NP č.503 > Téma číslaSvět by se bez lži zhroutilJan Štěpánek

Umět si vymýšlet se naučíme ještě jako malé děti. A jak rosteme, drobné lhaní, manipulace a zamlčování se stanou součástí našich sociálních dovedností.

Abychom mohli identifikovat, co je a co není lež, je třeba znát pravdu. V kontextu přirozené lidské duality by se dalo – velmi zjednodušeně řečeno – tvrdit, že obojí, lež i pravda, jsou v sobě vzájemně obsaženy. Souhlasila byste s tímto pohledem?
Je zajímavé, že zatímco zkoumání a definování pravdy bylo vždy doménou spíše filozofie, otázky lhaní a lži jsou lákavé zvláště pro psychology. Oba pojmy jsou spolu ale spjaty a nelze je vnímat odděleně nebo se zabývat pouze jedním a ignorovat druhý. Nedá se říci, že by existovala pouze pravda a lež, spíše je můžeme vnímat jako dva body na kontinuu, mezi kterými se nachází jejich různé variace, které známe jako polopravdy, zatajování, přehánění, zlehčování a podobně. Pravda i lež mají své definice, ale platí, že každý je vnímáme trochu odlišně, každý máme vlastní, individuální pojetí pravdy a lži, které je ovlivněné naším sociálním a kulturním prostředím, zkušenostmi nebo charakterem.


Jak vy byste definovala lež?
V psychologii každý pokus o definování něčeho vede k tomu, že začínáme s jednou otázkou a končíme s padesáti různými definicemi. Nejinak je tomu i u lži. Definicí lži nebo lhaní existuje velké množství, ale v zásadě můžeme říci, že lež je takové tvrzení, o kterém víme, že je nepravdivé, ale chceme, aby mu druzí lidé věřili, chceme v nich vyvolat dojem, že to, co říkáme, je pravda. Lhaní je tedy vědomá snaha přesvědčit ostatní o pravdivosti něčeho, o čem sami víme, že pravdivé není. Důležité je to slovo „vědomá" – skutečné lži říkáme záměrně, s plným vědomím.

 

Říká se, že děti začnou lhát proto, že zjistí, že lhaní jim přináší určité benefity. Je to pravda?
Není to úplně přesné. Spíš je to tak, že děti začnou lhát proto, že zjistí, že lhaní přináší benefity lidem kolem nich, hlavně tedy rodičům a sourozencům. Děti se lhaní učí napodobováním. Když tedy často vidí rodiče používat lež jako způsob komunikace a zajištění nějakých výhod nebo vyhnutí nějakým povinnostem, zkouší ji potom taky používat. A pokud to zafunguje, posiluje to v dětech vědomí, že lhaní je výhodná strategie. Současně ale lhaní souvisí i se zráním mozku, a tak každé dítě okolo dvou a půl let dovede vědomě lhát, protože v tomto období dozrávají určité mozkové struktury, které lhaní umožňují. Lži takto malých dětí samozřejmě nejsou takové jako lži dospělých, jedná se spíše o zatajování informací než o vymýšlení složitých fabulací.

Pomocí lží často navazujeme vztahy, rozhodně slouží jako
jeden z prostředků, jak vztahy udržovat a vyhýbat se konfliktům. 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Štěpánek VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

S dětmi, nebo bez? / Jakub Yellen > NP č.503 > Život prodejce I když se zdá, že drastická volba, zda žít s dětmi nebo bez nich, patří někam do období 2. světové války, podstupuje ji řada rodičů i dnes. Mezi prodejci NP jsme našli dvě matky, které žijí na stejné ubytovně. Jedna se rozhodla v tomto prostředí děti nemít, druhá dělá vše pro to, aby se svojí dcerou mohla být alespoň o prázdninách, byť v jednom pokoji uprostřed divoké pražské periferie. číst dále Proti fake news hraje čas / Ivan Adamovič > NP č.503 > Téma čísla Josef Šlerka byl čerstvě zvolen ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který má podporovat seriózní novinařinu a šíření společensky důležitých informací. Má ale za sebou i kariéru novináře, mediálního analytika, pedagoga a experta na výzkum dat ze sociálních sítí. Ideální společník k rozhovoru o fenoménu „fake news“. číst dále Fikce2 / Ivan Adamovič > NP č.503 > Téma čísla Je zvláštní, že lidé kolem literatury tak intenzivně prožívají výskyt každé mystifikace týkající se literatury samotné. Jaká bouře se strhla, když se před lety ukázalo, že vítěz ceny Knižního klubu, románový rukopis a následně i autorské jméno evokující, že se jedná o dlouho očekávanou původní beletrii od české Vietnamky, je ve skutečnosti šprým spisovatele Jana Cempírka, jenž ukázal, že králové porotci jsou nazí. Tolik se chtělo odměnit nečekaného literáta z prostředí vietnamské diaspory! číst dále Hoštice 4.0 / Jan Stern > NP č.503 > Fejeton Nedávno jsem se znenadání ocitl na jakési debatě moudrých. To bývá těžká chvíle v životě lidském. A byla. Mluvilo se tam o budoucnosti. Přesněji o „čtvrté průmyslové revoluci“. To je jako to, že všechno budou dělat roboti. A všechno bude digitální a kyber a smart a tydlety věci. číst dále

Nejčtenější články autora

Je to jednoduché, ale není to snadné / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Téma čísla „Lidé mohou začít meditovat z velmi blbých důvodů. Třeba se jim líbí, jak hezky to vypadá. To opravdu důležité přichází později“, říká kněz a ředitel kolínského kláštera Petr Vacík. Do Kolína se na jeho meditační kurzy sjíždějí lidé z celé země, bez ohledu na vyznání. číst dále Tohle vůbec nebliká / Jan Štěpánek, Jakub Yellen > NP č.533 > Příběh Vydat nové číslo časopisu Živel trvalo bezmála pět let. Jeho tvůrci, LP Fish a Michal Nanoru o tom, proč možná ani vyjít nemělo. číst dále Prodejce Tomáš: Kde je Hradec, tam žijí králové / Jan Štěpánek > NP č.492 > Moje město Tomáš Máša je už z dálky nepřeslechnutelný. Usazen na židličce na rohu třídy Karla IV. a Baťkova náměstí čte nahlas vybrané pasáže z aktuálního vydání NP. Je jedním z pár prodejců NP v Hradci, městě, které se stalo jeho druhým domovem a na které nedá dopustit. V Praze je blaze, ale taky draze, říká původem Libeňák. „Tady mám přátele a známé, kteří mě drží nad vodou nejen teď, ale hlavně v době, když jsem utrpěl úraz, který mi otočil celý život vzhůru nohama.“ číst dále Všichni jsme na jedné lodi / Jan Štěpánek > NP č.501 > Téma čísla Koncept kolektivních domů počítá s tím, že v jednom domě žijí stovky i tisíce lidí. Byty často nemají plnohodnotné kuchyně, o chod domu a vašeho života se stará personál. Součástí domu je jídelna, školka i prádelna. V Československu vzniklo od konce 40. let několik desítek takových koldomů. Jak se v nich žilo? Vyzpovídali jsme mgr Huberta Guzika, Ph.D., z Ústavu teorie a dějin architektury FA ČVUT. číst dále
celý archiv