NP č.518 > Téma číslaValečský kastelánJana Hessová

Sudety mu učarovaly. Tomáš Petr obnovuje chátrající a zaniklé památky a inspiruje komunitní život ve Valči. Setkáváme se v zámecké Prádelně, kde kromě výborného občerstvení prodávají i vstupenky do zámku, takže má lepší návštěvní dobu než Karlštejn.

Vybral si zámek vás, nebo vy zámek?
Postupně jsem se zamiloval. Byl jsem v památkovém ústavu v Plzni na civilce. Ze třinácti památek na tom byl tehdy zámek Valeč stavebně nejhůře, ale působil zde mocný genius loci. Ředitel potřeboval někoho, kdo rozumí dotacím, tak mě spolu s kastelánem na Bečově v opilosti přesvědčili a já to vzal. Život mezi venkovany jsem bral jako zábavnou epizodu, kterou můžu vyprávět kamarádům. Všichni sice tvrdili, že jsem blázen, že profesně skončím, ale stal se pravý opak. Jako stavař jsem se posunul daleko víc, než v původně plánované projekci v ateliéru ve městě, tady si na stavby opravdu sáhnu.


Před vaším příchodem byl zámek i park uzavřený, dnes je otevřeno i v zimě, stále se tu něco děje...
Když jsem přišel na zámek, foukal vítr okny ve vymlácených budovách a běhaly mi myši po posteli! (smích) Na nejhavarijnější stavby jsem hned začal psát projekty a shánět peníze. Chtěl jsem tu být jen dva roky a žádosti o dotace jsem dělal po nocích, do absolutního vyčerpání. Ale opravdu šílené bylo, že v letech 2008 a 2009 všechny projekty vyšly. Najednou se mi nechtělo odejít a ani nebyl nikdo, kdo by za mne vše papíroval. Ve stejnou dobu ve Valči začalo vznikat prostředí, bez kterého bych žít nedokázal, přibývali lidi, se kterými se dá normálně mluvit, místa před barákem, kam se dá zajít na kafe jako ve městě.


V zapadlém městečku na okraji vojenského újezdu městský habitat vznikne jak?
Díky shodě náhod. Chvíli přede mnou do Valče přišel Vojta Veselý, člověk z Prahy s plánem založit biostatek, jezdili za ním dobrovolníci z celého světa. To byl první impulz. Kluci ze Spolku Povaleč zde pořádali oslavy narozenin, které se jim ve stejné době zvrhly do festivalu. Najednou sem začalo jezdit obrovské množství lidí a každou chvíli se objevil někdo, kdo řekl: „Tady chci žít!" Přemýšlel jsem, jak je ve Valči udržet. Koupil jsem na náměstí ruinu a udělal z ní squat, ať si v něm každý dělá, co chce. Platili mi jen energie, a kdo chtěl mít trvalé bydliště, tomu jsem to podepsal.

Všichni sice tvrdili, že jsem blázen, že profesně skončím, ale stal se pravý opak

To byl klíčový bod!
Jasně, to byl komunitní inkubátor, říkali mu Blahodům. Přicházeli lidé, kteří chtěli chvíli žít punkově, ale pak postupně ve Valči kupovali domy. Přesvědčil jsem i vlastní bratry, aby koupili bývalou lesní správu, dva roky fungovala jako squat, což je mimochodem výhodné i ekonomicky. V Sudetech jsou sto let neobývané baráky a před rekonstrukcí musíte zjistit jejich mouchy. Nejlépe tak, že se v nich dva tři roky bydlí. Budova nechátrá, větrá se, nežere ji dřevomorka. Když člověk nespěchá, tak se dá na obnovu získat dotace.


Jak se na vznikající komunitu mladých alternativních lidí dívají starousedlíci?
Někteří nám začali fandit, ale část je striktně proti a nadávají na náplavy. Docela zajímavou sondou do života na vesnici je Valečský týdeník. Píšou ho dobrovolníci; teď jsem se třeba náhodou dozvěděl, že ho do němčiny překládá kamarádova babička. Týdeník vydává několik let naše občanské sdružení Tranqullite, které jsme zakládali kvůli veřejně prospěšným pracím pro zámek.


Jaké máte plány do budoucna, kam ještě rozvoj posunout?
Se sochařem Jakubem Hadravou jsme koupili ruinu bývalé pivovarské spilky a chceme v ní vytvořit startovací byty pro pěkné pohodlné bydlení. Třeba pro dobrého zedníka s rodinkou nebo programátora, někoho, kdo bude podnikat nebo nám pomůže s administrativou. Všechno sám nestíhám, je toho ještě tolik, co se musí opravit!


autor / Jana Hessová VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Zachráněný pivovar / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla Architekti Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza před jedenácti lety koupili areál chátrajícího pivovaru, aby památku zachránili, opravili a mohli v ní bydlet. Dnes v parostrojním pivovaru v Lobči vaří tisíc hektolitrů piva ročně. číst dále Bharata Natyam / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Rásabihárí Déví Dásí se dvacet let věnuje indickému tanci Bharata Natyam. Na naše setkání přišla v sárí a první otázku tedy čekala. Prý se tak obléká vždy, když má možnost. Není divu, Indii považuje za svůj druhý domov, a navíc jí to moc sluší. číst dále Kdo hledá, najde / Jana Hessová > NP č.518 > Téma čísla Archeolog Filip Prekop založil s kolegy památkáři sdružení Terra incognita. V zaniklé kulturní krajině Sudet zkoumají, obnovují a propagují památky českého pohraničí. Potkáváme se na hradě Bečov, kde zrovna zkoumá, co všechno hradní obyvatelé po staletí vyhazovali z oken. Později se necháváme provést zaniklým sudetským městem. číst dále Tanec je hudba a hudba je tanec / Jana Hessová > NP č.521 > Téma čísla Napadla vás někdy otázka, jestli byla první hudba, nebo tanec? Rozhovor s etnoložkou a choreografkou Danielou Stavělovou o prapůvodní funkci tance i o tom, že způsob tančení ovlivňuje i geografická poloha na mapě... číst dále Pravidla ubytovny / Jana Hessová > NP č.516 > Prodejci NP Prodejkyni Růženku můžete potkávat nejen v pražské Františkánské zahradě při prodeji NP, ale také na divadelních prknech. Vypravili jsme se na zkoušku hry Co čumíš?! II, představení, ve kterém hrají ženy bez domova, včetně Růženky. číst dále Fabrika Temný Důl - Dixova brusírna dřeva s papírnou / Jana Hessová > NP č.520 > Téma čísla V Krkonoších v údolí řeky Úpy se v 19. století hojně stavěly průmyslové podniky využívající vodní pohon. Z desítky brusíren se dochovala jediná – ta nejkrásnější, největší a ve své době i nejmodernější. Původně se zde brousilo dřevo na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 přibyla výrobna balicího papíru a lepenky zrušená po 2. světové válce. Broušení skončilo až po požáru v dubnu 1965. číst dále Pivoženky / Jana Hessová > NP č.522 > Téma čísla Hospoda je čistě mužský fenomén. Ale vztah žen k hospodám a pivu se proměnuje. „Ženy sice dodnes preferují cukrárny, kavárny a vinárny, ale pomalu se i tohle mění,“ říká sociolog Jiří Vinopal. číst dále Vařba s vývarem / Jana Hessová > NP č.521 > Prodejci NP Ve spolupráci s Café Therapy jsme rozjeli kurzy vaření pro prodejce Nového Prostoru. První už máme za sebou a začali jsme z gruntu – zeleninovým vývarem. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv