Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Bůh – Věc, kterou si lidé vymysleli, aby měli dojem, že je někdo odmění za to, když se vyhodí v autobuse do povětří, případně za to, že se do povětří nevyhodí, i když by chtěli. To první by lidé zřejmě dělali i bez Boha, to druhé asi ne. V tomto smyslu je Bůh klíčovým katalyzátorem hromadné dopravy pozemšťanů. Krom velkého Boha existovali v minulosti ještě menší bohové, kteří dělali za lidi to, co by oni také rádi dělali, ale bylo jim to hloupé (incest, sex se zvířaty apod.). Dnes tuto funkci plní tzv. internet.
Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Městečka na pochodu / Rad Bandit
> NP č.469 > Fejeton
Stanové osady jsou součástí městské krajiny západního pobřeží USA už od
sedmdesátých let. Když se najde stabilní místo, třeba v kampusu nebo u kostela,
ukáže se, že bezdomovectví vlastně vůbec neexistuje.
číst dále
Plnou parou na pracák! / Apolena Rychlíková
> NP č.469 > Pošli to dál
Poslední výzkum týkající se integrace matek
po skončení rodičovské dovolené zpátky „do
systému“ ukázal, že to u nás není s návratem
na trh práce vůbec ideální. Po skončení tří až
čtyřleté rodičovské dovolené se mezi neza-
městnané zařadí bez ohledu na vzdělání až
sedmdesát procent žen. Pro spoustu z nich
tak často od přebalování vede přímá cesta do
chudoby.
číst dále
Chladná sezóna / Zuzana Brodilová, Tomáš Havlín
> NP č.469 > Fejeton
Jaká je zima, když nemáte střechu nad hlavou?
číst dále
Pracující do práce! / Barbora Bažantová
> NP č.469 > Pošli to dál
Uvnitř supermarketu je narváno k prasknutí, asi
předvánoční shon, cukroví se samo neupeče.
Hned u vchodu se ke mně připojí pán z místní
sekuritky, moje nestandardní vzezření mi před-
určuje roli lupičky. Doprovodí mě až k pokladně,
kde čekám na zaplacení a z nudy pozoruji drob-
nou etudu, která se odehrává mezi skupinkou
zaměstnanců. Nejmladší z nich, asi dvacetiletý
kluk, žadoní u starší kolegyně: „Prosím můžu
si skočit na malou? Já už fakt musím!“ Žena ho
odbude: „Jak na malou? Nejdřív ukliď účtenky
a posbírej tady ten bordel, odnes ty košíky a...“
„Jenže já fakt musím, jenom na malou, jsem
hned zpátky,“ posbírá ještě spadané účtenky
a zmizí.
číst dále
Taláršou / Jan Stern
> NP č.504 > Fejeton
Za mého mládí bylo možno v televizi spatřit leccos. Třeba jste sáhli do takového rukávu a nahmátli jste tam pračku, ledničku, v ideálním případě všechno. Nebo se házely koule do takového velkého klobouku. Anebo se utkávali zaměstnanci Závodu kuličkových ložisek se zaměstnanci Textilany, aby se ukázalo, kdo má lepší zaměstnance.
číst dále
Peklie, peklíčko / Jan Stern
> NP č.458 > Fejeton
Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán.
Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen
zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když
chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj
pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč
občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného,
občas mineme tak epochální civilizační
milník, že mi to nedá a začnu se hnípat
v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě
ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že
do našeho světa sestoupilo takřečené selfie,
neboli selfíčko.
číst dále
Mudro / Jan Stern
> NP č.496 > Fejeton
Dnes vás musím varovat hned na začátku. Dnes budu mudrovat o životě. Tak vám to na mě přišlo.
číst dále
Revokradení / Jan Stern
> NP č.519 > Fejeton
Lidé se bojí nudy. A proto doufají, že dějiny jsou tajuplné. Že v Cheopsově pyramidě je skryta pralaboratoř. Že templáři střežili Ježíšovo DNA, a proto je nepřátelé chromozomů vyhladili. Že Voynichův rukopis napsali v Atlantidě a popisuje flóru na Alfa Centauri.
číst dále