NP č.511 > Téma číslaAtlas ledůLibor Hruška

Fascinovaným pozorovatelem zamrzlých hladin řek a rybníků, tak sám sebe nazývá Radek Mikuláš, geolog a dálkový bruslař. Z ledových koláčů a temných hvězd, na které narážel při svých bruslařských výpravách, poskládal první český atlas ledů.

Kolikrát za zimu si bruslař v Česku užije nejhladší čistý led zvaný černý?
Jsou zimy, kdy se ho nedočkáte vůbec. Když se na něm u nás svezete dvakrát za sezonu, je to skvělé.

 

Sjíždějí se na bruslích také řeky?
Ano, ale jen pokud je mimořádně dobrá zima. Vloni jsem byl například na Labi, které poměrně dobře zamrzá od doby, co se po řece přestalo vozit uhlí do elektrárny v Chvaleticích. Zrovna Labe je ale trochu zákeřné, protože se na něm často vyskytuje led podemletý teplou vodou. Dlouho jsem netušil, proč tomu tak je, až později jsem se dozvěděl, že teplou vodu do Labe vypouštějí elektrárny. I silný led tak může být místy jako ementál. Z menších řek jsou na bruslení vděčné Berounka nebo Ohře.

 

Ledem se zabýváte také vědecky.
Ano, ale není to úplně na vědecké úrovni, k tomu teprve spěju, zatím jsem na úrovní fascinovaného pozorovatele. Zamrzání, rozmrzání a to, co je mezi tím, vůbec není jednoduché, voda je svými vlastnostmi strašně složitá sloučenina, ledových desek jsou stovky variant. Na starých holandských obrazech je sice led malovaný jako jednolitá plocha, ale já ho tak nevidím. Struktury jsou často úplně šokující svou velikostí, tvarem a texturou.


Před osmi lety vám vyšla kniha Ledové Čechy, jakýsi první český atlas ledů. Jak to bylo s odborným názvoslovím, existovalo vůbec, nebo jste ho musel vytvářet po vzoru obrozenců?
Myslíte „ledové koláče“ nebo „temné hvězdy“? Ne, žádné termíny neexistovaly, a tak jsem je musel vymyslet.

 

Nikdo před vámi se sledování těchto jevů nevěnoval?
U nás zkoumal zamrzání řek bývalý ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského v Podbabě Václav Matoušek, toho ale spíš zajímaly nebezpečné jevy, jako například kupení ledu způsobující povodně. Já sleduji, jak krásné ledové desky rostou a rozpadají se, co vytváří jejich jedinečnou texturu nebo jak jejich podobu ovlivňuje počasí. Je to někdy podobné jako zjišťovat stáří stromů podle letokruhů.

 

Vraťme se k bruslení. Vydáváte se i na chráněná území, řešíte nějaká povolení ke vstupu?
To je zajímavá otázka… My dobrý led – v případě, že je na něj navíc bezproblémový přístup ze břehu – pokládáme za území, kam se může. Je to úplně bezdotykový pohyb v krajině, takže jsme bruslili třeba i v rezervaci Swamp u Máchova jezera. Mezi ostrůvky s borovičkami to připomínalo obrázky ze Skandinávie. Samozřejmě na podobná místa neženeme davy, naše komunita zas není tak obrovská.

 

Jak vy osobně prověřujete tloušťku ledu?
Nosím starou duralovou lyžařskou hůlku, a ta má od talíře ke konci bodce přesně 10 centimetrů, což je taková hranice neprorazitelného ledu. Pokud hůlkou prvním úderem led prorazíte naskrz, tak je to podezřelé. Neznamená to, že musíte hned zpátky domů, ale měli byste udělat další sondu. Jsou bruslaři, kteří už tloušťku 3,5 centimetrů považují za hodnou pokusu, ale mě už tohle riskování nebaví. Pět centimetrů, to je moje hranice, ale musí to být hezký zdravý led. Třeba při jarním tání není ani patnáct dost.

 

A další pomůcky?
Alespoň jeden člen skupiny by měl mít házecí šňůru, každý pak záchranné bodce, kterými se v případě proboření vytáhne z díry. Je ale důležité být opatrný.

 

Vy už jste se v ledové vodě ocitl?
Ano, dvakrát. Podruhé to bylo na Bedřichově v rybníku, ale tam jsem s tím víceméně počítal, měl jsem už vybalené věci na převlečení. Ale jednou na Ohři – to už je hodně dávno – bylo velké štěstí, že jsem se z té vody rychle dostal.

 

Jak v tu chvíli reaguje tělo a jak hlava?
Člověk přepne na vyšší rychlostní stupeň. Celé jsem to vnímal racionálně, jakoby zpomaleně. Prvních dvacet třicet vteřin se úlek nedostaví, jste plný energie a racionality, ale neumím si to představit po pěti minutách.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články z tohoto čísla

Pivaři a ledaři / Libor Hruška > NP č.511 > Téma čísla Pivovarské lednice jsou úžasným příkladem zaniklé vývojové větve architektury. Jak tyto ledové banky fungovaly a jak ledařský průmysl koexistoval s tím pivovarským? číst dále Na později / Kateřina Jačková > NP č.511 > Téma čísla Říká se tomu social freezing, tedy zmražení vajíček „na později“. Zákrok, který dnes již platí i některé firmy svým zaměstnankyním. O neplodnosti a budoucnosti reprodukce jsme se bavili s předním českým odborníkem na asistovanou reprodukci MUDr. Jaroslavem Hulvertem. číst dále Laponsko pěšky / Štěpán Materna > NP č.511 > Téma čísla Mráz lze milovat i poté, co v něm strávíte téměř měsíc jen s ojedinělými možnostmi schovat se a ohřát. S chutí nám o tom vyprávěla Markéta „Peggy“ Marvanová, která se svým přítelem Adamem Záviškem úspěšně dokončila devítisetkilometrovou Laponskou extrémní výzvu. Jako první v historii. číst dále Architektura 489 / Libor Hruška > NP č.511 > Startér V číslici 489 jsou zašifrovány dva klíčové roky československé historie – 1948 a 1989. Projekt, který před dvěma lety rozjeli Pavlína Krásná a Pavel Hrubý, se právě na toto období zaměřuje – mapuje stavby vybudované za socialismu a snaží se je zbavit nálepky nejošklivější české architektury. číst dále

Nejčtenější články autora

Krásná geometrie / Libor Hruška > NP č.530 > Příběh Ikonické geometrické kompozice Zdeňka Sýkory mizejí z veřejného prostoru. Jeho žena Lenka neúnavně bojuje za jejich záchranu. číst dále Sudetské skalky / Libor Hruška > NP č.518 > Téma čísla Botanik Jan Albert Šturma je rodilý Pražák, dnes ale většinu času tráví v pohraničí. Věnuje se rekultivaci důlních brownfieldů, zkoumá opuštěné německé vesnice a do Sudet se sám přestěhoval. Koho jiného se zeptat na specifika sudetské flóry, na to, jakou vazbu má na pravlast prvních německých kolonistů a jak se proměnila před sedmdesáti lety po odsunu jejich potomků? číst dále Splněný sen archeologa? / Libor Hruška > NP č.498 > Téma čísla Zdeněk Dragoun a Michal Tryml měli to štěstí, že se na začátku kariéry v 70. letech dostali k vykopávkám spojeným s výstavbou pražského metra. Splněný sen archeologa? Jen pokud by na práci bylo více času. Stavba metra se nesmí zpozdit, zněl stranický úkol, a tak si archeologové museli vybírat, co zachránit. číst dále Příliš směšné na středověk / Libor Hruška > NP č.529 > Téma čísla Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci. číst dále
celý archiv