Tento článek zatím není k dispozici v plné délce.
NP č.489 > FejetonÚvod do sociologieJan Stern
Sociologie bývala nudnou vědou. Ale nudit už si dnes nemůže dovolit ani ona. Jeden z nejslavnějších sociologů našich časů naše časy kupříkladu popisuje tak, že v nich všichni sloužíme bůžkovi pohybu a že jsme se za tím účelem všichni proměnili v a) zevlouny, b) tuláky, c) turisty a d) hráče.
Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi
Podívejte se profily našich nejlepších prodejců,
kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení,
obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe.
Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc?
Děkujeme všem dárcům.
Nejčtenější články z tohoto čísla
Antropolog odpadu / Libor Hruška
> NP č.489 > Téma čísla
Antropolog Daniel Sosna ze Západočeské univerzity
v Plzni se posledních pět let věnuje garbologii,
společenskovědní disciplíně zabývající se studiem
odpadu. Analýza odpadu může prozradit mnohé
o stavu současné společnosti, zároveň ale Sosna
objevil a začal zkoumat i fascinující svět ohroženého
„kmene“ zaměstnanců skládek.
číst dále
Prodejkyně Růženka: Jsem holka ze severu, ale doma jsem v Praze / Libor Hruška
> NP č.489 > Moje město
Růženčini rodiče se dali dohromady v Ústí. On, Chomutovák,
byl ve městě chemiček na vojně, ona, původem z vesnice ležící
kousek za Prahou, tam pracovala v kině. „Máma ho nejdřív vůbec
nechtěla. Říkala, že si s cikánem –
on měl totiž strašně černý vlasy
– nic začínat nebude. Nakonec si ale dala říct,“ culí se Růženka.
To bylo koncem padesátých let. Mladí manželé zůstali na severu,
přestěhovali se ale do Chomutova, kde nejprve bydleli u tchyně
a pak se přesunuli do vlastního malého bytu. Měli pět dcer. „Otec
vždycky z legrace říkal, že nemá děti, jen samé dcery. Já navíc byla
nejstarší, takže jsem se o všechny musela starat,“ vzpomíná Růženka.
Pod Krušnými horami strávila prvních devatenáct let života
a i teď sem čas od času zajede na návštěvu jedné ze svých dcer.
Objeli jsme čtyři místa, která měla ve svém rodném městě ráda:
ďolíček, kde stával její rodný dům, základku s mléčným barem,
bývalý obchodní dům Prior a kavárnu na hlavním náměstí, kde
se seznámila se svým manželem.
číst dále
Neberte nám pokladní v obchoďáku / Darek Šmíd
> NP č.489 > Novinky / Technoskop
V budoucnosti si
všechno oddřete sami –
a zadarmo. Velký ohlas získalo na Facebooku hojně
sdílené video o obchoďáku budoucnosti.
V klipu jsou k vidění zákazníci, kteří
s očima navrch hlavy bloumají mezi regály,
zboží si házejí rovnou do kabelky a odcházejí
zdánlivě bez placení. Nejde o halucinaci
– ve videoklipu je k vidění prototyp
skutečného obchodu Amazon Go.
číst dále
Oprava / Redakce
> NP č.489 > Novinky z ulice
Prodejce Radek Tamók nebyl spokojen s tím, jak vyšel jeho neautoriovaný rozhovor v minulém čísle. Sepsali jsme s společně dlouhé prohlášení všech omylů a nepřesností, které v rozhovoru zazněly, ale protože samotný seznam je příliš dlouhý a život příliš krátký a NP nemá dost stran, publikujeme tímto Radkovi jménem redakce velkou omluvu a celý text omluvy a oprav jeho rozhovoru zveřejňujeme na Facebookových stránkách Nového Prostoru.
číst dále
Nejčtenější články autora
Per aspera ad astra / Jan Stern
> NP č.490 > Fejeton
Za mého dětství bylo oblíbenou kratochvílí
děvčat vedení takzvaného
památníčku. Asi víte, o co šlo: o takovou
knížečku s prázdnými listy, kterou
vám děvče dalo a vy jste mu tam měli něco
napsat nebo namalovat „na památku“. Potíž
byla, že jsem nikdy jaksi nepochopil tu
základní poetiku žánru. Co se čeká? Kde
jsou meze? Kdo jsou klasici? Já v tom naprosto
plaval. V Rozumu do kapsy o tom
nic nepsali a dokonce ani v Pionýrské
stezce nenavedli mne na správnou stezku.
A tak jsem to bral tak nějak od srdce –
základ všech katastrof světa.
číst dále
Avarský komplex / Jan Stern
> NP č.511 > Fejeton
Na počátku našich dějin je tajemství. Moc se neví, jak vlastně Slované do této země přišli. Věda však v poslední době něco naznačuje.
číst dále
Žádný sex ve výtahu / Jan Stern
> NP č.524 > Fejeton
Tvořit civilizaci, dát najevo „zde končí divočina a začíná kultura“, to je umění, kterému se lidé těžce učí tisíce let. Prozatím se ovšem neshodli na stylu.
číst dále
Peklie, peklíčko / Jan Stern
> NP č.458 > Fejeton
Já jako fejetonista nejsem k ničemu zavázán.
Na rozdíl od svých kolegů nejsem povinen
zaznamenávat podstatné rysy epochy. Když
chci, můžu psát klidně o beďarech. A můj
pravidelný čtenář ví, že chci nezřídka. Leč
občas se v epoše utrhne cosi tak podstatného,
občas mineme tak epochální civilizační
milník, že mi to nedá a začnu se hnípat
v něm, namísto v pupíncích. A dnes je právě
ta chvíle. Nemohu totiž nezaznamenat, že
do našeho světa sestoupilo takřečené selfie,
neboli selfíčko.
číst dále
