NP č.498 > StartérPtačí zastávkyLibor Hruška

Bezpečné zastávky, tak se jmenuje projekt, který vloni rozjeli čeští ornitologové. Lidé na komunitní mapu zakreslují prosklené zastávky, na nichž umírají ptáci. Dobrovolníci pak tato místa upravují.

Kde jinde si dát se Zbyňkem Janoškou z České ornitologické společnosti sraz. Autobusová zastávka na pražské Santošce je typickým příkladem místa, které dřív bylo pro ptáky extrémně nebezpečné. Hned za velkou prosklenou stěnou je park, a tak tu zvířata umírala víc než na jiných pražských zastávkách. „Největší nebezpečí to představovalo pro kosy černé, kteří se pohybují při zemi. Pták chce rychle přeletět z jednoho křoví do druhého a při rychlosti dvacet třicet kilometrů v hodině nemá šanci skleněnou plochu zaregistrovat," popisuje Janoška. Odhaduje se, že ročně kvůli srážce s prosklenými stěnami zemře na celém světě asi miliarda ptáků. U českých zastávek lze hovořit o tisících kusů. Často jde i o vzácnější druhy, třeba do zastávky v blízkosti řeky může narazit ledňáček říční.


Od loňského roku lidé na webových stránkách zastavky.birdlife.cz popsali zhruba 7500 zastávek z celého Česka. Ornitologové je pak rozčlenili do tří kategorií: bezpečné, rizikové a nebezpečné. „Nebezpečná je asi každá osmá, to jsou zastávky, na kterých se opravdu zabíjejí ptáci. Rizikových je zhruba stejně tolik, takže dohromady je problematická nějaká jedna čtvrtina," vypočítává Janoška. Do první kategorie dříve spadala i pražská Santoška, ujali se jí ale učitelé a děti z nedaleké školky a polepili ji barevnými samolepkami.

 

Kos se snaží rychle přeletět do křoví. nemá šanci sklo zaregistrovat.

Tento článek je v plném znění dostupný pouze předplatitelům Nového Prostoru.

Pořiďte si online-předplatné a krom přístupu k článkům záskáte i možnost stáhnout si Nový Prostor ve formátu pdf.

Pokud již jste předplatitelem, přihlašte se prosím.


autor / Libor Hruška VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA

Nejčtenější články autora

Odpadkoví Stalkeři / Libor Hruška > NP č.489 > Téma čísla S analýzou odpadu pracují nejenom antropologové a archeologové, ale i vyšetřovatelé, bulvární novináři nebo političtí aktivisté. číst dále Velký dům – velký sen / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Na začátku bývá malý dům a velký sen, na konci velký dům a často i velký problém. Sociální antropolog Radan Haluzík objíždí svět a zkoumá megalomanské vily „bohatých chudých“ – zbohatlých vesničanů, kteří se stavbou vil snaží zbavit stigmatu nízkého sociálního statusu. Paradoxně tím vytvářejí nová ghetta, z nichž už není úniku. číst dále Tvá stopa / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.489 > Téma čísla Odpadky, které po sobě zanecháváme, jsou zátěží pro naši planetu. No, to je jasné jako facka. O tom se asi nemá smysl znova rozepisovat. My jsme se rozhodli na fenomén odpadu podívat z těch méně zjevných úhlů. Odpadky jsou totiž kromě jiného i úžasným zdrojem příběhů, na kterých lze ukázat nejen obecnější trendy vypovídající o naší civilizaci, ale i o konkrétních lidech a jejich osudech. číst dále Ti za plotem / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla „Uzavřený rezidenční areál bude přístupný jen vám, kteří v něm budete doma. Samozřejmostí je recepce, která se postará o vaši poštu i vzkazy, a reprezentativní lobby pro přijímání návštěv i setkávání rezidentů. Společná místa pro obyvatele viladomů se stanou oázou plnou zeleně.“ číst dále Voda na čaj? Zmrzla / Libor Hruška, Jan Kalous > NP č.491 > Život prodejce Většina prodejců Nového Prostoru bydlí na ubytovnách, pár z nich ale mrazivé noci přečkává v extrémně spartánských podmínkách – jedni na podlaze opuštného domu, další v zahradní chatce bez kamen. O mezních situacích hovoří téměř nevzrušeně. Pátnáct pod nulou, to ještě jde. Při dvaceti už nám zamrzne voda v konvici. číst dále Jak se kde prodává / Libor Hruška > NP č.492 > Život prodejce Kde se prodejcům Nový Prostor prodává dobře a kde to jde hůř? Jak to v NP funguje s prodejními místy? Kdo rozhoduje o tom, kde budou prodejci prodávat? číst dále V malování hledáme ztišení / Libor Hruška > NP č.493 > Rozhovor V pražské Bolzanově ulici, kde dnes sídlí denní centrum Naděje, malíř Michal Singer dříve pracoval. Bylo to na začátku 90. let, kdy jako grafik dával tvář týdeníku Respekt. Dnes uznávaný český autodidakt na stejné adrese vede kurzy malby pro lidi bez domova. „Pro klienty je to azyl, forma vnitřní emigrace,“ říká. číst dále Ultimátní ghetto / Libor Hruška > NP č.491 > Téma čísla Ještě koncem raného novověku mrtví běžně sdíleli prostor se živými – bezprostředně po smrti byla těla vystavována v domech a i ve městech se pohřbívalo kolem kostelů nebo přímo v nich. číst dále
celý archiv