NP č.514 > KulturaŽádný PunťaIvan Adamovič

resized/img/clanky/801x268c-99f3-2951-header.jpg
Jestli patříte ke střední či starší generaci, zřejmě vás neminul půvabný kreslený seriál a řada knih o Kocouru Vavřincovi a jeho přátelích. Jeho spoluautor Zdeněk K. Slabý se téměř celou svou profesní dráhu věnoval dětské literatuře, sám je autorem řady dnes již klasických pohádkových knih. Velká kniha kocoura Vavřince je právě v novém vydání na pultech a k padesátinám seriálu vychází také hudební CD, kde se tomuto kocouřímu hrdinovi věnuje plejáda českých progresivních muzikantů.

Když jste s manželkou Dagmar Lhotovou vymýšleli slavného Kocoura Vavřince, měli jste nějak rozdělenou práci? Byla nějaká díla, o která jste se mohli při promýšlení formy kresleného seriálu opřít?
Kocour Vavřinec se zrodil zcela spontánně v době, kdy téměř končilo tažení proti kresleným seriálům u nás. Prostě jsme chtěli oživit Mateřídoušku, kterou Dagmar spoluredigovala. Práci jsme si nějak nedělili, společně jsme vymysleli Vavřincovy přátele i další postavičky téměř za pochodu, jednotlivé seriály jsme psali na přeskáčku, jak nás napadaly náměty. Nechtěli jsme přitom být poplatní ani Waltu Disneymu, ani jiným seriálům, které provázely naše dětství (viz třeba Punťa). Ani nás v první fázi nenapadlo, že seriál setrvá na stránkách časopisu deset let, že vzniknou knížky, že všemu bude korunovat Velká kniha kocoura Vavřince, a že Vavřinec bude dokonce inspirovat i jinou hudbu, třeba narozeninové album Jiná hudba pro Kocoura Vavřince, které vyšlo u Polí5.

 

Studoval jste literaturu, poznal se s Bieb­lem či Nezvalem, ale většinu života jste zasvětil psaní a redigování literatury pro děti. Byl to tak často jinde viděný únik od ideologizované kultury do politického závětří, nebo jste skutečně v dětské literatuře našel své místo bez ohledu na okolnosti?
Byla to shoda okolností. Když jsem se přeorientoval převážně na knížky pro děti, měl jsem za sebou polemiky a šarvátky, ve kterých jsem hájil poezii básníků své generace (Kundera, Šiktanc a další) proti schematikům, ale oficiální Literární noviny mi už odmítaly dát slovo, bylo mi zřejmé, že jako nestraník neobstojím při výběrovém řízení na aspiranturu při katedře české literatury na filozofické (vlastně tehdy filologické) fakultě UK, a zároveň v té době mi šéfredaktor SNDK Václav Stejskal nabídl místo redaktora v časopisu Zlatý máj. Nerozhodoval jsem se dlouho, protože tvorba pro děti mě provázela od literárních začátků, ať už to byly práce v časopisech Junák a Vpřed nebo Radostné mládí.

 

Zlatý máj byl věnován dětské literatuře. Jak si vysvětlujete, že dnes se nikde v médiích soustavně tomuto oboru nevěnují? Upadl význam knih pro děti?
Zlatý máj byl nedocenitelný jak pro teorii a kritiku dětské literatury, tak pro jasné vyjádření hodnot a pahodnot, což adresně směřovalo jak k nakladatelství, tak ke knihovnám i k rodičům, což dneska chybí. Význam knih pro děti neupadl, jenom si jich téměř nikdo nevšímá, knížky vycházejí bez odezvy, a tím se bohužel setřel rozdíl mezi skutečnou hodnotou a paskvilem. Mrzí mě, že dnešní kulturní klima tento rozdíl neřeší.

 

Byl jste členem skautského oddílu vedeného Jaroslavem Foglarem. Mělo to nějaký přímý vliv na vaši tvorbu? Projevovalo se nějak v oddílu to, že Foglar byl zároveň aktivním spisovatelem?
Jaroslav Foglar si svoji tvorbu ve Dvojce ne­ustále ověřoval a jeho fantazie se projevovala i ve vymýšlení celoročních akcí s bohatou literární legendou, jež vrcholily na prázdninovém táboře. V oddíle jsem vydával vlastní ručně psaný časopis Kulturní svět a často jsem psal i do oddílové kroniky. Svůj první článek do Junáka jsem hned po osvobození v roce 1945 psal na přímou Foglarovu výzvu. Ale inspirací pro mé pozdější pohádkářství Jestřáb (jak jsme Foglarovi říkali) rozhodně nebyl. Naopak mě zklamalo, jak málo pozornosti věnovaly jím vedené časopisy kulturnímu dění.

Dětský čtenář je pro mě partner,
nikoli objekt grafomanského chytráctví.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Ivan Adamovič VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Terapie tmou / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura H. P. Lovecraft zemřel v roce 1937, jeho i v češtině vydané spisy se vejdou do pěti nepříliš tlustých knih, ale stopa, kterou zanechal v hrůzostrašném žánru, nikdy nezarostla. Ba naopak, zařezává se do těla lidské imaginace stále hlouběji. Existuje řada českých umělců současnosti, kteří mohou hovořit o lovecraftovském doteku ve vlastní tvorbě. číst dále Explodující Kmeny / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Rappera a výtvarníka s přezdívkou Vladimir 518 jednou napadlo, že by bylo hezké udělat knihu o současných subkulturách, knihu výpravnou, podpořenou penězi jednoho pivovaru. Tak vznikly dnes již legendární Kmeny. číst dále Architektura prožitku / Ivan Adamovič > NP č.491 > Novinky / Kultura Výstava, na které se pěkně zapotíte Studio H3T Architekti pro tuto výstavu vytvořili venkovní několikapatrovou saunu. Vzhledem k omezené kapacitě sauny je nutná včasná rezervace. Vstup je možný pouze po jejím potvrzení. číst dále Prozření starého kyberhipíka / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Jaron Lanier býval v 90. letech věrozvěstem kyberkultury. Člověk by očekával, že v současnosti bude spát na vavřínech uskutečněného snu.   číst dále O díře z trychtýře / Ivan Adamovič > NP č.490 > Novinky / Kultura Může fungovat knížka pro děti o postavě, která vlastně není?   číst dále Pohádka bez andělů! / Ivan Adamovič > NP č.489 > Novinky / Kultura Bývá zvykem ke konci roku chystat výtvarné výstavy, které mají lidový či pohádkový ráz. Letos se tohoto úkolu chopila Galerie Smečky s výstavou Pohádka – Motivy českého symbolismu a secese. číst dále Po práci legraci / Ivan Adamovič > NP č.491 > Nad knihou Lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu, to je úžasná knižní sbírka podvratných vtipů z dob socialismu sestavená Janem Nejedlým a Jakubem Šofarem. Na jaké vtipy si z doby reálného socialismu pamatují naší prodejci? číst dále Brno – střet / Ivan Adamovič > NP č.491 > Téma čísla Je zima. Ne zrovna ideální čas na průzkum vyloučené lokality s největší koncentrací Romů v Brně. Ulice jsou prázdné, což je dost netypické pro čtvrť, která si získala přezdívku Bronx. Brzy se jí možná začne říkat přesmyčkou BRNOX. Tu má na svědomí drobná dívka, která mi jde křupavým sněhem po boku. Jak se tu rozhlížíme po zpustošených dvorcích plných nákupních vozíků, které někdo „zapomněl“ vrátit, vypadáme jako nějací streetworkeři. Ve skutečnosti je má průvodkyně, Kateřina Šedá, ve světě možná nejznámějším žijícím českým umělcem. V tašce mi leží její více než pětisetstránkový průvodce touto lokalitou, který právě vydala. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv