NP č.525 > Téma číslaExekuce nesmí být nadosmrtiDarek Šmíd

V Česku je v tuhle chvíli na 300 000 protiprávních exekucí. Jejich vymáhání dříve umožňoval formát rozhodčích doložek, ujednání, díky němuž se případný spor řeší před rozhodcem, a nikoli nestranným soudem. Výběr rozhodce však nemusel být transparentní, rozhodce nemusel být nestranný a dlužník se dostal do exekuce raz dva. Vymáhání takových smluv je nezákonné, a přesto v tom exekutoři pokračují. O boji s tímto systémem vypráví právník Petr Němec.

Byly rozhodčí doložky od začátku fígl na lidi, nebo byly někdy i „čisté"?
Myšlenka rozhodčích doložek a rozhodčího řízení je určena především podnikatelům. Když se někde staví dálnice a vznikne tam právní spor mezi dodavateli, tak lhůta na dálnici je pět let a soud by trval deset. Rozhodčí řízení je určeno k tomu, aby se v takových věcech rychle rozhodlo.


To ale funguje na úrovni, kde všechny strany vědí, o co jde.
Ano, to jsou všechno profesionálové. A najednou se tohle, co je určeno podnikatelům a odborníkům, vzalo a hodilo se to do spotřebitelských smluv. Což by samo o sobě nemusel být problém, ulevit soudům a mít rychlé rozhodnutí. Problém je, že ani velké banky jako Komerční banka nebo Reifka, kterých se to týkalo, neměly ve smlouvách všechno správně. A nakonec začalo být rozhodčí řízení ponižováno na to, aby třeba úvěrové společnosti prošly věci, které by před soudem neprošly. Když je věc už ve fázi exekuce, soudy by to měly správně zastavovat samy od sebe, ale většinou se čeká, až se člověk ozve sám. Když se ozve, tak mu to zastaví. Jenomže lidi to nevědí.


Říkáte, že by to soudy zastavovat měly – to neznamená, že musí?
No, když mají tu povinnost, tak musí. Ale ony to nedělají. Soud nepřinutíte.


Mohly by tedy společnosti, jichž se to týká, říct, je to špatně, tak to utneme samy?
Mohly. Já ale chápu, proč to neudělají. Kdybych byl jejich advokát, asi jim řeknu: spočítejte si, kolik lidí se vám ozve na zastavení exekuce a kolik vás to bude stát, a oni nedojdou možná ani k jednomu procentu; bude to tak málo, že to nebude mít cenu řešit. Náklady na to, aby to sami zastavili, by byly extrémně vysoké, takže bude jednodušší v tom pokračovat.

Po revoluci jsme sice vyrobili kapitalisty, ale nevyrobili jsme skutečné spotřebitele. Lidé se za svá práva musí naučit bít sami.

Pak budou lidé říkat, že za komunistů bylo líp, protože tenkrát takové věci ve smlouvách nebyly...
Po revoluci se uvolnil trh a najednou jsme byli všichni velcí kapitalisti. Jenže my jsme vyrobili kapitalisty, ale ne skutečné spotřebitele. Hodili jsme lidi do nového prostředí, k němuž nebyli vychováni. A dosud jsme je nedovychovali. A ty metody lidi samozřejmě sežraly. Byli zvyklí, že to stát nepřipustí.


Musíme ty tři dekády od revoluce dohnat.
Lidé se za svá práva musejí naučit bít sami, protože soud jim sám od sebe nepomůže.


Mediální obraz exekutora je dnes „zlý pán, který nám jde po krku" – je to zasloužené?
K tomu přišli exekutoři trochu jako slepý k houslím. Vymáhat pohledávky je prostě jejich práce a o tom, zda věřitel na pohledávku má či nemá nárok, už nerozhodují. To, že se někteří exekutoři nechovají dobře, je jejich individuální selhání; že mají ale lidé z exekutorů strach, to je správně. Exekutor by ale měl být více krizový manažer. To by jim přineslo větší prestiž – měl by vymoci peníze, ale současně se snažit, aby pro člověka mělo smysl dál pracovat a nebrat mu střechu nad hlavou.


Určitě existují zájmy jistých skupin a lidé, kteří je prosazují – není žádné tajemství, že někteří exekutoři i podnikají v úvěrech a vlastně tak roztáčejí ta kola. Nepředstavoval bych si to ale jako schůzky, kde pijí lidskou krev; jen přirozeně tlačí své zájmy.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Darek Šmíd VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články z tohoto čísla

Nenápadný půvab perkarbonátu / Jan Stern > NP č.525 > Fejeton Sigmund Freud tvrdil, že po patnáctém roku věku už je charakter člověka pevně dotvořen, „sádře podoben“. Sádru šlo dle jeho názoru poté na lehátku pokropit vodou a tvar duše lehce přeformovat, avšak jen do padesáti let. Po padesátce se sádra změní v kámen a nemá smysl se již o cokoli pokoušet. číst dále Ukřivděná společnost / Jan Štěpánek > NP č.525 > Téma čísla Pokud nepatříte mezi postižené exekucí, rozhodně to neznamená, že se vás to netýká. Problémy s exekucemi a předlužeností ovlivňují kvalitu života celé společnosti. „Lidé si začínají uvědomovat, jak to ničí celé regiony,“ říká sociolog Daniel Prokop, sociolog společnosti MEDIAN a Fakulty sociálních věd UK. číst dále Maceška, dáma s neobyčejnou pověstí / Jana Vlková > NP č.525 > Herbárium Viola × wittrockiana - Květina, kterou mnoho lidí spojuje výhradně se hřbitovní výsadbou, se prodrala do nejlepších hipsterských restaurací. Tak rozporuplnou rostlinu potkáte málokdy. číst dále Tráva a šampáňo ve vesmíru / Darek Šmíd > NP č.525 > Novinky / Technoskop Ačkoli tohle téma nemusí vypadat úplně vážně, garantujeme vám, že po přečtení tohoto článku jej uznáte vhodným do kategorie „Co všechno bude v budoucnosti rozhodovat o přežití lidstva“. číst dále
celý archiv