NP č.512 > Téma číslaDálnice pro zvířataMichaela Rozšafná

Na D1, nejstarší dálnici v republice, to zvířata nemají jednoduché. V době výstavby se vliv stavby na zvířecí říši téměř neřešil. O blýskání na lepší časy jsme se bavili s ředitelem správy CHKO Žďárské vrchy Václavem Hlaváčem.

Jaká zvířata se nejčastěji procházejí po dálnici D1? Patří mezi ně i nějaké druhy, které se na žádných jiných dálnicích v ČR nevyskytují?
Dálnice D1 protíná lesnatou oblast Českomoravské vysočiny, a zákonitě tak zasahuje do domovských okrsků všech místních druhů naší fauny. Nejčastější obětí provozu na D1 jsou proto běžné druhy jako srnec obecný, prase divoké, ze šelem pak liška, oba druhy kun, jezevec nebo vydra. Vysočina ale tvoří také významnou migrační spojnici mezi pohořími na severní hranici republiky a Šumavou na jihu. Proto se tady pravidelně objevují i zvířata, která na Vysočině trvale nežijí, ale pouze tudy procházejí. Z dřívějších let tak máme například řadu pozorování migrujících losů, kteří pocházejí ze stálé populace v Polsku, a míří přes Vysočinu na Třeboňsko a Šumavu, kde posilují jedinou stálou populaci tohoto druhu u nás. Na Vysočině se ale objevují i další vzácné druhy, což dokládají také nálezy usmrcených zvířat právě na dálnici D1. Například v roce 2014 byl u obce Koberovice nalezen usmrcený rys ostrovid, v minulém roce srazilo na dálnici u Skorkova na Havlíčkobrodsku auto vlka.

 

Řešily se migrační stezky zvířat přes D1 v době, kdy se dálnice budovala?
Dálnice D1 je naší nejstarší dálnicí, její stavba probíhala v 70. letech minulého století. V té době se bohužel ještě vliv stavby na živou přírodu příliš neřešil. Až později se ukázalo, že dálnice představuje pro zvířata velkou hrozbu, jen v oblasti Vysočiny každodenně hynou pod koly aut desítky zvířat. Tento dopad dálnice na populace živočichů není ale zdaleka nejhorší. Dálnice totiž představuje pro většinu druhů zcela neprůchodnou bariéru, která trvale rozděluje místní populace a přerušuje tradiční migrační cesty zvířat mezi lesnatými oblastmi na severu a jihu republiky. Stále hustší síť silnic a dálnic způsobuje postupně rozdělení původních souvislých populací do malých, vzájemně izolovaných ostrovů, které nemají schopnost dlouhodobě přežít. 

D1 nemá ani jeden nevhodně postavený ekodukt.
Nemá totiž žádný.

Jaké jsou nejkritičtější úseky dálnice kvůli výraznému výskytu zvěře?
V úseku mezi Brnem a Prahou jsme identifikovali minimálně deset významných migračních koridorů, z nichž většina je dnes bohužel dálnicí zcela přerušena. K nejvýznamnějším patří právě koridory vedoucí přes Vysočinu. Kritickými úseky dálnice D1 jsou z tohoto pohledu především úsek jihovýchodně od Humpolce, úsek severně od Jihlavy nebo jihovýchodně od Velké Bíteše.
Jakými způsoby se lze vyvarovat srážce automobilů se zvěří na dálnici?
U dálnic je vždy zásadní, aby měla zvířata dostatek možností, kde mohou dálnici bezpečně překonat. To je možné řešit buď průchodem pod dálnicí – zvířata mohou využívat zejména velké mosty překonávající celá údolí – nebo přechodem nad dálnicí, tak zvaným zeleným mostem neboli ekoduktem.

 

Na druhou stranu ale představují i mnohá omezení...
V tomto případě jde především o jejich finanční náročnost, která se většinou pohybuje kolem sta milionů korun v případě jednoho ekoduktu. Je proto zřejmé, že ekodukty by měly být budované pouze tam, kde budou do budoucna skutečně plnit svoji funkci.


Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, kde se ekodukty postavily nevhodně?
Máme bohužel řadu případů, kdy se ekodukty postavily na zcela nevhodných místech, kde je zvířata využívat nemohou. To ale není příklad dálnice D1 – tady totiž neexistuje ani jeden ekodukt, přestože, zejména na Vysočině, tvoří dálnice D1 nejvýznamnější bariéru v rámci celé republiky.

 

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Michaela Rozšafná VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Metro podle psychologa / Michaela Rozšafná > NP č.498 > Téma čísla Podle dopravního psychologa Radka Stehlíka se u nás ve veřejné dopravě sociální světy pouze dotýkají, ale neprolínají, což je dané naší mentalitou. číst dále Moje Dejvická, můj hrad! / Michaela Rozšafná > NP č.496 > Život prodejce S vestibulem metra ve stanici Dejvická je Irena Cochlarová spjata už šestým rokem. Potkáte ji každý všední den u výstupu ve směru na Vítězné náměstí, kde vysedává v červené bundě a s úsměvem na tváři čeká na  své zákazníky. číst dále Díky běhu jsem začal mít rád lidi / Michaela Rozšafná > NP č.499 > Téma čísla Ultramaratonec a zakladatel běžecké školy Miloš Škorpil má naběháno tolik, co celá naše redakce za celé své životy. A možná ještě víc. Vyprávěl nám nejen o tom, jak správně běhat, co se techniky týče, ale také o samotné filosofii běhu. Běh v jeho podání není nutně o trhání rekordů. Je to cesta ke šťastnějšímu životu. číst dále Klikni, nakup, daruj / Michaela Rozšafná > NP č.509 > Startér Prostřednictvím portálu GIVT.cz nakoupíte standardní cestou přes téměř tisícovku e-shopů, nestandardně k tomu ale zároveň podpoříte přes tři tisíce neziskovek z celého Česka. číst dále Cestovní horečka / Michaela Rozšafná > NP č.502 > Téma čísla Letní lásky, to nejsou jen krátkodobé vztahy navázané na tanečních parketech či v kempu u řeky. Horké dny, pobyt na vzduchu, fyzicky náročné aktivity a polní hygienické podmínky nahrávají k přeskočení jiskry i na zájezdech, jejichž filozofií je dobrodružství, sport a adrenalin. „I čtyřicátníci si na nich mohou připadat, jako by se navrátili na dětský tábor, a je tak běžné, že krátce po dovolené zasílají do cestovní kanceláře svatební oznámení,“ říká průvodce CK Kudrna Jan Haruda. číst dále Psychologie samoty / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Téma čísla Samota není jen fyzickou izolací, ale častěji spíše stavem duše, který je tvůrčí a posouvá nás vpřed. Máme v ní čas na svoje nejistoty a otázky, říká psychoterapeut Jakub Hučín. číst dále Programuj už dnes! / Michaela Rozšafná > NP č.507 > Startér Make IT today, make it today nebo MIT. Trojí varianta názvu ojedinělého vzdělávacího projektu v sobě skýtá vše, co zahrnuje jeho náplň. Začni s IT, začni hned dnes a třetí možnost je zkratka přední technické univerzity (Massachusettský technologický institut zkráceně MIT), kde vznikl programovací jazyk Scratch! číst dále Spěte sladce! / Michaela Rozšafná > NP č.509 > Téma čísla Spánek, to není jen nějakých zhruba sedm hodin denně, kdy ležíme bezvládně v posteli. Jak důležitý je kvalitní spánek pro lidskou mysl, a především pohybový aparát, jak správně spát a jak se na spánek připravit, o tom všem jsme hovořili se specialistou přes funkční pohyb Danielem Müllerem. číst dále

Chci pomoci konkrétním lidem bez domova a v nouzi

Podívejte se profily našich nejlepších prodejců, kterým nechybí zodpovědnost a poctivost, ale chybí jim zázemí, oblečení, obuv nebo nějaká speciální pomůcka, aby se mohli cítit spokojeně a žilo se jim lépe. Našim prodejcům můžete přispět na jejich konkrétní potřeby nebo přání.
Chcete se o jejich osudu dozvědět víc? Děkujeme všem dárcům.

celý archiv