NP č.520 > Téma číslaJako by to bylo včeraJan Kalous

resized/img/clanky/801x268c-888b-3038-header.jpg
Historický areál dolů Mayrau zůstal zachován v modelu tzv. posledního pracovního dne.

První myšlenka o zřízení hornického skanzenu zde vznikla už v roce 1975, ale naplnit se ji podařilo až v roce 1994. V té době byl Důl Mayrau ještě v provozu a k ukončení těžby a následnému zasypání jam došlo o tři roky později. Tím, že byl důl památkou před ukončením provozu, podařilo se většinu technického zařízení dílen a provozů zachovat i se všemi stopami, které jsou s provozem uhelného dolu spojeny. Skanzen Mayrau návštěvníky překvapí právě vysokou měrou autenticity. Žádné úpravy či zkrášlování, areál se podřizuje neopakovatelné atmosféře ještě nedávno funkčního uhelného dolu. Prohlídka je směrována po trase havíře před sfáráním do dolu. Projdete si cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu.


Průkopníci
Pražská železářská společnost začala s hloubením jámy Mayrau v roce 1874 a v říjnu 1877 byla v hloubce 515,2 metru nafárána uhelná sloj o mocnosti devíti metrů. Místo zarážky určil sám vrchní báňský ředitel Pražské železářské společnosti Gottfried Bacher. Jáma byla dohloubena do konečných 525 metrů a pojmenována po JUDr. Kajetánu Mayerovi, svobodném pánu z Mayrau. Jáma se hloubila v tehdy netradičním kruhovém jámovém profilu. Tuto novinku a řadu dalších zlepšovacích návrhů má na svědomí závodní Dolu Mayrau ing. Jan Karlík. Proslavil se zejména vynálezem tachografu, zařízením schopným zapisovat rychlost těžního stroje. Tento patent se později rozšířil do celého světa a dnes má toto podstatně zmenšené zařízení každý nákladní automobil nebo autobus.

Parní těžní stroj z roku 1905 je dodnes předváděn v pohybu

Dochované těžní stroje
V roce 1884 bylo dokončeno vyhloubení druhé jámy zvané Robert. Výrazná tektonická porucha, která vyhazuje část uhelné sloje o 70–100 m, rozděluje dolové pole na pole Mayrau cca 500 m pod povrchem a pole Robert o sto metrů výš. Zcela mimořádnou pozornost si zaslouží dochovaný soubor tří těžních strojů. V roce 1905 byl na jámu Mayrau instalován dvojčinný parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov, původně koncipovaný pro parní lodě. Tento stroj je dodnes návštěvníkům předváděn v pohybu a v historii na něm nedošlo k vážné poruše. Pouze v roce 1940 byl stroj přestavěn na pohon stlačeným vzduchem. Dalším zajímavým těžním strojem je MAG Ruston Praha systému Koeppe, také z roku 1905 a nakonec elektrický těžní stroj Škoda z roku 1932.


Důl plný umění
Důl Mayrau se stal centrálním dolem Pražské železářské společnosti a největších těžeb dosáhl v rozmezí let 1905 až 1916, kdy zde pracovalo přes 1300 dělníků a 70 techniků. Za celou existenci dolu zde bylo vytěženo přes 34 milionu tun kvalitního černého uhlí. Geologickou zajímavostí je výskyt přírodního koksu, který vznikl v okolí průniku hlavní kladenské sloje a čedičových pňů Vinařické horky, třetihorní sopky. Při návštěvě skanzenu se dozvíte, že dlouholetými pomocníky při dopravě v podzemí byli také koně. Poslední koně Karel a Baron se dostali na povrch v roce 1957 a dožili ve statku v obci Vinařice. Důl Mayrau byl také centrem kladenského báňského záchranářství. Od většiny podobných průmyslových areálů se Důl Mayrau liší tím, že zde v roce 2002 vznikla galerie Mayrau, kterou vedla Dagmar Šubrtová. Prvotním impulzem byla snaha zachránit pískovcové kvádry z bývalého Dolu Humboldt v Jemníkách, a tak na Mayrau vzniklo sochařské sympozium. Výsledkem byly sochy Kurta Gebauera, Davida Kračka, Tomáše Kůse a Lenky Klodové. Následovaly další akce – fotografický workshop, kdy se umělci snažili zachytit poslední pozůstatky likvidovaných dolů.


autor / Jan Kalous VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Smrt v obalu / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Pokud člověk nepřistoupí k radikálnímu řešení a kupříkladu se nevrhne do jícnu sopky, jak to měl udělat antický filosof Empedoklés z Akragantu, musí počítat s tím, že s nějakým obalem přijde do kontaktu i po smrti. Jsou samozřejmě i kultury, kde to jde bezobalově, předpokládejme ale, že naprostou většinu z nás čeká nudná kremace či pohřeb do země vycházející z naší legislativy. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Slovohrátky / Jan Kalous > NP č.491 > Startér Dvě pětiny školáků mají logopedický problém a v případě každého čtvrtého dítěte jsou problémy s výslovností důvodem k odkladu školní docházky. Jedním z důvodů, proč to tak je, jsou prý tablety a počítače, které děti odtahují od běžné komunikace s rodiči a vrstevníky. Aplikace Slovohrátky vývojářů Radka a Štěpána, ukazuje, že tablet může naopak hodně pomáhat. číst dále Dědictví versus exekuce. Co s tím? / Jan Kalous > NP č.492 > Poradna první pomoci Co se stanete, když je váš plat zatížen exekucí a vy do toho dědíte? co dělat v případě, kdy dědíte podíl rodinného majetku? jak zabránit tomu, aby vaše exekuce nedolehla i na majetek zbytku rodiny? číst dále Obalíš? Zaplatíš! / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Existuje čím dál více lidí, kteří se rozhodli žít pokud možno „bez obalu“, tedy neplnit každý den odpadkový koš nebo recyklační krabice papíry a igelity. Zatím moc možností, kde takto nakupovat, nemají. Když ale vejdete do krámku v pražské Bělehradské ulici, zmocní se vás mezi regály plnými potravin ve skleněných nádobách vzrušující, až spiklenecká atmosféra. Zákazníci sem chodí uvědoměle s vlastními nádobami či pytlíčky, které použijí ještě mnohokrát. Za tím vším stojí sdružení Bezobalu, jehož ředitele Petra Hanzela jsme vyzpovídali. číst dále Pro dobrotu na žebrotu. Doslova / Jan Kalous > NP č.491 > Poradna první pomoci Co se stane, když někomu ručíte za půjčku a dlužník přestane hradit své závazky? Jaké máte práv a a povinnosti, když se věřitelé začnou obracet přímo na vás? číst dále Odpady v koši nekončí / Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpad má hodně blízko k odpadku, k něčemu, co vzbuzuje nelibost. Zkuste se ale zamyslet. Neskrývají se v odpadech hodnoty, které jen čekají na své docenění? Podívejme se na pár příkladů. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv