NP č.514 > FejetonBudoucnost mnoha iluzíJan Stern

Absolvovat na některé z vysokých škol – a že jich máme – základ sociálních věd není nic náročného. Všichni ti Maxové Weberové vám celkem snadno zajistí zápočet a vyšumí po chvilce z hlavy.

Ale s odstupem doby si povšimnete, že vám v šedé kůře mozkové zůstaly zaseknuty takové střípky. Takové drobky vzdělání, které sice ztratily kontext, ale něčím vás nepřestávají dráždit. Sociální vědění promění se v sociální svědění.


Mě na synopsích lechtají drobky dva. Jeden se jmenuje „cargo kult". To je náboženský kult pozorovaný u domorodců Nové Guineje po druhé světové válce, tedy poté, co se setkalI s vyspělou technologií, především s letadly dovážejícími zboží (proto „cargo"). Domorodci, kteří viděli, jak se po vykonání jistých rituálů personálu letišť na ně snese letoun a vyjde z něho to skvělé Zboží, se usnesli, že se bílí lidé – kvůli svému uvěznění ve hmotě a malé duchovnosti – mýlí v povaze Zboží. Zboží je dle domorodců nadpřirozená síla, která se přivolává rituálními úkony letištního personálu. A tak si udělali sluchátka z kokosových ořechů a začali s nábožným vytržením mávat praporky jako pohůnci na letištích. To, že po jejich rituálu nikdy žádný letoun nepřiletěl, je nijak nezviklalo. Nakonec se usnesli, že přilétává bělochům právě díky rituálu kokosovému a nikoli tomu jejich bělošskému. A stali se duchovními titány držícími na svých bedrech oblohu. Přesněji leteckou přepravu do Tichomoří...

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Jan Stern VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

Nejčtenější články autora

Per aspera ad astra / Jan Stern > NP č.490 > Fejeton Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí děvčat vedení takzvaného památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou knížečku s prázdnými listy, kterou vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto plaval. V Rozumu do kapsy o tom nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské stezce nenavedli mne na správnou stezku. A tak jsem to bral tak nějak od srdce – základ všech katastrof světa.   číst dále Jelitasking / Jan Stern > NP č.510 > Fejeton Za mého mládí – které nutno přiznat ztrácí se poněkud v mlhách dávnověku – když někdo dělal víc věcí najednou, říkali jsme o něm, že dělá víc věcí najednou. číst dále Mrazák / Jan Stern > NP č.522 > Fejeton Pověst má člověk jen jednu. A měl by si ji chránit. My, co jsme o ni již přišli, si samozřejmě můžem dát voraz. Ale já dnes nechci psát o pověsti osobní, ale kolektivní. Jde mi teď o nás všechny, o lidstvo. Přesněji o lidstvo současné. číst dále Žádný sex ve výtahu / Jan Stern > NP č.524 > Fejeton Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu. číst dále
Odběr novinek

Dobré zprávy z NP Chcete vědět, co je u nás nového? Přihlašte se k odběru newsletteru.

Zásady zpracování osobních údajů