NP č.522 > Téma číslaPivoženkyJana Hessová

Hospoda je čistě mužský fenomén. Ale vztah žen k hospodám a pivu se proměnuje. „Ženy sice dodnes preferují cukrárny, kavárny a vinárny, ale pomalu se i tohle mění,“ říká sociolog Jiří Vinopal.

Patnáct let se zabýváte sociologickým výzkumem vztahu lidí k hospodám a pivu. Co vás k tomu přivedlo?
Během studií sociologie jsme chodili na pivo, bral jsem hospody a pivo jako pozoruhodný fenomén naší společnosti, bavilo mě to. Zároveň jsem vyrůstal na vesnici a vnímal hospodu jako důležité sociální centrum, zajímalo mě, co je hospoda za instituci, co se v ní vlastně odehrává. Při přijímacím pohovoru do Sociologického ústavu se mě ptali na téma, které bych chtěl zkoumat, tak jsem řekl: „Třeba hospody a pivo!“ To se jim zalíbilo, přijali mě a já to bral jako zelenou naznačeným směrem.


Má výzkum mínění o hospodách a pivu nějaká specifika?
Když analyzuji výsledky výzkumu, rozděluji odpovědi mužů a žen. V tématu hospod a piva je to velmi důležité, protože se od sebe dost liší, což není obvyklé. Když bychom srovnávali s nejběžnějšími otázkami, třeba politickými, rozdíly mezi muži a ženami jsou řádově v jednotkách procent. Hospody jsou převážně mužský fenomén, muži častěji pijí pivo a chodí častěji do hospod, piva pijí mnohem více a také pivo jinak hodnotí. Když se ptáme, jestli je pivo národní symbol, jsou méně kritičtí než ženy – rozdíly jsou desítky procent. Co se týče hospod a piva, ženy mají vždy kritičtější pohled. Zmiňují negativní důsledky pití alkoholu a že ničí sociální vazby, rozvrací rodiny. Málokdy se dají výsledky analyzovat dohromady, spojit muže a ženy a říci: průměrný Čech. Průměrný člověk neexistuje.


Čím je dán rozdíl mezi ženami a muži ve vztahu k hospodě a pivu? A proč se vše mění tak pomalu?
Nám se zdá, že jsou změny pomalé, ale z historického hlediska jsou změny docela rychlé. Pivo a hospody měly zajímavý vývoj. Na počátku řemesla vaření piva ve třináctém čtrnáctém století stály ženy. Původně totiž pivo vařily doma a pro celou rodinu včetně dětí. Pivo jako tekutý chleba – hustý, s kusy obilí… Pivo tehdy mělo výživovou hodnotu potraviny a alkoholu v něm bylo zhruba jako v burčáku.

Klíče na dámský záchod vnímám jako způsob, jak ukázat ženám, že tam nepatří, že nejsou vítány

Jelikož je ale výroba piva technologicky náročná, postupně začala pivo vařit jedna rodina pro několik okolních domů a střídali se. Vědělo se, kdo zrovna pivo vaří a chodilo se k nim. Pivo se posunulo do roviny nápoje a přibylo k němu scházení. A tehdy se z toho začala stávat mužská záležitost. Vaření piva ztratilo charakter přípravy běžného domácího jídla a začal byznys, na který bylo potřeba vyčlenit čas. Ženy řešily každodenní úkoly a muži si vše dohodli mezi sebou. Postupně se z domácího vaření vyvinuly šenky – někdo přestal vařit a začal skupovat, kdo byl na vaření piva šikovný, udělal si z toho obchod. Vývoj to byl ale dlouhý, trval až do zakládání měšťanských pivovarů v šestnáctém sedmnáctém století.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jana Hessová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Valečský kastelán / Jana Hessová > NP č.518 > Téma čísla Sudety mu učarovaly. Tomáš Petr obnovuje chátrající a zaniklé památky a inspiruje komunitní život ve Valči. Setkáváme se v zámecké Prádelně, kde kromě výborného občerstvení prodávají i vstupenky do zámku, takže má lepší návštěvní dobu než Karlštejn. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Muži bez iniciace jsou pořád dětmi / Jana Hessová > NP č.526 > Téma čísla Dospělý život začíná obratem od sebe k druhým. O významu přechodových rituálů pro člověka a společnost a o iniciační roli vyprávění příběhů jsme si povídali s kulturoložkou Barbarou Storchovou. číst dále Tanec je hudba a hudba je tanec / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Napadla vás někdy otázka, jestli byla první hudba, nebo tanec? Rozhovor s etnoložkou a choreografkou Danielou Stavělovou o prapůvodní funkci tance i o tom, že způsob tančení ovlivňuje i geografická poloha na mapě... číst dále
celý archiv