné školky a také exekuce. A právě exekuce jsou na jedněch z těch předních příček. Lidé si začínají uvědomovat, jak exekuce ničí celé regiony a komunity.


Jaké jsou ty celospolečenské dopady v kontextu třeba celého regionu?
Z regionu, kde je patnáct nebo dvacet procent lidí v exekuci, to vysává peníze, které by tam mohly zůstat a jít do nějaké poptávky a mohly podporovat místní služby. I proto jsou v některých regionech velmi málo rozšířené byť i základní služby, protože exekuce vysávají jak peníze na ně, tak i poptávku po nich. S exekucí je spojeno i masové odcházení lidí z legální práce do jakési šedé zóny, protože nechcete zůstat jen na nezabavitelném minimu. A je tu ještě zajímavá věc, o které se moc nemluví – že to vytváří určitou část společnosti, která je těžko finančně trestatelná. Když dlužíte sto tisíc, tak vás pokuta tisíc korun za dejme tomu rušení nočního klidu už nevytrhne a vaše motivace ji zaplatit je velmi nízká. Takže to vytváří část společnosti, která je mimo finančně a mimo i z hlediska pracovního trhu. Najednou se začne kombinovat hodně věcí, které dopadají na celou společnost, ať už ve snížení nabídky i poptávky, snížení trestatelnosti, nebo v rozvoji šedého trhu s prací.

Lidé, kteří jsou exekucemi postiženi, nevolí vůbec a radikální a extremistické strany pak volí jejich okolí, tedy lidé, kteří se potýkají s důsledky předluženosti

Zmínil jste dost důležitý termín – křivda. Jakmile významná část společnosti začne pociťovat křivdu, dějí se pak ve společnosti jako celku docela zásadní změny...
Ano. A nemusí jít nutně jen o lidi postižné chudobou. Znám ze svého okolí spoustu lidí ze střední třídy, kteří se s exekucemi potkali, a protože měli dostatečné sociální kontakty, dostali se z toho a neovlivnilo je to na celý život. Ale podkopalo jim to důvěru v právní řád a vlastně i celý polistopadový režim.


Ale součástí právního řádu je i to, že dluhy se mají platit. V čem to tedy podkopává tu důvěru?
Právní stát stojí na nějaké společenské úmluvě, víte, že právo je vymahatelné, že tresty jsou přiměřené a předvídatelné. A exekuce by vás neměla stigmatizovat ve chvíli, kdy se to snažíte aktivně řešit. Ta velmi dlouhotrvající praxe, kdy se část poskytovatelů půjček orientovala místo úroků na aplikaci skrytých sankcí, velkého navyšování dluhů, rozhodování sporných případů pomocí rozhodců napojených na poskytovatele, minimální zodpovědnost lidí, kteří na tom vydělávaly miliardy – tyhle věci mohou resultovat v omezení důvěry v právní řád, což je věc, která Česko podle mezinárodních komparací trápí víc než chudoba.


Určitě to mění jakési vyladění celé společnosti. Jinak se vůči sobě i navenek projevuje stabilní společnost s vírou ve společenskou úmluvu a úplně jinak se projevuje společnost ukřivděných.
Pracujeme zrovna na analýze pro Aspen Institut, co ovlivňuje kvalitu života, politickou radikalizaci a politickou participaci v regionech. Vychází z toho, že exekuce jsou výrazně určujícím faktorem, který pomáhá určit, proč je v tom či onom regionu hodně politicky nespokojených lidí...


... tedy že lidé zadlužení exekucemi mají tendenci volit extremisty a populisty?
V lidech, kteří jsou exekucemi postiženi, naroste nejen politická apatie natolik, že nevolí vůbec, a radikální a extremistické strany pak volí jejich okolí, tedy lidé, kteří se potýkají s důsledky předluženosti. A to pak dopadá na celý ten region.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Je to jednoduché, ale není to snadné / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Téma čísla „Lidé mohou začít meditovat z velmi blbých důvodů. Třeba se jim líbí, jak hezky to vypadá. To opravdu důležité přichází později“, říká kněz a ředitel kolínského kláštera Petr Vacík. Do Kolína se na jeho meditační kurzy sjíždějí lidé z celé země, bez ohledu na vyznání. číst dále Všichni jsme na jedné lodi / Jan Štěpánek > NP č.501 > Téma čísla Koncept kolektivních domů počítá s tím, že v jednom domě žijí stovky i tisíce lidí. Byty často nemají plnohodnotné kuchyně, o chod domu a vašeho života se stará personál. Součástí domu je jídelna, školka i prádelna. V Československu vzniklo od konce 40. let několik desítek takových koldomů. Jak se v nich žilo? Vyzpovídali jsme mgr Huberta Guzika, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT. číst dále Jaké to je, prodávat Nový Prostor / Jan Štěpánek > NP č.529 > Prodejci NP Předvánoční prodej NP na pražském Ládví zpestřila dvojice neobvyklých prodejců. Namísto Broni a Asterixe si tu s časopisy stoupli Rostislav Novák a Dušan Sitek, herci seriálu Ulice. Roli hostujícího prodejce si v historii NP zkusila celá řada lidí. číst dále Tohle vůbec nebliká / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Příběh Vydat nové číslo časopisu Živel trvalo bezmála pět let. Jeho tvůrci, LP Fish a Michal Nanoru o tom, proč možná ani vyjít nemělo. číst dále
celý archiv