Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
A je to ghetto / Redakce
> NP č.491 > Téma čísla
Kateřina Šedá v souvislosti s brněnským Bronxem nerada
mluví o ghettu. To slovo pro ni má příliš negativní nádech.
Raději mluví o vesnici uprostřed města. Strávila tu několik
let, chodila dům od domu, byt od bytu a mapovala život
zdejších obyvatel. Na jednu výpravu nás vzala s sebou.
číst dále
Ultimátní ghetto / Libor Hruška
> NP č.491 > Téma čísla
Ještě koncem raného novověku mrtví
běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně
po smrti byla těla vystavována
v domech a i ve městech se
pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo
v nich.
číst dále
Pravidla morálky ve virtuální realitě / Darek Šmíd
> NP č.491 > Novinky / Technoskop
Internetové stránky britské Společnosti
virtuální reality (Virtual Reality Society)
vybízejí v souvislosti s masivním nástupem
zařízení zprostředkovávajících virtualitu
k tomu, aby si lidé položili otázky ohledně
morálního chování a motivace ve virtuálních
vesmírech – a to ať už jde o počítačové
hry, či virtuální zážitky jiného charakteru.
číst dále
Pro dobrotu na žebrotu. Doslova / Jan Kalous
> NP č.491 > Poradna první pomoci
Co se stane, když někomu
ručíte za půjčku a dlužník
přestane hradit své závazky?
Jaké máte práv a a povinnosti,
když se věřitelé začnou
obracet přímo na vás?
číst dále
Jak se kde prodává / Libor Hruška
> NP č.492 > Život prodejce
Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř?
Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat?
číst dále
Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška
> NP č.489 > Moje město
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák,
byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící
kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec
nechtěla. Říkala, že si s cikánem –
on měl totiž strašně černý vlasy
– nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka.
To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu,
přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně
a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec
vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla
nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka.
Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života
a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer.
Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda:
ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem,
bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde
se seznámila se svým manželem.
číst dále
Ptačí zastávky / Libor Hruška
> NP č.498 > Startér
Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují.
číst dále
Rande v kině? Vinnetou! / Libor Hruška
> NP č.494 > Film
Oldřich je básník, který pro verš nejde daleko ani při prodeji Nového Prostoru, a tak první rychlá recenze filmové výstavy v pražském paláci Chicago mohla těžko proběhnout jinak.
číst dále