NP č.517 > FejetonV-X-D vrací úderJan Stern

Pozor, dnes vybalím dva těžké kalibry. Geopolitiku a totalitu.

Geopolitiku vezmu hopem a prostě jen zkonstatuji, že jsem Středoevropan. A že tím míním něco velmi zásadního. Střední Evropa má definice různé. Ale ta jediná opravdu podstatná je, že je to prostor pochybností. O velkých pravdách Západu i velkých mýtech Východu. O vášni Jihu i přátelskosti Severu.


Pochybuji, tedy jsem tu doma. A beru svou identitu setsakra vážně. Já někdy pochybuji dokonce i o tom, jestli středoevropské pochybování má nějaký smysl. Ale přes pochybnosti o pochybnostech pochybuji rád, takřka s jižanskou vášní.


A tím se dostáváme k té totalitě. Respektive k pizzerii. V ní se to totiž nedávno odehrálo. Ta lapálie s totalitou. Seděl jsem tam s jedním Američanem, co už tu hezkých pár let žije a učí na jedné vysoké škole francouzštinu, neboť předstírá, že je Kanaďan. A i když se o tom normálně nebavíme, onehdá se mě bez varování zeptal: „Jaké to vlastně bylo, v tom žít?" Já zaražen povídám: „V čem ‚tom'?" „No v tý totalitě," zašeptal kupodivu. A já mu řekl: „Problém je, že já v totalitě vlastně nikdy nežil." Američan se zarazil, něco v hlavě chvilku počítal, pak mu došlo, že došlo k nějaké podivné srážce Velké pravdy s malou středoevropskou pochybností a rychle to zamluvil, aby keep úsměv.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Univerzity čobogaj něbogaj / Jan Stern > NP č.472 > Fejeton Jeden dosti přeceňovaný autor kdysi vydělal pár milionů na tom, když nám prozradil, že všechno, co kdy potřeboval znát, se naučil v mateřské školce. Já, jakožto autor dosti nedoceněný, myslím si o tom svoje. číst dále Šmejdi rumburacký / Jan Stern > NP č.466 > Fejeton Měl jsem babičku. Nebyla nijak výjimečná. Vařila kompoty, drbala a byla sprostá jak dlaždič po třetím rumu. Ale jedna věc na ní byla hodna pozorování: Mluvila na televizi. Tedy, rozumějte, nemluvila na ni, když byla vypnutá, na tyhle nóbl psychické poruchy jsme u nás neměli. Babička mluvila na bednu zapnutou, na postavy na obrazovce. Jako kdyby ji mohly slyšet. Kolikrát jsem se snažil zaostalou generaci upozornit, že to jaksi nemá smysl, ale babička pokaždé nesouhlasila jak po třetím rumu.   číst dále Pasivista / Jan Stern > NP č.498 > Fejeton Jsou věci, na které nejsem zrovna hrdý. Třeba že jsem viděl všechny díly seriálu Dva a půl chlapa. Ale pak jsou věci, za které se nestydím, ač mi leckdo naznačuje, že bych měl. Třeba za to, že jsem pasivista. číst dále Úvod do sociologie / Jan Stern > NP č.489 > Fejeton Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče. číst dále
celý archiv